Terorismus chemickou zbraní. Před 25 lety sekta Óm šinrikjó zaútočila v tokijském metru

Skupina radikálů náboženské sekty Óm šinrikjó (Učení Nejvyšší pravdy Óm) vypustila 20. března roku 1995 jedovatý plyn sarin v metru v japonském Tokiu. Při tomto teroristickém činu zahynulo třináct lidí a u dalších několika tisíc se projevily různé vážné problémy. Pachatelé útoku byli popraveni v roce 2018.

Útok skupiny Óm šinrikjó byl nejhorším masovým teroristickým činem provedeným na území Japonska od druhé světové války. V dějinách terorismu přitom drží ještě jeden neblahý primát – poprvé byla místo výbušnin použita chemická zbraň.

Samotný útok byl velmi přesně načasován. Útočníci si vybrali dopravní špičku kolem osmé hodiny ranní a tři frekventované linky metra v blízkosti důležitých vládních budov. Pět nejspolehlivějších členů sekty, kteří byli chráněni protilátkou, vypustilo během tří až pěti minut kapalný sarin z jedenácti igelitových sáčků obalených novinami, které položili na podlahy vagonů metra v pěti stanicích. 

Útokům podlehlo třináct obětí

Naštěstí se jednalo o nekvalitní, asi třicetiprocentní sarin, který velmi zapáchal (v čisté podobě je plyn smysly nerozpoznatelný). To cestující v podzemní dráze varovalo a zřejmě zabránilo větším ztrátám na životech.

Výpary nervového plynu nicméně vyvolaly zhruba u 5500 lidí ztížené dýchání, pálení očí, horečky, mdloby a zvracení. A třináct osob otravě podlehlo. Stovky lidí byly lékaři navíc klasifikovány jako „psychologické oběti“, což byly osoby bez reálných symptomů zasažení. 

Příslušníci požární a chemické jednotky v ochranných oblecích před zásahem v jedné ze stanic
Zdroj: ČTK/Jiji Press Photo

Incident vyslal do celého světa varovné signály, že něco podobného se může stát kdekoli. Kromě toho vyšla najevo nepřipravenost japonských orgánů na podobnou chemickou katastrofu i selhání místních tajných služeb, které nezachytily varovné signály o přípravách činu. 

I když se k teroristickým útokům nikdo nepřihlásil, stopy směřovaly k náboženské sektě Óm šinrikjó. Policie v následujících týdnech prohledala její sídla, kde našla tuny chemikálií potřebných k výrobě sarinu, části střelných zbraní a důkazy o vývoji biologických zbraní.

V přímém přenosu byl 16. května 1995 zatčen poloslepý guru sekty Šókó Asahara, který byl obviněn z teroristických útoků, vražd a dalších zločinů. Trest smrti si třináct hlavních organizátorů včetně Asahary vyslechlo až po deseti letech, všichni se ale odvolali.

Šókó Asahara na smínku z roku 1995
Zdroj: KYODO Kyodo/Reuters

Poprava se udála po 23 letech od útoků

Japonská justice proces s pachateli útoku definitivně uzavřela v listopadu 2011. Provedení poprav se odkládalo, dokud soudy neprošetřily poslední odvolání proti rozsudkům, což se stalo v lednu 2018. Zakladatel a duchovní vůdce sekty Asahara a šest jeho stoupenců byli popraveni počátkem července 2018. Stejný osud potkal dalších šest členů sekty Óm šinrikjó o necelý měsíc později.

Sekta se za útok v tokijském metru omluvila v prosinci 1999. O rok později změnila název na Alef, vzdala se minulosti spojené s násilím a prohlašuje se za umírněné náboženské hnutí. Japonské úřady nicméně jejích asi čtrnáct set členů nadále považují za hrozbu pro společnost a drží je pod přísným dohledem.

Sektu Óm šinrikjó, která měla v době největšího rozmachu až 40 tisíc členů, z toho velkou část v Rusku, založil Asahara v polovině 80. let. V jejím učení se prolínaly prvky buddhismu a hinduismu s apokalyptickými předpověďmi.

Hnutí například hlásalo, že v roce 1997 nastane konec světa a nový svět vytvoří jen skupina vyvolenců. K dosažení tohoto cíle bylo nutné zajistit dostatek zbraní a vyrobit účinný plyn, který měl být použit k útoku na nejvyšší instituce, včetně císařského paláce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 13 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...