Čína stěhuje pastevce nebo nomády do měst. Týká se to milionů lidí nejen ve Vnitřním Mongolsku, ale i v Tibetu a Sin-ťiangu. Peking argumentuje bojem proti zaostalosti. Lidé zvyklí kočovat se ale životu ve městě obtížně přizpůsobují. Nedaří se jim sehnat práci a nezřídka upadají do problémů s alkoholem.
Čína ve jménu boje se zaostalostí stěhuje pastevce do měst
„Po rozlehlých pastvinách Mongolové kočovali víc než tisíc let. Teď říkají, že jejich půdu ničí těžařský průmysl, který sem žene hlad po surovinách poháněný čínským ekonomickým růstem,“ říká zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Vláda půdu pastevcům pronajímá. Čím dál tím víc ale zabírají státní společnosti. „Kousek od nás je taky uhelný důl. Tu oblast zabrali nadobro. Vláda sice dává lidem kompenzace, ale kočovníci odtud mizí,“ popisuje pastevec Aladerit.
Kdo se nechce stěhovat, může skončit ve vězení
Kočovníky Peking stěhuje do měst. Ti, kteří vzdorují, často končí ve vězení na základě vykonstruovaných obvinění. Někdejší nomády ve městech ale trápí ztráta nezávislosti i nezaměstnanost a alkoholismus.
V méně rozvinutých oblastech není tolik příležitostí jako na průmyslově vyspělém pobřeží a platy jsou několikanásobně nižší než v Pekingu a Šanghaji. „Po generace byl náš život spojený s pastvou, kočováním a s dobytkem. To je ten nejšťastnější život,“ říká pastevec Aladerit.
Přesidlování podle zpravodajky ČT připomíná sovětské experimenty. „Ve jménu boje se zaostalostí hrozí, že z domorodých kultur zbydou jen atrakce pro čínské turisty,“ uzavírá.