Začal jsem hledat, kde byli Němci oběťmi, popisuje bývalý neonacista svou cestu k extremistické ideologii

7 minut
Christian Ernst Wiessgerber hostem Událostí, komentářů
Zdroj: ČT24

Christian Ernst Weissgerber byl nejvýraznější postavou neonacistické scény v německém Durynsku. Postupně se ale od ní odchýlil, vystudoval vysokou školu a nyní objíždí školy, kde před extremismem varuje. O pohnutkách, které ho k neonacistické ideologii vedly, i o důvodech, pro které se ji nakonec zase rozhodl opustit, hovořil v Událostech, komentářích s Danielou Písařovicovou.

Proč jste se stal neonacistou?

Pro mě osobně byla nacistická ideologie a všechno, co s tím souviselo, velmi fascinující. Tehdy to bylo prezentováno mládeži jako radikální zlo a často je to spojováno s ambivalentními výpověďmi. Nacisté byli považováni za ty nejhorší, ale pro mě to nebylo všechno nejhorší, protože postavili dálnice. Pro mě to bylo i něco jako velká suverenita, kterou měli a kterou jsme mohli znovu získat. Takže nemůžeme podceňovat, kolik na tom může být pro lidi radosti.

Vaše první setkání s neonacistickou scénou proběhlo v roce 2004, kdy vás otec vzal na demonstraci proti úsporným reformám německé vlády. Na stejném místě propagovali své myšlenky i neonacisté. Byl jste od začátku i právě na tom místě fascinován jejich smýšlením, jejich ideologií, že jste měl okamžitě jasno, že se k nim chcete přidat?

Ano. Nacisté tam vystupovali v černém uzavřeném bloku a všichni byli proti nim. Ale oni reagovali velice klidně, vždy říkali: „My jsme tady také, abychom demonstrovali za Německo, proti těm sociálním opatřením.“ A já jsem to považoval za velmi suverénní a silnou reakci. To mě fascinovalo.

Sám jste potom založil mládežnickou neonacistickou organizaci, pro kterou jste získával podporu mezi členy Národně demokratické strany Německa. Vy jste měl ambici sám ji vést. Ale ne vždycky to bylo jednoduché. Můžete říct, jaká byla vaše náplň?

V této první organizaci, která měla asi 30 mladých mezi 14 a 21 lety, byl program, který vycházel z národního socialismu. Ale bylo to proto, abychom vychovávali lidi, aby stáli za Německem, aby byli vzděláni, a také jsme jim trošku dávali určitou představu o druhé světové válce, revizionismus, dějiny holocaustu. Také jsme jim pouštěli filmy a vyprávěli různé příběhy. Chodili jsme na různé smuteční pochody a z toho pak vzniklo pár neonacistů. Někteří tím byli osloveni, ale já jsem organizaci opustil a ukazoval jsem, jaká je.

Christian Ernst Weissgerber
Zdroj: ČT24

V době, kdy jste byl aktivním neonacistou, koho jste měl ve svém okolí kromě lidí z tohoto uskupení? Měl jste třeba nějakého nejbližšího kamaráda z dětství, který vás ve vašich názorech utvrzoval, nebo naopak vás od nich odrazoval?

Ano, měl jsem jednoho přítele, kterému bylo asi dvacet. Také jsem měl kamarády ze školy. Tehdy jsem aktivně vyhledával kontakty, byl jsem fascinován touto politikou. Fascinovalo mě, jak ti lidé vystupují, a chtěl jsem se o tom informovat. K tomuto příteli jsem přišel, on se stal mým politickým mentorem a uvedl mě do této scény. Bral mě na koncerty, dával mi knihy ke čtení.

Neonacisté v Německu často popírají holocaust. Popíral jste jej i vy?

Ano. Typické, co se dnes děje, je, že když lidé v této organizaci začínají, snaží se orientovat v dějinách a hledat, kde jsou Němci oběťmi. Já jsem se začal ptát na hodinách dějepisu, jak probíhal holocaust, bombardování, jak probíhaly Sudety, jaké byly akce se sudetskými Němci. Tam jsem viděl, že to jsou oběti. No a v tomto smyslu už relativizujete holocaust, protože vidíte, že tyto události, které jsou samozřejmě zločiny, vy trošku zlehčujete. V dalším kroku přichází otázka, kolik lidí holocaustem prošlo, začnete zpochybňovat čísla. Já jsem také určitou dobu zpochybňoval plynové komory. Také je potřeba říct, že nacisté říkali, že holocaust existoval, ale že nezabili dostatek lidí. Takže ne všichni popírají holocaust a také ne všichni, kdo popírají holocaust, jsou neonacisté. To také dělají lidé jiného politického přesvědčení.

Popište nám moment, kdy se ve vás něco zlomilo a kdy jste si už s neonacistickou organizací nechtěl podávat ruku. Kdy jste ji opustil?

Nebyla to jedna událost, byl to dlouhý proces. Kdybych to měl říct velmi krátce, vystoupil jsem z jedné organizace, která zastupovala historický nacionální socialismus. Vstoupil jsem do skupiny, která se snažila o novou politiku, o nová práva, a pak jsem získal kontakt s lidmi z Antify. Tam jsem začal vidět, že problémy ve společnosti se netýkají jen lidí, ale začal jsem je vidět v širších souvislostech. To byly první body, které jsem se pak snažil předávat i ostatním. Aby žili jinak a aby z této organizace vystupovali. Velmi krátce řečeno.

Díky za návštěvu u nás ve studiu a na shledanou.

Také vám děkuji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Čech Jan Darmovzal, kterého režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura uvěznil v září 2024, je na svobodě. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 10 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 45 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...