TÉMA

Branický most

Víkendová výluka zkomplikuje cesty vlakem z Prahy na západ. Od pondělí naváže modernizace koridoru

Rozsáhlá výluka značně zkomplikuje víkendové cestování z Prahy do západních Čech. Žádný vlak směrem na Beroun, Plzeň ani Mnichov nepojede z pražského hlavního nádraží ani ze Smíchova. Rychlíky a osobní vlaky budou začínat v Radotíně, expresy až v Berouně. Od pondělí naváže o trochu mírnější, ale mnohem delší výluka naplánovaná až do prosince. Většina osobních vlaků z Prahy bude končit v Karlštejně, dále do Berouna dovezou cestující hlavně rychlíky. Dálkovým spojům mezi Prahou a Plzní se zároveň prodlouží jízdní doba, část rychlíků bude místo hlavního nádraží začínat a končit na Smíchově.
26. 1. 2024|

Kvůli rekonstrukci je přerušen provoz na železničním Branickém mostu. Ovlivní to hlavně nákladní dopravu

Kvůli rekonstrukci a přidání druhé koleje železničního Branického mostu v Praze je na něm přerušen provoz. Ovlivní to zejména nákladní železniční dopravce, kteří budou muset jezdit o sto sedmdesát kilometrů delší objízdnou trasou. Provoz po jedné koleji bude obnoven asi v červenci a nově po dvou kolejích budou vlaky jezdit na podzim.
10. 1. 2024Aktualizováno10. 1. 2024|

Na kterém pražském mostě roste rozmarýnka? Nad Vltavou jich je dvacet, další stojí nad Berounkou a Rokytkou

Praha má další most. Přesněji je to lávka pro pěší a cyklisty, která dostala pojmenování podle ostrova Štvanice. Ten spojuje s Holešovicemi a Karlínem a nahrazuje dosavadní přívoz. Z historického pohledu je to jubilejní dvacátý most přes Vltavu, geograficky je to po proudu patnácté přemostění Vltavy v Praze. Ve skutečnosti je ale v Praze mostů mnohem více, často se na ně ale zapomíná, protože nevedou přes Vltavu.
28. 7. 2023|
Doporučujeme

Bez fanfár i beze jména: „Most Inteligence“ se režimu nehodil už v době svého zprovoznění

Skoro s každým pražským mostem přes Vltavu se pojí nějaká zajímavost. Výjimkou není ani ten Branický, který je ale mnohem známější jako most Inteligence. Po komunistickém převratu totiž nebylo v módě mít vysokoškolský titul, řada právníků, lékařů či učitelů proto byla převedena do dělnických profesí a v 50. letech se podíleli na výstavbě mostu. V náročných podmínkách se přitom nořili desítky metrů pod hladinu Vltavy a čelili hrozbě smrtelné kesonové nemoci. Málokdo také ví, že v jednom z pilířů zanechali komunistům navzdory vzkaz budoucím generacím. Most byl nakonec zprovozněn až 30. května 1964, bez názvu, bez fanfár i politických pohlavárů. Už v té době totiž bylo režimu jasné, jak nevydařená stavba to je.
30. 5. 2019Aktualizováno1. 6. 2019|