Riziko napadení klíštětem, které je přenašečem řady infekčních chorob, je v těchto dnech v Česku velmi vysoké. Nebezpečí nákazy ale hrozí i v zahraničí. Na jih od nás klíšťata podle parazitologa Jana Votýpky přenášejí například krymsko-konžskou nebo návratnou horečku. Pro cizince je zase naopak exotickou nemocí klíšťová encefalitida, která se běžně vyskytuje u nás. Česko je dokonce jednou ze zemí s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě.
Před klíšťaty není bezpečno ani v zahraničí. Přenášet mohou třeba krymsko-konžskou horečku
Studio 6 s parazitologem Janem Votýpkou (zdroj: ČT24)
„Lymská borelióza se vyskytuje po celém světě, ale třeba klíšťová encefalitida, kterou my chápeme jako celkem běžné onemocnění, tak ta je od nás na východ. V okolních státech bychom ji našli například v Rakousku, na Slovensku, v některých částech Německa. Když pojede na naše území třeba italský turista, tak ten bude klíšťovou encefalitidu chápat jako exotické onemocnění,“ uvedl parazitolog Votýpka.
Na Slovensku, v Rakousku, Německu nebo Polsku se podle Votýpky můžeme setkat s klíštětem obecným, které dominuje i u nás. Nebezpečí napadení klíštětem je tam podle něj podobné jako v Česku.
V jižních státech klíšťata mohou přenášet například krymsko-konžskou horečku. Byla původně objevena na Krymu a v Kongu, ale vyskytuje se i všude na jih a na východ od ČR, uvedl Votýpka.
„Další onemocnění, s nímž se v jižních oblastech můžeme setkat, je návratná horečka, kterou přenáší takzvaný klíšťák. Napadnout nás může na jihu i piják psí nebo hnědý. Napadá ale hlavně psy,“ podotkl. V Česku, zejména v jihovýchodní části země, se pak vyskytuje piják lužní.
Rozšířené druhy klíšťat
Hody pro pijáky
Piják lužní
Zatímco v Německu, Polsku a ve většině států jižní a východní Evropy jsou pijáci rozšíření, v Česku se dosud vyskytovali jen na jihovýchodě Moravy v trojúhelníku mezi Dyjí a Moravou. Pijákům se daří na prosluněných trávnících, lučních porostech podél řek a na okrajích lesů. V lese nebo ve vysoké vegetaci obvykle nežije. Vrcholy pijákové sezony jsou v březnu, dubnu, září a říjnu.
Od klíštěte obecného se piják liší pestrým štítkem, který má obvykle hnědočervenou barvu s bílou kresbou. U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen přední část. Piják je větší než klíště, nasátá samička může mít až centimetr.
O pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního v Česku žádají veřejnost výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Data o rozšiřování lokalit, kde se klíště vyskytuje, sbírají prostřednictvím webu Najdipijaka.cz. Piják přenáší psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná.
Ideální čas na očkování je v zimě
Zájem Čechů o očkování proti klíšťové encefalitidě v posledních letech roste. Třeba u největší zdravotní pojišťovny VZP se počet zájemců o příspěvek na očkování zvýšil za posledních pět let asi sedmkrát. Pojišťovny klientům na očkování přispívají, většinou mezi třemi a patnácti sty korunami ročně. Očkování stojí kolem tisíce korun na jednu dávku, aplikovat je třeba dvě krátce po sobě a poté po třech až pěti letech přeočkovat.
Riziko onemocnění klíšťovou encefalitidou
Nejvhodnější doba je v zimě, ale dá se očkovat i na jaře. „Ale ten zkrácený systém očkování je možné udělat kdykoliv, tedy i v letních měsících, ačkoli to už není optimální,“ uvedl Votýpka. Český hydrometeorologický ústav doporučuje lidem mimo jiné používání repelentů. A nedoporučuje se vstup do křovin hlavně na okrajích lesa.