Porošenko odmítl demisi generálního prokurátora, který chtěl skončit kvůli vraždě aktivistky

Ukrajinský prezident Petro Porošenko nepřijal demisi generálního prokurátora Jurije Lucenka, který chtěl rezignovat kvůli kritice za vyšetřování vraždy protikorupční aktivistky Kateryny Handzjukové. Na objasnění případu a posílení boje proti korupci naléhal v pátek v Kyjevě eurokomisař Johannes Hahn. Vražda upoutala pozornost k řadě dalších útoků na protikorupční aktivisty na Ukrajině v posledních měsících.

V ukrajinském parlamentu pro Lucenkovo odstoupení hlasovalo jen 38 poslanců, zatímco 116 poslanců podpořilo generálního prokurátora, považovaného za prezidentova muže. „Prezident vrátil prokurátorovi jeho prohlášení o demisi vzhledem k tomu, že Jurij Lucenko získal důvěru v parlamentu a že před ním stojí důležité úkoly,“ vysvětlila prezidentská kancelář rozhodnutí hlavy státu.

Lucenko nastoupil do funkce v květnu 2016 – poté, co poslanci změnili původní pravidlo, podle něhož se do čela prokuratury mohl dostat jen člověk s právnickým vzděláním. V minulosti byl ministrem vnitra a předsedou poslanecké skupiny Bloku Petra Porošenka.

Lucenko v úterý v emotivním projevu v parlamentu prohlásil, že podává demisi, protože justiční orgány čelí kritice za údajné sabotování vyšetřování vraždy aktivistky, kterou se jim přitom podařilo objasnit.

Tato situace podle něj svědčí o tom, že v zemi existuje „dvojvládí“ a „ničí se justiční systém, bez důkazů a za objasněný zločin“. Hledání viníků se podle Lucenka změnilo v kolbiště politického boje o moc a stalo se záminkou k útokům na politické oponenty.

Za prokurátora se postavila Porošenkova strana

Vzápětí se v parlamentu za Lucenka postavil nejsilnější poslanecký klub, Blok Petra Porošenka, a předseda sněmovny nechal o demisi generálního prokurátora hlasovat. Pro odstoupení Lucenka ale hlasovalo jen zmíněných 38 zákonodárců.

Handzjuková se před třemi měsíci v jihoukrajinském městě Cherson stala obětí brutálního útoku kyselinou sírovou. Třiatřicetiletá aktivistka utrpěla popáleniny na čtyřiceti procentech těla a těžké poškození zraku. Prodělala jedenáct operací, přesto o víkendu v kyjevské nemocnici zemřela. Ještě před smrtí poskytla vyšetřovatelům informace, které podle Lucenka vedly k odhalení viníků.

Objednavatel vraždy zůstává neznámý

Policie zatkla dva podezřelé a třem dalším uložila domácí vězení, ale dosud nezjistila, kdo si vraždu objednal, poznamenala agentura AFP.

Eurokomisař Hahn v pátek prohlásil, že vražda hluboce otřásla mezinárodním společenstvím. „Je to něco, co nemůžeme akceptovat,“ zdůraznil a dodal, že ukrajinská vláda by měla vypátrat, kdo si vraždu objednal.

Handzjuková v září zveřejnila na internetu video, ve kterém vyzývala občany své země, aby se nevzdávali v boji s korupcí. „Teď vypadám špatně, ale aspoň se o mě starají,“ řekla po útoku. „Ale vypadám mnohem lépe než spravedlnost na Ukrajině, protože o tu se nikdo nestará.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 12 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 36 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 1 hhodinou

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 1 hhodinou

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 3 hhodinami
Načítání...