Ruský umělec připomíná Stalinovy čistky tvářemi jejich obětí

Ruský umělec vyvolal ve své zemi nebývalý zájem o období Velkého teroru. Chasan Bachajev přenáší na současné fotografie obličeje mladých lidí odsouzených k popravě během čistek na konci třicátých let. Osudy žen a mužů zavražděných stalinským režimem před osmdesáti lety tak přibližuje dnešní mladé generaci.

Video Události
video

Události: Ruský umělec připomíná Velký teror tvářemi jeho obětí

Tablet s grafickým programem v rukou Chasana Bachajeva dokáže oživit oběti stalinských represí. „Toto je Georgij Erichovič Langemak, specialista na raketové motory na tuhá paliva. Také je autorem nového slova. Díky němu máme v ruštině slovo kosmonautika,“ ukazuje fotografii inženýra, kterou pořídila NKVD těsně po jeho zatčení 2. listopadu 1937.

Langemaka zastřelili 11. ledna 1938. Obětí represí se stala celá jeho rodina. Zinscenované soudy na konci třicátých let poslaly podle odhadů na smrt milion lidí. Naprostá většina z nich byla nevinná a po Stalinově smrti je soudy rehabilitovaly. „Kvůli tomu, co se s těmito lidmi stalo, jsem plakal. Měl jsem momenty, kdy se to ve mně nahromadilo a očistil jsem se skrze prožité emoce,“ líčí umělec.

Hrob pro Tamaru a sedm set lidí

Celý projekt začal ve chvíli, kdy Chasan objevil na internetu fotografii Tamary Licinské, sedmadvacetileté matky dvou dětí, kterou popravili za údajnou špionáž v roce 1937. Tamaře se Bachajev pokusil prostřednictvím montáže znovu vdechnout život. Koláž pak na internetu našla její pravnučka. Poslala mu další fotografie prababičky a odvyprávěla celý její příběh.

„Strašné na tomto příběhu je i to, že jen v hrobě s Tamarou a její matkou leželo dalších sedm set lidí. Všichni byli v jednom masovém hrobu. Musíme si uvědomit, že šlo o sedm set lidí popravených během jediného dne,“ vysvětlila pravnučka Tamary Licinské Anna Bujevičová.

Ruská společnost se se stalinskými represemi stále nevyrovnala. Svědčí o tom třeba sociologický průzkum ředitele centra Levada Lva Gudkova. Zjistil, že lidé o událostech třicátých let povědomí mají, považují je ale za dávnou historii a nepřemýšlí o nich.

„Kreml říká, že u nás byla v minulosti temná období, ale nejde z toho usuzovat, že celá sovětská éra byla zvrácená, zločinná a podobně. Není podle něj potřeba démonizovat Stalina, který měl i svá pozitiva,“ tlumočí Gudkov stanovisko režimu Vladimira Putina.