TÉMA

Federace

Česká přezíravost ke slovenským tužbám byla přirozená, říká nedávno oceněný historik Rychlík

Nedávná kytice od Roberta Fica na hrobě Gustáva Husáka znovu ukázala různost pohledů na některá historická období mezi Čechy a Slováky, řekl v Interview ČT24 historik a odborník na moderní dějiny slovanských národů Jan Rychlík. Pro Slováky byl totiž Husák mimo jiné spolutvůrcem federace, což pro Čechy neznamená nic. Rychlík dostal v lednu státní vyznamenání od prezidentky Zuzany Čaputové.
22. 1. 2024|

Za zánik Československa můžou amatéři, hodnotí Kocáb i po 30 letech. Podle Dzurindy to byl osud

Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.
2. 1. 2023|

Za rozpad federace můžou politické ambice Klause a Mečiara, shodli se v průzkumu Češi a Slováci

Za hlavní důvod rozpadu federace označili Češi i Slováci politické ambice tehdejších lídrů a také touhu po vlastním státu.  Obyvatelé Slovenska pak často zmiňovali i nespokojenost s postavením v rámci ČSFR.  Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích. Československo se 1. ledna 1993 rozdělilo na dva samostatné státy.
1. 1. 2023|

30 let zpět: Naposledy se sešlo Federální shromáždění

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
17. 12. 2022|

30 let zpět: Rada obrany státu jednala o rozdělení armády po rozpadu Československa

V budově Úřadu vlády ČSFR se sešla Rada obrany státu, aby projednala rozdělení armády po předpokládaném rozpadu federace. Podle českého premiéra Václava Klause vznesla slovenská strana námitky k navrhovanému principu dělení armádního majetku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
28. 9. 2022|

Svědkem byl jen velký platan. Před třiceti lety Klaus a Mečiar dohodli rozdělení Československa

Po československých parlamentních volbách v červnu 1992 bylo jasné, že zdlouhavé vyjednávání o budoucnosti společného státu nabere jiný směr. Předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) se tenkrát shodli, že jejich představy o budoucnosti společného státu jsou neslučitelné. Proto se 26. srpna 1992 Klaus a Mečiar sešli v brněnské vile Tugendhat, aby vyjednali rozdělení československého státu. Několikahodinového rozhovoru mezi čtyřma očima se nesměli účastnit novináři, jeho obsah tak dodnes zůstává veřejnosti neznámý.
26. 8. 2022|

30 let zpět: Poslanci hovořili o rozdělení Československa

V létě 1992 Československo směřovalo k rozdělení na dva samostatné státy. O tom, co všechno to bude obnášet, se v parlamentu bavili poslanci vládnoucí ODS se svými opozičními kolegy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
18. 8. 2022|

30 let zpět: Československo se nestane dalším destabilizačním centrem, slíbil Havel

„Chci ubezpečit mezinárodní společenství, že otázka státoprávního uspořádání Československa bude vyřešena pokojným způsobem,“ předeslal prezident Václav Havel před odletem na summit KBSE. Ostatní státníky se chystal ujistit, že vývoj k demokracii a tržní ekonomice bude pokračovat i nadále a že budoucí stát či státy Čechů a Slováků nijak neztrácejí na důvěryhodnosti.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
8. 7. 2022|

30 let zpět: „Nechali jsme se vmanipulovat do diskuse o kompetencích,“ vzpomínal premiér Čalfa

Dva týdny po podání demise první polistopadové federální vlády zhodnotil její funkční období bývalý premiér Marián Čalfa. V rozhovoru mimo jiné řekl, že kompetenční zákon z roku 1990 rozhodil konzistentní pohled na ekonomickou reformu a následný vznik administrativní hranice v ekonomice spustil proces rozpadu společného státu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
7. 7. 2022|

30 let zpět: Prezident Havel přijal návrh na sestavení nové federální vlády

Designovaný předseda federální vlády Jan Stráský informoval prezidenta Václava Havla o návrhu složení svého kabinetu. Prezident se poté na tiskové konferenci vyjádřil k obecně panujícímu názoru, „že obě koaliční strany ODS a HZDS do federální vlády posílají druhou garnituru, zatímco tu první nechávají ve vládách republikových“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
1. 7. 2022|

30 let zpět: ODS a HZDS se dohodly na nové vládě

Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
20. 6. 2022|

30 let zpět: Československo čeká politická nejistota, shodují se zahraniční komentáře

„Volební otřes“, „rozštěpení“, „rozvod“, to byly nejčastější reakce zahraničních periodik na výsledky voleb v Česloslovensku. Italský tisk napsal, že „nad posledním mnohonárodním státem v Evropě se snášejí těžká mračna, i když jugoslávské nebezpečí zde nehrozí“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
8. 6. 2022|

30 let zpět: „Šance pana prezidenta Havla na opětovné zvolení považuji za minimální,“ prohlásil Vladimír Mečiar

Prezident ČSFR Václav Havel před třiceti lety pověřil Václava Klause coby předsedu nejsilnější strany vzešlé z voleb jednáním o vytvoření nové koaliční federální vlády. Vítězem voleb na Slovensku se stala Mečiarova HZDS, a jak je patrné z vyjádření obou předsedů, čekala je náročná vyjednávání, neboť v mnoha otázkách zastávaly protichůdné názory.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
7. 6. 2022|

30 let zpět: V Čechách vyhrál Klaus, na Slovensku míří k triumfu Mečiar

Francouzský politolog a poradce prezidenta Václava Havla Jacques Rupnik hodnotí ve volebním studiu zatím ještě neúplné výsledky voleb. Předpovídá problém se sestavením stabilní federální vlády, když v českých zemích dostala nejvíce hlasů liberální ODS Václava Klause, zatímco na Slovensku mířilo k vítězství národně populistické HZDS Vladimíra Mečiara.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
6. 6. 2022|

