Hollywoodský herec Liam Neeson byl nařčen z nepokrytého rasismu. V rozhovoru pro média totiž představitel akčních rolí uvedl, že před lety chtěl zabít černocha poté, co byla znásilněna jeho blízká. Herec zdůraznil, že své myšlenky nijak neuskutečnil, velmi mu ublížily a stále jich lituje. I přesto se stal terčem otevřené kritiky nejčastěji od Afroameričanů. Podle nich se v podobných případech uplatňuje dvojí metr.
Chtěl jsem zabít černocha, přiznal herec Neeson. Afroameričan by s takovou zpovědí narazil, vadí kritikům
Horizont ČT24: Liam Neeson čelí nařčení z rasismu (zdroj: ČT24)
Liam Neeson se při rozhovoru s britskými novináři před premiérou svého nového snímku rozhodl svěřit s osobním příběhem ze své minulosti, když byla znásilněna jeho známá. „Řekla, že to byl černoch. Chodil jsem pak tou oblastí s obuškem a doufal jsem, že ke mně někdo přistoupí. Stydím se za to. Dělal jsem to asi týden v naději, že mě nějaký černý grázl, který zrovna půjde z hospody, napadne… Abych ho mohl zabít,“ popsal.
Oblíbený hollywoodský herec pokračoval s tím, že nechápe, kde se v něm taková zloba vzala, a že žádným násilím neskončila. Za své tehdejší selhání se omluvil a řekl, že se na něm toto období velmi podepsalo: „Bylo to strašné. Strašné. Když si vzpomenu na to, že jsem to dělal. A nikdy jsem se k tomu nepřiznal. Nedej bože, abych to říkal novinářům.“
Černocha by nikdo neomlouval
To, co někteří chápali jako symbol pokání a skutečné lítosti, jiní nazývají rasismem. I když sám Neeson tvrdí, že by se tehdy podobně cítil, ať by byla barva pleti útočníka jakákoli, kritici tvrdí, že by se v opačném případě černošskému herci takového pochopení nedostalo.
„Mohl by se Will Smith přiznat k tomu, že celý týden procházel ulice Los Angeles a hledal náhodné bělochy, aby je mohl zabít, a my bychom mu to prominuli?“ tázal se sloupkař novin The New York Times Charles M. Blow.
Liam Neeson se angažuje v humanitárních projektech
Slavnostní premiéra Neesonova filmu byla zrušena
Neeson ujišťuje, že tato temná kapitola jeho života je dávno pryč: „Vyhledal jsem pomoc, šel jsem za knězem, kterému jsem se vyzpovídal. Byl jsem vychován jako katolík. Mluvil jsem také se svými dvěma velmi dobrými přáteli a věřte tomu, nebo ne, praktikoval jsem rychlochůzi. Každý den dvě hodiny, abych se toho zbavil. A nejsem rasista. Stalo se to už téměř před čtyřiceti lety.“
Jeho případ naplno obnažil, jak křehké vztahy v současné Americe panují. Fanoušci se šestašedesátiletého umělce snaží bránit připomínáním jeho humanitární činnosti. Přesto byla slavnostní premiéra Neesonova posledního filmu Mrazivá pomsta zrušena.
Šiklová: Neeson se přiznal k něčemu, s čím se Američané stále nevyrovnali
Podle socioložky Jiřiny Šiklové je Neesonovo přiznání dobrým krokem. „Nepřímo tím veřejnosti říká: ‚Také jsem tak uvažoval, ale jsem jiný.‘ Vlastně je to něco jako přiznání se k hříchu,“ přirovnává Šiklová.
Reakce, kterou Neesonovo přiznání v americké společnosti způsobilo, podle ní odkryla fakt, že podobné pocity v sobě stále nese i část Američanů. „Západ se posunul k tomu, že každý ví, že něco není vhodné říkat. Lidé jsou jasně sevření, stylizovaní. Asi to v nich ale zůstává dál. Protože kdyby byli v tomto směru opravdu uvolnění, kdyby to opravdu bylo něco, co by je uvnitř neiritovalo, reagovali by tím, že je fajn, že se tento člověk změnil,“ uvedla v Horizontu ČT24 Šiklová.