Celosvětově poslední tři nosorožce bílé severní z Dvora Králové hlídá v keňské rezervaci ozbrojená stráž. Přirozeně rozmnožovat se nemohou, poslední naději tak představuje umělé oplodnění. Složitý projekt za miliony dolarů má začít už na jaře. Přispěla k němu i dárcovská kampaň přes seznamku Tinder. Z plánovaného milionu dolarů se ale zatím podařila vybrat jen asi desetina.
Už několik let je samec Súdán posledním ze tří nosorožců bílých severních. V keňské rezervaci Ol Pejeta udržují spolu s ním i zbývající dvě samice. „O jejich záchranu musíme pečovat, proto je čtyřiadvacet hodin denně střeží ozbrojená stráž,“ upozornil zaměstnanec stanice Ol Pejeta Zachariah Mutai.
Ve čtyřiačtyřiceti letech ale už Súdán není v nejlepší kondici. S reprodukcí proto musí pomoci věda a peníze od dárců. Před tři čtvrtě rokem se kvůli tomu chovatelé spojili s marketéry a ohrožené zvíře dostalo vlastní účet na seznamce Tinder. Jedním kliknutím na stránku se zpřístupnila dárcovská stránka, jejímž prostřednictvím mohli lidé posílat peníze.
Pod náporem uživatelů stránky během tří hodin zkolabovaly, z vysněného milionu vybraných dolarů je ale zatím slabá desetina. Tvůrci přesto nelitují. „Skutečně jsme chtěli získat víc peněz. Ale co se týká ohlasu, upozornění na Súdána i vysvětlení toho, co se s nosorožci děje, myslím, že to byl velký úspěch,“ míní vedoucí obchodních vztahů v rezervace Ol Pejeta Elodie Sampereová.
Budoucnost nosorožců teď mají v rukou vědci
Plán na záchranu nosorožců byl publikován v květnu 2016 v časopise Zoo Biology, následně vzniklo konsorcium odborníků z několika výzkumných institucí, například z Leibnizova institutu pro výzkum divokých zvířat a zvířat chovaných v zoo (IZW) v Berlíně či z Kjúšú univerzity v japonské Fukuoce.
Odborníci se loni v březnu sešli v dvorské zoo. Dohodli se, že z odebraných spermií a vajíček obou pohlaví vytvoří embryo, které má v Keni donosit samice druhově blízkého nosorožce jižního. Jde o ambiciózní plán a podle expertů jedinou slibnou možnost, jak nosorožce zachránit.
„To je jedna cesta. Je drahá, ale pořád je levnější než druhá cesta a taky je rychlejší. Druhá cesta je využít kmenové buňky, které jsou dneska u severních nosorožců vytvořené jak v Americe, tak i v Evropě. Z kmenových buněk by se časem mohlo podařit získat pohlavní buňky,“ říká statutární ředitel Zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas.
V královedvorské zoo jako jediní dokázali nosorožce bílé přirozeně rozmnožit a trio posledních kusů putovalo do Keni právě odsud. „Obě dvě samice se v Africe pářily, jejich zdravotní stav a reprodukční cyklus se upravil a všechno vypadalo nadějně. To, že do toho zasáhly různé další vnější vlivy a projekt nebyl úspěšný, je věc druhá,“ podotkl Rabas.
Rohovina je v kurzu, poptávka roste
V divočině je největším predátorem člověk. Boj s pytláky v rezervaci velké jako krkonošský park je přitom čím dál těžší, jelikož ceny rohoviny tlačí nahoru mizející druhy i poptávka z Asie. „Zasáhnout cílové skupiny, konzumenty, aby přestali tyto výrobky kupovat, a tím se snížila poptávka, by umožnilo nosorožcům v Africe se nadechnout,“ je přesvědčen Rabas.
Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi více než 2000 kusů severního poddruhu bílého neboli tuponosého nosorožce. O dvacet let později, v roce 1980, žilo v důsledku útoků pytláků už jen 15 zvířat.
Poslední jedinec severního bílého nosorožce žijící v Evropě, samice Nabiré, uhynula na následky prasklé cysty ve Dvoře Králové v červenci 2015. Ve stejném roce utratili kvůli nemocem souvisejícím s vysokým věkem samici Nolu z americké zahrady.
