Hřensko strana 4 z 4

Lesní požár v okolí Hřenska v Národním parku České Švýcarsko se stále nepodařilo dostat pod kontrolu. Hasiči nařídili evakuaci všech domů na pravém břehu řeky Kamenice v blízkosti požáru. Oheň se rozšířil i směrem k obci Mezná, kde po evakuaci obyvatel poškodil několik domů. Nepřístupný skalnatý terén komplikuje hašení a na mnoha místech zůstala po požáru už jen šedivá, spálená zem. Podle odhadů je zasaženo zatím kolem třiceti hektarů lesa.

Kouř z požárů v Hřensku zasáhl významnou část České republiky. Experti doporučují, aby se lidé chovali v nejhůř zasažených místech podobně jako při silné smogové situaci.

Hasební práce v Národním parku České Švýcarsko oproti původním plánům se soumrakem neustaly, ale pokračují. Prioritou přes noc bude zabránit rozšíření ohně do obce Hřensko tak, aby nebyl zasažen žádný dům. Z bezpečnostních důvodů je pozastavena letecká služba hasičů, létat budou vrtulníky opět po rozednění, informoval před 22. hodinou mluvčí krajských hasičů Milan Rudolf. Opustit své domovy muselo několik lidí, evakuováni byli i turisté. Není vyloučeno, že plameny zachvátí i Pravčickou bránu. Platí nejvyšší stupeň požárního poplachu, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) na místě zasahuje zhruba 240 hasičů.

V Česku prudce vzrostl zájem o malé výletní lodě. Kvalifikační zkoušky k jejich řízení složil rekordní počet lidí, termíny jsou obsazené i na měsíce dopředu. Stále více lidí chce totiž na jachtách trávit dovolené. Na dolním Labi teď pro ně vznikají nová přístaviště.

Africký mor prasat se v Polsku a Německu blíží k hranici na severu Čech. Stát vybízí myslivce k ještě intenzivnějšímu odlovu divočáků. Riziko zavlečení nemoci je podle národní nákazové komise vysoké. Nejrizikovější oblasti jsou Frýdlantsko a Šluknovsko. Česko je od dubna 2019 oficiálně považováno za zemi bez afrického moru prasat, naposled se nemoc objevila před čtyřmi lety na Zlínsku.

V Ústeckém kraji, stejně jako ve zbytku republiky, ovlivnila pandemie koronaviru řadu odvětví – hospodaření měst a obcí, fungování velkých i malých firem či cestovní ruch. S regionem je spjata například voda, covid ale výrazně poznamenal například fungování loděnic, které se podpory od státu dočkají až nyní, a to zhruba po tři čtvrtě roce vyjednávání. Ekonomické dopady pandemie mapuje pořad SeČTeno, tentokrát z Ústeckého kraje.

Pro turisty se po pěti měsících otevřely unikátní skalní soutěsky v Hřensku. Přitom dlouho nebylo jasné, jestli sezonu vůbec zahájí. Během jediného léta tu kůrovec zabil stovky smrků. Hrozilo, že začnou padat do údolí. Správa národního parku část stromů nechala vykácet.

Letošní prázdniny se blíží ke konci. Dovolené tentokrát významně ovlivnila pandemie koronaviru, která paralyzovala cestovní ruch. Ministerstvo zahraničí doporučovalo cesty jen do států Evropské unie, a to jen do těch, které podle zavedeného semaforu „svítily“ zeleně. Češi se tak z velké části rozhodli trávit léto v tuzemsku.

Na dlouho odkládanou cestu z Lovosic do Nizozemska se vydal říční tanker. Není první ani poslední lodí, která musela po svém spuštění měsíce čekat, než bude v Labi tolik vody, aby dokázala odplout z Čech do Saska. O den ještě vyplutí odložil opačný problém – měl naopak příliš malý ponor a hrozilo, že se nevejde pod mosty na trase.

Kiosek s jedním okénkem, jeden uzavřený hotel a pouze částečně funkční restaurace. Takhle vypadalo Hřensko v lednu 1990.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Uschlé stromy začínají ohrožovat návštěvníky národního parku České Švýcarsko. Kůrovec zahubil statisíce smrků a jejich kmeny začínají padat. Správci proto varují, že vstup do lesů je na vlastní nebezpečí. Podél jedné z nejrušnějších silnic už začali kácet.

V Hřensku na Děčínsku spadl patnáctitunový skalní blok do náhonu starého mlýna. Specialisté Národního parku České Švýcarsko ho rozbili a odvezli. Sobotní pád obrovského kamene způsobil jen minimální škody. Uvolnil se z podmáčeného svahu v místě, kde obec provozuje parkoviště.