Ohrožený nosorožec dostal desetitisíce dolarů, dárce nalákal profil na seznamce Tinder

Celosvětově poslední tři nosorožce bílé severní z Dvora Králové hlídá v keňské rezervaci ozbrojená stráž. Přirozeně rozmnožovat se nemohou, poslední naději tak představuje umělé oplodnění. Složitý projekt za miliony dolarů má začít už na jaře. Přispěla k němu i dárcovská kampaň přes seznamku Tinder. Z plánovaného milionu dolarů se ale zatím podařila vybrat jen asi desetina.

Video Horizont ČT24
video

Vymírající nosorožce pomáhá finančně podpořit kampaň na Tinderu

Už několik let je samec Súdán posledním ze tří nosorožců bílých severních. V keňské rezervaci Ol Pejeta udržují spolu s ním i zbývající dvě samice. „O jejich záchranu musíme pečovat, proto je čtyřiadvacet hodin denně střeží ozbrojená stráž,“ upozornil zaměstnanec stanice Ol Pejeta Zachariah Mutai.

Ve čtyřiačtyřiceti letech ale už Súdán není v nejlepší kondici. S reprodukcí proto musí pomoci věda a peníze od dárců. Před tři čtvrtě rokem se kvůli tomu chovatelé spojili s marketéry a ohrožené zvíře dostalo vlastní účet na seznamce Tinder. Jedním kliknutím na stránku se zpřístupnila dárcovská stránka, jejímž prostřednictvím mohli lidé posílat peníze.

Pod náporem uživatelů stránky během tří hodin zkolabovaly, z vysněného milionu vybraných dolarů je ale zatím slabá desetina. Tvůrci přesto nelitují. „Skutečně jsme chtěli získat víc peněz. Ale co se týká ohlasu, upozornění na Súdána i vysvětlení toho, co se s nosorožci děje, myslím, že to byl velký úspěch,“ míní vedoucí obchodních vztahů v rezervace Ol Pejeta Elodie Sampereová.

Budoucnost nosorožců teď mají v rukou vědci

Plán na záchranu nosorožců byl publikován v květnu 2016 v časopise Zoo Biology, následně vzniklo konsorcium odborníků z několika výzkumných institucí, například z Leibnizova institutu pro výzkum divokých zvířat a zvířat chovaných v zoo (IZW) v Berlíně či z Kjúšú univerzity v japonské Fukuoce.

Odborníci se loni v březnu sešli v dvorské zoo. Dohodli se, že z odebraných spermií a vajíček obou pohlaví vytvoří embryo, které má v Keni donosit samice druhově blízkého nosorožce jižního. Jde o ambiciózní plán a podle expertů jedinou slibnou možnost, jak nosorožce zachránit.

„To je jedna cesta. Je drahá, ale pořád je levnější než druhá cesta a taky je rychlejší. Druhá cesta je využít kmenové buňky, které jsou dneska u severních nosorožců vytvořené jak v Americe, tak i v Evropě. Z kmenových buněk by se časem mohlo podařit získat pohlavní buňky,“ říká statutární ředitel Zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas.

V královedvorské zoo jako jediní dokázali nosorožce bílé přirozeně rozmnožit a trio posledních kusů putovalo do Keni právě odsud. „Obě dvě samice se v Africe pářily, jejich zdravotní stav a reprodukční cyklus se upravil a všechno vypadalo nadějně. To, že do toho zasáhly různé další vnější vlivy a projekt nebyl úspěšný, je věc druhá,“ podotkl Rabas.

Rohovina je v kurzu, poptávka roste

V divočině je největším predátorem člověk. Boj s pytláky v rezervaci velké jako krkonošský park je přitom čím dál těžší, jelikož ceny rohoviny tlačí nahoru mizející druhy i poptávka z Asie. „Zasáhnout cílové skupiny, konzumenty, aby přestali tyto výrobky kupovat, a tím se snížila poptávka, by umožnilo nosorožcům v Africe se nadechnout,“ je přesvědčen Rabas.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi více než 2000 kusů severního poddruhu bílého neboli tuponosého nosorožce. O dvacet let později, v roce 1980, žilo v důsledku útoků pytláků už jen 15 zvířat.

Poslední jedinec severního bílého nosorožce žijící v Evropě, samice Nabiré, uhynula na následky prasklé cysty ve Dvoře Králové v červenci 2015. Ve stejném roce utratili kvůli nemocem souvisejícím s vysokým věkem samici Nolu z americké zahrady.