Před deseti lety zahynulo při zemětřesení v Itálii přes tři sta lidí. V nouzových domovech lidé bydlí dosud

„Nejméně dva lidé zahynuli při silném zemětřesení v Itálii,“ zněla zpráva AFP v pondělí 6. dubna 2009 v šest hodin a šest minut ráno. O čtyřiadvacet hodin později úřady evidovaly 179 mrtvých. O další den později se šestý duben zapsal mezi nejničivější italská zemětřesení s více než třemi sty oběťmi.

Deset let po ničivé katastrofě se město L'Aquila ještě stále zcela nevzpamatovalo, během posledních pár let se ale situace začala měnit k lepšímu. I když je v centru města plném středověkých, renesančních a barokních budov ještě stále na některých místech instalované lešení a podpěry, lidé se sem pomalu začínají vracet.

Zhruba deset tisíc lidí v postižené oblasti Abruzz však i teď bydlí v provizorních domech. Většinou jde o rodiny, které přišly o své byty v historickém centru a čekají, až se do nich budou moci vrátit. Část místních je také, nehledě na jeho aféry, vděčná tehdejšímu premiéru Silviu Berlusconimu za to, že provizorní bydlení relativně rychle získali.

„Děkuji Bohu za to, že tu byl někdo, kdo mi dal střechu nad hlavu, bez ohledu na to, ať už to dělal z čestných důvodů, nebo ne,“ dodává jeden z místních. „To nejde ignorovat… to bych byl pokrytec.“ Vděční jsou mimo jiné i za rychlost, s jakou bylo náhradní bydlení poskytnuto.

Prvních 400 obytných prostor bylo obětem zemětřesení poskytnuto v září 2009, tedy pět měsíců po katastrofě. K srpnu 2010 našlo nové ubytování kolem 15 tisíc lidí. Celkem takto v Abruzzu vzniklo nejméně 19 nových „nouzových“ sousedství. Některé oblasti ovšem nebyly vybrány příliš vhodně – nacházely se daleko od zbytku města nebo byly ponechané bez údržby.

Rekonstrukce je běh na dlouhou trať

Navzdory rekonstrukčním pracem ale dosud část města zůstává v červené zóně – zavřená a veřejnosti nepřístupná. Některé budovy je stále ještě potřeba zbourat. Právě jejich přítomnost brání tomu, aby se sousední domy mohly rekonstruovat. Jiným domům, které už prošly opravami, zase ještě chybí přívody elektřiny a vody. 

„Rodiny se začínají vracet, ale musíme obnovit skutečné centrum města, místo, kde můžete jít pěšky do školy, lékárny, banky a na poštu,“ říká starosta L'Aquily Pierluigi Biondi. Po zemětřesení zůstali ve městě hlavně méně majetní a starší lidé. Kdo byl schopen přenést své podnikání jinam nebo si jinde najít práci, ten odsud odešel.

Památník obětem zemětřesení z roku 2009
Zdroj: ČTK/DPA/Lena Klimkeit

Návrat k normálnímu životu je pomalý. Paolo Muzi, rodák z L'Aquily, v rozhovoru pro thelocal.it uvedl, že je v současnosti těžké žít v centru. „Je tu obrovské množství hluku a prachu ze všech prací, které probíhají, a mnoho služeb, které jsou nezbytné pro život ve městě, se stále nevrátilo. Pokud lidi nepřivedeme zpět, pro koho to tu opravujeme?“ upozornil.

Nejničivější zemětřesení od roku 1980

Bilance obětí ničivého zemětřesení ve středoitalském kraji Abruzzy nakonec dosáhla čísla 309. Mezi oběťmi bylo také dvacet dětí, mezi dospělými byli i dva čeští studenti. Raněných byla více než tisícovka, z toho 179 osob bylo raněno těžce. Posledním „zázrakem“ v tragické situaci se stalo nalezení studentky Eleonory po 42 hodinách strávených v sutinách. 

Zemětřesení o síle kolem 6 stupňů Richterovy škály udeřilo v ranních hodinách poblíž města L'Aquila v kraji Abruzzo, postihlo ale i města v sousedních krajích Umbrii, Marche a Laziu. Během následující noci a dalších dní pak kraj sužovalo ještě několik tisíc následných otřesů. Při těch se sice zřítily další budovy, nikdo ale už nebyl zraněn. Jen ve městě L'Aquila byla zemětřesením zničena polovina budov, v celé zasažené oblasti byla zásadně poškozena třetina všech domů. Kolem 65 tisíc lidí přišlo o domovy.

Při nejničivějším zemětřesení v Itálii za posledních téměř 30 let těžce utrpěla krom L'Aquily například vesnice Onna ležící v epicentru, z níž zůstaly jen obrovské hromady sutin a zbytky domů jako po bombardování. V troskách zahynulo čtyřicet z jejích tří set obyvatel. Zkázu zaznamenalo také množství historických památek.

Soud první instance uznal v roce 2012 šest seizmologů, mezi kterými byli významní představitelé italské vědy, vinnými z neúmyslného zabití, když nebezpečí silných otřesů podcenili, a uložil každému z nich trest šestiletého vězení. Tento verdikt vyvolal ve vědeckých kruzích velké pobouření.

V listopadu 2014 pak odvolací soud rozsudek zrušil a souzené obžaloby zbavil. Dospěl tehdy k jednoznačnému závěru, že vědcům nebyl prokázán žádný trestný čin. A nejvyšší soud je s konečnou platností zbavil v listopadu 2015 obvinění, že dostatečně důrazně nevarovali před zemětřesením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...