Evropská unie bude po roce 2020 vydávat více peněz na potírání nelegální migrace, na vlastní obranu a bezpečnost, ale třeba také na vědu a výzkum či programy studentských výměn. Po neformálním summitu 27 zemí EU, kde byl příští víceletý unijní rozpočet jedním z klíčových témat, to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Uvedl, že mnohé země jsou v příštím rozpočtovém období připraveny zvýšit své příspěvky.
Řada prezidentů a premiérů podle něj také zdůraznila pokračující význam strukturálních fondů, společné zemědělské politiky či budování celoevropské infrastruktury. „Dnes se debata vede v jiném geopolitickém kontextu okolo Evropy a s vědomím brexitu,“ podotkl Tusk.
Bude podle něj třeba řešit propad příjmů, který způsobí britský odchod z bloku na jaře 2019. Ten je ročně odhadován až na 13 miliard eur (asi 325 miliard Kč). „Přes obvyklé rozdíly v názorech jsou všichni připraveni pracovat na modernizaci rozpočtu a jeho politik,“ poznamenal Tusk.
Summit se podle předsedy Evropské rady shodl na potřebě urychlit práce na přípravě dlouhodobého rozpočtu, jehož první verzi chce Evropská komise předložit na počátku května. „Ale dosáhnout dohody v Radě už v tomto roce se jeví jako velmi těžké. Situaci budeme moci lépe zhodnotit, až budeme mít od komise její návrh,“ dodal Tusk.
Státy zatížené migrační krizí možná získají více peněz
Jak potvrdila německá kancléřka Angela Merkelová, toto téma otevřel na summitu švédský premiér Stefan Löfven, podle kterého některé země musí řešit velký příliv uprchlíků, což představuje vysokou finanční zátěž. Potřeba je v této souvislosti zajistit integraci migrantů, jejich vzdělávání a vstup na pracovní trh. „To může vést k dodatečným úkolům, které musí některé země řešit a některé ne,“ řekla Merkelová s tím, že to samozřejmě může mít dopad na příští rozpočet.
Merkelová naznačila, že taková finanční pomoc nemusí mít dopad na kohezní fondy, které pomáhají v rozvoji chudších regionů. Proti podmiňování získání peněz z těchto fondů například větší vstřícností k přijímání běženců ostře vystupuje řada zemí včetně Česka či Slovenska.
„Máme problém, aby tam někdo dával kondicionalitu migrace nebo kvóty. Tak s tím zásadně nesouhlasíme,“ zdůraznil předseda české vlády v demisi. Čistí plátci, tedy přispěvatelé do unijního rozpočtu, dali podle Andreje Babiše najevo, že své příspěvky do společné pokladny příliš zvyšovat nechtějí. „My jsme ochotni diskutovat o navýšení částky, za podmínky ovšem, že budeme mít podstatně větší vliv na to, jak se ty fondy, hlavně kohezní fondy, rozdělují,“ prohlásil český premiér.
Představa budoucích vztahů s Brity
Na březnovém summitu hodlá sedmadvacet členských zemí potvrdit svou společnou představu o podobě budoucích vztahů mezi EU a Velkou Británií. Donald Tusk předloží příslušný dokument šéfům států a vlád ke schválení bez ohledu na to, zda Britové do té doby unii seznámí se svou vlastní představou či nikoli.
„Samozřejmě by bylo daleko lepší, kdyby to bylo (z britské strany předloženo). Ale nemůžeme jen stát a čekat,“ poznamenal Tusk.
Více podrobností o britských plánech ohledně toho, jak si Britové představují budoucnost vztahů s unií, chce Tusk získat příští čtvrtek, kdy se v Londýně sejde s britskou premiérkou Theresou Mayovou.
Debata na téma „Spitzenkadidat“
Prezidenti a premiéři 27 zemí dnes také odmítli ustoupit Evropskému parlamentu a garantovat, že do čela Evropské komise po volbách příští rok automaticky navrhnou některého z kandidátů nominovaných evropskými politickými stranami. Státy tak daly najevo, že chtějí mít v rozhodování o obsazení klíčového unijního postu hlavní roli.
„V tomto procesu neexistuje nějaká automatičnost. Smlouvy hovoří jasně, že je výlučnou kompetencí Evropské rady nominovat kandidáta, pokud zohlední výsledek evropských voleb,“ připomněl Tusk znění lisabonské smlouvy.
