Nizozemsko zaplavili vřískající papoušci. Lidé zvažují stěhování, ptáci prý narušili i jednání poslanců

Nizozemcům dochází trpělivost s rychle se množícími papoušky. Alexandrů malých žije ve městech po celé zemi téměř patnáct tisíc, odhadují ornitologové. Papoušci plení hnízda brhlíků, sov a netopýrů, poškozují ovocné stromy a ruší klid. Někteří Nizozemci kvůli tomu zvažují stěhování, opeřenci ale mají u některých odborníků i zastání.

Podobně jako v Londýně či Paříži se alexandr malý v nizozemských městech rozmnožuje už asi padesát let. Nedávno skončil na seznamu stovky nejinvazivnějších druhů podle časopisu Biological Invasions.

„Kvůli pekelnému rámusu, který vyluzují, dokonce obyvatelé přemýšlejí o přestěhování,“ řekl agentuře AFP právník Wilfred Reinhold, který proti těmto afroasijským papouškům bojuje spolu se sdružením, jež založil v roce 2006 s cílem zamezit přítomnosti invazivních exotických druhů v Nizozemsku.

Za krmení papoušků pokuta

V Amsterdamu, kde hnízdí největší kolonie papoušků, vydala radnice zákaz krmit ptáky v některých čtvrtích. Porušení zákazu znamená pokutu sedmdesát eur (1780 korun). „Je to jediný prostředek, jak zabránit dalšímu šíření papoušků, protože potřebují potravu, aby přežili zimu,“ vysvětluje Reinhold.

„Ti ptáci jsou sice hezcí, ale nadělají mnoho škod,“ konstatoval právník a poukázal na poškozené či snědené pupeny jedlých kaštanů v Haagu. Jednou prý musela být diskuse v parlamentu přerušena právě kvůli vřískotu papoušků, kteří se usídlili na okolních stromech.

Obyvatelé luxusní třídy v centru města, kde jsou velvyslanectví a nedaleko královský palác, si nedávno stěžovali na ulice plné výkalů.

Za práva papoušků naopak bojuje expert Roelant Jonker. „Tvrzení, že papoušci škodí jiným druhům, je prostě falešné. Jistě, jsou silnější než malí evropští opeřenci, ale jejich přítomnost nemá žádný ekologický dopad na růst populace původních ptáků,“ prohlašuje.

Krmení papoušků
Zdroj: ČTK/Fotobanka ČTK/Libor Sojka

Opeřenci přišli z Asie, unikali z voliér

Alexandr malý se dostal do Evropy z Pákistánu před několika desítkami let. Někteří ptáci byli z této asijské země dovezeni v 60. letech, zejména do Velké Británie a Nizozemska, a bohatí soukromníci je chovali ve voliérách. Někteří papoušci však unikli a rozmnožili se ve městech, kde mají dost potravy. Zrodila se tak diaspora, která se dál rozrůstá.

Zelený pták s červeným zobákem zatím chybí na oficiálním seznamu Evropské unie, který obsahuje na padesát rostlin a exotických zvířat, jež jsou škodlivá a jejichž populaci musejí všechny členské státy kontrolovat.