Indonéská buddhistka má strávit rok a půl za mřížemi. Stěžovala si na hluk z mešity

Soud v Indonésii poslal indonéskou buddhistku na 18 měsíců do vězení za to, že si stěžovala na hluk z mešity v sousedství. Podle soudu se etnická Číňanka dopustila rouhačství. Žena se proti rozsudku odvolá, uvedla agentura Reuters. Političtí aktivisté tvrdí, že přísné protirouhačské zákony se v zemi zneužívají k zastrašování menšin a porušování náboženských svobod.

Indonésie je zemí s největší muslimskou populací na světě, ale žije zde i nezanedbatelný počet buddhistů, křesťanů a další náboženské menšiny. Čtyřiačtyřicetiletá etnická Číňanka Meiliana z indonéské provincie Severní Sumatra si nyní stěžovala, že svolávání k modlitbě z mešity v sousedství, které se opakuje pětkrát denně, je příliš hlasité.

„Řekla něco, co bylo urážkou náboženství, v tomto případě islámu,“ uvedl mluvčí soudu ve městě Medan. Žena prý „projevila lítost a omluvila se“, dodal.

Po regulaci volá i vicepremiér

Na rozsáhlém souostroví jsou stovky tisíc mešit a většina z nich při svolávání k několikaminutové modlitbě používá tlampače. Některé mešity také pouštějí delší verze, nebo modlitby, které trvají přes půl hodiny, což považuje indonéská rada pro mešity za zbytečné.

V této radě zasedá i indonéský vicepremiér Jusuf Kalla, který už dříve mešity vyzval, aby tlampače využívaly „rozumně“. Před třemi lety sestavil tým, jenž měl vyhodnotit, jak mešity tlampače využívají – a následně zavést regulace.

Devadesát procent z 240 milionů obyvatel Indonésie se hlásí k islámu, který ale většina z nich praktikuje v umírněné formě. V posledních letech zde ale narůstají konzervativní a ortodoxní interpretace islámu, což vyvolává obavy, že tolerance a rozmanitost, jíž se indonéský národ dlouho vyznačoval, berou pomalu za své, upozornila agentura Reuters.

Indonéský zákon o rouhačství je velmi přísný

Indonésie zakazuje rouhačství konkrétně článkem 159 trestního zákoníku. Legislativa zakazuje cílené, veřejné projevy nepřátelství, nenávisti či pohrdání náboženstvím, které trestá až pěti roky za mřížemi.

Zákon podle aktivistů usnadňuje zločiny páchané jednou náboženskou skupinou proti druhé, protože dotyční se ospravedlňují právě bojem proti nenávisti, herezi či přímo rouhačství – a úřady pak pachatele často ani neženou k odpovědnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit od února.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...