Egon Schiele

Dědicové rakouského kabaretiéra a brněnského rodáka Fritze Grünbauma, který zemřel v nacistickém koncentračním táboře Dachau, dostali zpět sedm obrazů rakouského expresionistického malíře Egona Schieleho. Podařilo se vypátrat, jak se umění ukradené nacisty dostalo do amerických galerií a soukromých sbírek. Rodina o navrácení děl z Grünbaumovy sbírky usiluje více než čtvrtstoletí. V americkém soudnictví jde o jeden z nejdéle trvajících restitučních případů umění z období holocaustu, píše list The New York Times.

Osobnost malíře Egona Schieleho připomíná jediná letošní premiéra na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Rakouský expresionista měl k městu blízký vztah. Taneční divadlo s podtitulem Autoportrét vzniklo pod vedením režisérského dua Skutr a choreografa Jana Kodeta.

Picassovy obrazy Mandolína a sklenice pernodu, Stůl s pohárem, Přístav v Cadaqués a Absint a karty jsou uloženy ve sbírkách Národní galerie. Ale nemusely být. Před třiceti lety byly totiž ukradeny. Jejich krádež je považována za největší v novodobých českých dějinách. Všechny obrazy se našly – na rozdíl od jedenácti pláten z vůbec největší krádeže umění v historii. O rok dříve, než Národní galerie postrádala Picassa, zmizely z bostonského Muzea Isabelly Gardnerové.

Před sto lety zemřeli výtvarníci Gustav Klimt a Egon Schiele a jejich smrtí nastal „konec zlatých časů“. Výstavou se stejným názvem připomíná Národní galerie v Praze ukončení jedné éry. Komorní výstavu sestavila ze svých sbírek. K vidění jsou vedle děl Klimta a Schieleho také další práce vídeňské moderny.