V Německu se množí varování před nárůstem antisemitismu a rasismu. Debatu rozvířily nedávné protiizraelské demonstrace, na kterých došlo i k pálení vlajek židovského státu. Státní tajemnice berlínského senátu následně navrhla povinné návštěvy bývalých koncentračních táborů i pro žadatele o azyl.
Německo vytáhlo proti antisemitismu. Zavede zřejmě povinné prohlídky koncentračních táborů
Německo uvažuje o povinných návštěvách koncentračních táborů pro uprchlíky (zdroj: ČT24)
Podle statistik mají nejvíc antisemitských trestných činů v Německu na svědomí pravicoví extremisté. Ve společnosti je stále rozšířenější odpor vůči existenci státu Izrael. Podle průzkumů tento názor schvaluje 40 procent Němců.
Třeba bývalý koncentrační tábor Sachsenhausen loni navštívilo na 700 tisíc lidí, což je oproti začátku tisíciletí dvojnásobek. Počet školních tříd, které se sem vydávají z nedalekého Berlína, ale za stejnou dobu o třetinu klesl.
Šéf památníku Günter Morsch přesto povinné návštěvy odmítá. Aktuální debatu vidí jako impuls pro změnu na školách a způsob, jak upozornit na nedostatek peněz a personálu, se kterým se jeho instituce potýká.
„Jde nám o udržitelnost takového vzdělání, a ne o emocionální zásah. Nevěříme, že tato místa fungují jako antifašistické ohřívače – člověk vstoupí a odejde jako demokrat,“ konstatoval Morsch.
Podobně to vidí i učitel a šéf iniciativy proti antisemitismu KIgA Dervis Hizarci. „Je velké riziko, že antisemitismus bude zneužit v debatě o integraci. V případě památníků hrozí, že tato důležitá a významná místa budou na něco redukována,“ podotkl Hizarci.
Pro povinné návštěvy památníků holocaustu se naopak vyslovila židovská obec v Německu, která v tomto kroku vidí jeden nástroj z mnoha.
Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.
Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo rovněž na 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.