30 let zpět: „Naším programem musí být otevřenost, nikoliv izolace,“ nabádal prezident v předvolebním projevu

Jelikož nejpalčivější politickou otázkou byla před parlamentními volbami v roce 1992 budoucnost česko-slovenské federace, apeloval Václav Havel na svornost občanů. Ve svém předvolebním projevu mimo jiné řekl: „Svou volbou vyjádříme názor na to, jakým směrem se má ubírat soudobý svět: Zda má jít cestou rozpadů a svárů, nebo cestou sjednocování založeného na rovnoprávnosti, vzájemném respektu a partnerství.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
2. 6. 2022|

30 let zpět: Hlas pro HZDS bude hlasem pro rozdělení státu, varoval před volbami Klaus

Václav Kaus na brífinku ODS konstatoval, že Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara směřuje k vytvoření de facto dvou oddělených států. Případnou konfederaci, kterou podle něj HZDS prosazovalo, označil za pouhou „formální a nefunkční slupku“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
6. 5. 2022|

30 let zpět: „Hlavně bylo porušeno slovo“

„Politika, která je důvěryhodná a která lidi neodrazuje, spočívá na spoustě dílčích pravidel, zejména však na nepsaném dodržení slova.“ Těmito slovy reagoval český premiér Petr Pithart na to, že předsednictvo Slovenské národní rady nepřijalo návrh smlouvy o státoprávním uspořádání odsouhlasený v Milovech. Ten byl přitom vypracován s tím, že slovenská delegace na jednání reprezentuje přinejmenším postoj předsednictva SNR.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
16. 2. 2022|

30 let zpět: Slovenská osvobozenecká armáda

Podle předsedy branného podvýboru Federálního shromáždění Jana Šolce nevznikaly na začátku roku 1992 na území republiky nelegální ozbrojené složky. Prohlášení bylo reakcí na zveřejnění dopisu oznamujícího vznik Slovenské osvobozenecké armády. Ta byla v dopise deklarována jako ozbrojená složka slovenského národa usilující o samostatnost Slovenska.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
14. 2. 2022|

30 let zpět: „My, lid České republiky, a my, lid Slovenské republiky“

„Česká republika a Slovenská republika, které spolu dobrovolně tvoří společný stát, Českou a Slovenskou Federativní republiku, respektují navzájem svou svrchovanost a svrchovanost společného státu.“ Na těchto principech byl postaven návrh smlouvy o státoprávním uspořádání společného státu. Smlouvu připravila společná komise České národní rady a Slovenské národní rady na jednání v Milovech. Návrhem smlouvy se měly nejprve zabývat politické strany a posléze ČNR a SNR. V případě jejího schválení mělo dojít k jejímu projednání Federálním shromážděním.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
9. 2. 2022|

30 let zpět: Obtížný proces našeho nového historického sebehledání

Novoroční projev prezidenta republiky o „zneklidňujícím stavu naší země“ na přelomu let 1991 a 1992. Václav Havel ocenil budování demokratické společnosti a jejích institucí, s politováním však upozornil také na řadu jejích neduhů. Za nejnaléhavější problém označil neschopnost české a slovenské politické reprezentace najít společnou řeč ohledně budoucího soužití obou národů ve společném státě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
1. 1. 2022|

30 let zpět: Televizní projev Václava Havla

Rok 1991 se nesl ve znamení česko-slovenských jednání a dohadů o budoucím státoprávním uspořádání, tedy zda zůstane československá federace, nebo se rozdělí na samostatné státy. Jednání národních rad selhala a ve společnosti narůstala nejistota z budoucnosti. Proto v den dvouletého výročí událostí 17. listopadu 1989 přednesl prezident Václav Havel v televizi jeden ze svých zásadních projevů. Oznámil, že předloží ke schválení pět návrhů zákonů, včetně prezidentské pravomoci vyhlásit referendum. A obrátil se na veřejnost s žádostí o podporu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
17. 11. 2021|

30 let zpět: Situace v Československu očima zahraničního tisku

Pozornosti zahraničních komentátorů nemohlo koncem roku 1991 uniknout narůstající napětí mezi oběma polovinami česko-slovenské federace. Americký týdeník varoval před nástupem nacionalismu a německý Die Welt poukazoval na absurdní charakter bezvýsledných jednání o státoprávním uspořádání federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
7. 11. 2021|

30 let zpět: Výzva občanů za zachování Československa

V roce 1991 sílily tendence snahy o samostatnost Slovenska. Na to 20. září 1991 reagovala řada osobností kulturního a veřejného života. Veřejně se postavili za zachování federativního státu. Ten se podle nich snažili rozbít někteří politici zákulisními triky proti vůli většiny obyvatel. Společně také vyzvali zákonodárce k uspořádání referenda, jež by o osudu Československa rozhodlo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
20. 9. 2021|

Před 30 lety začalo obléhání Vukovaru jugoslávskou armádou. Chorvatsko se tajně vyzbrojilo v Maďarsku

Před třiceti lety započala bitva o Vukovar, čímž se rozhořela válka chorvatských a jugoslávských sil. Chorvati, kteří neměli ustavenou armádu, si obstarali a propašovali zbraně z Maďarska. Jugoslávská rozvědka je ale odhalila, což byl argument pro Srby k zásahu armády. Válka trvala mezi lety 1991 a 1995. Konflikty způsobené koncem federativní republiky roztrhaly nejen sousedské a v některých případech i rodinné vazby, ale zničily životy, zamořily krajinu minami na dlouhé roky a poškodily světové kulturní dědictví.
25. 8. 2021|