Usmál se a přeběhl do KLDR. O dalším osudu amerického vojína nikdo nic neví

Severní Korea se zatím nevyjádřila k případu amerického vojáka, který v úterý bez povolení překročil hranici z Jižní Koreje do KLDR. Americká armáda předpokládá, že byl na severokorejské straně zadržen, a snaží se zjistit více o jeho osudu.

Třiadvacetiletý vojín Travis King přešel demarkační linii oddělující Jižní a Severní Koreu při exkurzi v pohraniční vesnici Pchanmundžom, která se nachází v přísně střeženém demilitarizovaném pásmu. Není jasné, zda chtěl do KLDR emigrovat, nebo zda doufá, že se ze země ovládané diktátorem Kim Čong-unem vrátí.

King působí v armádě od roku 2021 a jako specialista na průzkum byl nasazen u americké jednotky v Jižní Koreji. Tam byl ale odsouzen za napadení v nočním klubu v Soulu. Podle soudních dokumentů, na něž se odvolává BBC, také poškodil policejní auto. Vojín strávil téměř dva měsíce ve vězení. Po nedávném propuštění se měl vrátit do vlasti na základnu Fort Bliss v Texasu, kde ho podle AP mělo čekat disciplinární řízení a možné propuštění ze služby.

Příslušníci americké armády doprovodili Kinga až k bezpečnostní kontrole na letišti poblíž jihokorejské metropole Soulu, vojákovi se ale podařilo vrátit zpět. Podle The Korean Times tvrdil, že nemá pas. Následně se připojil k jedné z organizovaných prohlídek demilitarizovaného pásma, kterou Jižní Korea pořádá pro veřejnost. Ve vesnici Pchanmundžom se muž podle svědků od skupiny oddělil, zasmál se a rozběhl se na severokorejskou stranu hranice.

Americká televize ABC mluvila s vojínovou matkou, která prý se synem před několika dny mluvila o jeho návratu domů. Jeho čin nechápe. 

Koreanistka Jana Chamrová v Horizontu ČT24 sdělila, že případ se zatím jeví jako velmi ojedinělý a zvláštní. Osud vojína prý není záviděníhodný. Podle ní potrvá velmi dlouho, než dojde k nějakému kroku severokorejské strany. Komunikace mezi tímto státem a USA, ale i Jižní Koreou v poslední době velmi vázne, protože veškeré komunikační kanály vymizely. Je prý otázka, kdo má komu volat a kdo ten telefon zvedne.

9 minut
Horizont ČT24: Americký zběh v KLDR
Zdroj: ČT24

Výhoda v jednání

Podle zpravodajského serveru BBC News je King v současné době zřejmě jediným Američanem zadržovaným v KLDR. Ve vazbě v Severní Koreji je šest Jihokorejců. Experti citovaní BBC uvedli, že přítomnost Travise Kinga na severokorejské půdě by mohla poskytnout Pchjongjangu výhodu při jednání se Spojenými státy, s nimiž má tato izolovaná asijská země velmi napjaté vztahy.

„Pchjongjang by ho mohl použít jako propagandistický nástroj ke kritice americké armády. (…) King by se v blízké budoucnosti mohl objevit v severokorejských státních médiích,“ uvedl James Fretwell, analytik jihokorejského portálu NK News, který se specializuje na dění v KLDR.

Greg Scarlatoiu z washingtonského Výboru pro lidská práva v Severní Koreji BBC řekl, že severokorejské úřady se patrně budou snažit z Travise Kinga „dostat informace o jeho působení v americké armádě“. Podle I Song-juna z Mezinárodního centra Woodrowa Wilsona ve Washingtonu ale od Kinga není vzhledem k jeho nízké hodnosti možné získat příliš mnoho tajných informací. CNN ale připomíná, že může hovořit o provozních detailech americké jednotky či počtu vojáků.

Zákaz vstupu pro občany USA

Americké ministerstvo zahraničí občanům USA zakazuje vstupovat do Severní Koreje kvůli vážnému riziku zatčení a dlouhodobého zadržování. Zákaz byl vydán poté, co severokorejské úřady zatkly amerického studenta Otto Warmbiera, jenž byl v zemi na turistickém zájezdu. V březnu 2016 tam byl však odsouzen k patnácti letům těžkých prací za protistátní činnost. Tou byla krádež propagačního plakátu z hotelu, kde bydlel.

Do vlasti se student vrátil po 17 měsících, v té době byl však už rok v kómatu. Američtí lékaři uvedli, že měl těžce poškozený mozek. Krátce po převozu do USA zemřel. KLDR popřela americké obvinění, že byl Warmbier mučen. Rozsáhlé poškození mozku prý pocházelo z otravy botulotoxinem. To však američtí lékaři odmítli.

Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení, které má na starosti vztahy s KLDR, uvedlo, že všechny exkurze ve vesnici Pchanmundžom byly až do odvolání zrušeny na žádost Velitelství OSN, které dohlíží na dodržování klidu zbraní mezi oběma znepřátelenými státy na Korejském poloostrově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...