Na 450 vystoupala bilance mrtvých po nedělním nezvykle silném zemětřesení v irácko-íránském pohraničí. Dalších více než 7100 lidí bylo zraněno. Většina obětí je hlášena z Íránu, kde se podle úřadů může počet zabitých stále zvyšovat. Záchranáři totiž stále vyprošťují osoby uvězněné pod troskami. Otřesy dosáhly síly kolem 7,3 stupně Richterovy stupnice. Podle českého ministerstva zahraničí by mezi oběťmi a zraněnými neměli být žádní Češi.
Mrtvých po zemětřesení v Íránu a Iráku je už přes 400, raněných tisíce
Podle íránské státní televize jsou největší škody v osmi vesnicích, otřesy ale zasáhly celkem čtrnáct provincií. Záchranné práce nicméně stále pokračují, obětí tak zřejmě bude přibývat.
V sousedním Iráku si zemětřesení podle tamního ministerstva vnitra vyžádalo nejméně sedm obětí na životech a přes 530 lidí bylo zraněno. Největší škody způsobily otřesy v kurdském městě Darbandikhan. Těžce poškozená je i největší nemocnice ve městě, zranění proto byli převezeni do nedaleké Sulajmánije.
Několik měst na obou stranách hranice zůstalo po zemětřesení zcela odříznuto od elektřiny. Tisíce lidí v obavách před novými otřesy vyběhlo na ulice a do parků. „Doufáme, že počet mrtvých a zraněných příliš nevzroste, ale ještě stoupne,“ uvedl zástupce guvernéra provincie Kermánšáh při hranicích s Irákem.
Turecko vyslalo do severního Iráku konvoj s humanitární pomocí, zejména léky a jídlo. Viceprezident tureckého Červeného půlměsíce Kerem Kinik oznámil, že konvoj 33 nákladních vozů do kurdského města Sulajmáníja dopravil 3000 stanů a vařičů, zhruba 10 tisíc lůžek a přikrývek a také potraviny. V Iráku rovněž podle agentury Anadolu přistálo turecké vojenské nákladní letadlo s pomocí.
Ankara uvedla, že je ochotna pomoci také Íránu, pokud o to požádá. S odkazem na tureckého premiéra Binaliho Yildirima o tom informuje agentura AP.
Češi v obou zemích by měli být v pořádku
Podle ministerstva zahraničí ČR zatím žádný z 18 evidovaných Čechů v Iráku a Íránu nepožádal o pomoc. Všichni lidé, kteří jsou zaregistrování v systému Drozd, už prý dostali potřebné informace a čísla nouzových linek. Cesty zejména do Iráku tuzemská diplomacie dlouhodobě nedoporučuje, v zemi je v současnosti pouze šest Čechů.
Silné otřesy však byly cítit i v dalších městech včetně iráckého hlavního města Bagdádu, kde měly sílu 6,5 stupně. Lidé v panice vybíhali z domů. „Najednou spadly sklenice ze stolu. Bylo to velmi zvláštní. Ventilátor se rozechvěl. Měli jsme takový strach, že jsme vyběhli ven. Náš dům je totiž starý,“ řekla jedna z obyvatelek Bagdádu.
Otřesy zasáhly i Turecko a Izrael
Zemětřesení o síle 7,3 stupně mělo epicentrum asi 32 kilometrů od iráckého města Halabdža, blízko hranic s Íránem. Otřesy, které byly podle agentury AP cítit až na pobřeží Středozemního moře, postihly nejvíce západoíránskou provincii Kermánšáh.
Americká geologická služba USGS lokalizovala epicentrum zhruba 32 kilometrů od iráckého města Halabdža, blízko hranic s Íránem. Otřesy podle médií je pocítili také v Turecku a části Izraele.
Írán se nachází nad několika liniemi seizmických zlomů, zemětřesení jsou tam proto častá. Poslední otřesy s větším počtem obětí postihly Írán v srpnu 2012, na severozápadě země při něm tehdy zemřelo na 310 lidí.
Nejhorší zemětřesení v tomto tisíciletí postihlo Írán v roce 2003, kdy na jihu zahnulo asi 26 tisíc lidí a historické město Bam bylo srovnáno se zemí. Nejvíce obětí v novodobých dějinách Íránu si vyžádalo zemětřesení z června 1990, kdy otřesy o síle 7,3 stupně postihly severozápad země; tehdy zemřelo na 40 tisíc lidí.