Severokorejský vůdce Kim Čong-un na jednání s jihokorejskými představiteli otevřeně hovoří o nutnosti jaderného odzbrojení na Korejském poloostrově a o potřebě posílení kooperace mezi oběma dosud znepřátelenými zeměmi. Před několika měsíci by se tento scénář jevil být vzdálenou utopií, po pátečním summitu v demilitarizovaném pásmu vypadá mnohem reálněji, byť určitá dávka skepse je stále na místě.
Podle Českou televizí oslovených expertů je jedním z hnacích motorů nynější mohutné diplomatické ofenzivy KLDR vědomí toho, že se její ekonomika nachází ve velmi svízelné situaci, kterou ještě umocnilo zavedení obchodních sankcí na dovoz zboží z této země.
„To, že se Severní Koreji ekonomicky nedaří, pociťují nejen vládnoucí elity, ale i běžné obyvatelstvo, zejména stále rostoucí střední vrstva, která chce více cestovat a více si kupovat luxusnější zboží,“ tvrdí Jana Chamrová, předsedkyně Česko-korejské společnosti.
Interpretace od ekonoma Pavla Neseta taktéž vychází z toho, že vývoj severokorejské ekonomiky se dramaticky zhoršil a v Pchjongjangu nyní hledají cestu, jak z krize ven a jak oživit chřadnoucí hospodářství, nejlépe přílivem nových investicí nejen ze strany Západu. „Nejvýznamnějšími obchodními partnery KLDR jsou Čína a Jižní Korea. Bez těchto partnerů nemůže dlouho vydržet, tedy za předpokladu trvání aktuálně platných sankcí,“ míní Neset.
„Ještě donedávna žila Severní Korea z toho, že mohla vyvážet uhlí do Číny, a to jí svým způsobem přinášelo určitý zdroj peněz. Po zavedení sankcí ustalo i tohle a je pravděpodobné, že i díky tomu si severokorejský vůdce uvědomil, že ta situace je naprosto neudržitelná a že by tam mohlo dojít k hladomoru,“ dodal pedagog ze Škoda Auto Vysoké školy.
Rozehrál Kim Čong-un brilantní partii?
V pozadí úsilí severokorejského režimu ukončit svou izolaci na mezinárodní scéně a stát se aktivnějším hráčem světové politiky ovšem nejsou pouze ekonomické obavy, ale zároveň i pocit vlastní síly pramenící z vlastnictví jaderné zbraně.
„Pro hru, kterou Kim Čong-un rozehrál, si chtěl vytvořit co nejvyšší karty. A velmi se poučil z případů Saddáma Husajna v Iráku a Muammara Kaddáfího v Libyi. Ostatně studoval na Západě a dobře zná myšlení euro-atlantické civilizace. Proto tak potřeboval mít jadernou zbraň, protože skrze její držení se fakticky stáváte nenapadnutelnou zemí. Nedovedu si představit stát, který by jako první zaútočil na jinou zemi, jež má jaderné zbraně,“ komentuje Vlastislav Bříza z Institutu politologických studií FSV UK.
Podle jeho názoru se severokorejský vůdce řídí teorií 'Chceš-li mír, chystej válku'. „Ukázal celému světu, že má jaderné zbraně a je připraven je použít. A svět tomu uvěřil a začal hrát jeho hru. Kim Čong-un dostal do rukou velké trumfy a teď je bude vynášet - vůbec však nevíme, co chce. Řekl, že bude pokračovat v procesu denuklearizace. Nedělejme si nicméně iluze, že za to nebude nic chtít,“ poznamenává Bříza.
„Diplomacie by měla sehrát stěžejní úlohu. Případný ozbrojený konflikt by sice znamenal konec severokorejského režimu, ale za cenu obrovských obětí,“ říká Bříza. „Severokorejci se více jak šedesát let, prakticky od konce korejské války, připravují na boj se Spojenými státy. Případný konflikt by byl velmi krvavý a dlouhý. Severní Korea by sice nakonec prohrála, ale oběti na obou stranách by byly opravdu velké,“ souhlasí koreanista Jaromír Chlada.
- Severní a Jižní Korea ve společném prohlášení po pátečním summitu slíbily, že budou usilovat o uzavření dohody s cílem nastolit trvalý mír na Korejském poloostrově. Mírovou dohodu, jež by nahradila smlouvu o příměří, kterou skončila korejská válka v 50. letech minulého století, by chtěly obě země podepsat ještě letos.
