Kompromis CDU/CSU o migraci nic neznamená, shodují se Zelení i FDP

Velmi skepticky hledí na dohodu konzervativní unie CDU/CSU o migraci Zelení, s nimiž chtějí sesterské strany vyjednávat o příští německé vládě. Pro svobodné demokraty (FDP), tedy další možné koaliční partnery, je kompromis dobrým základem pro další jednání. CDU kancléřky Angely Merkelové a CSU bavorského premiéra Horsta Seehofera se v neděli shodly v podstatě na stanovení horní hranice pro přijímání uprchlíků na 200 000 ročně.

„Z dohody čiší duch formálního kompromisu, o němž oba vědí, že nemusí vydržet déle než do prvního rozhovoru s FDP a Zelenými,“ řekla volební lídryně Zelených ze zářijových voleb Katrin Göringová-Eckardtová. Nedělní jednání CDU a CSU podle ní ukázalo, že jednota obou stran před volbami byla pouhou inscenací. Šéf Zelených Cem Özdemir míní, že na konci koaličních jednání bude stát něco jiného než nynější kompromis dvojice stran.

Zelení nadále požadují, aby nejbližší rodinní příbuzní uprchlíků měli možnost přijít za nimi do Německa, protože to podle nich přispěje k integraci. Jsou i proti tomu, aby země, jako je Alžírsko nebo Tunisko, byly prohlášeny za bezpečné, tedy za státy, kam je možno snadněji vracet odmítnuté žadatele o azyl.

Události: Vyjednávání o koalici drhne na imigraci (zdroj: ČT24)

FDP: Právo na azyl nelze omezit

Místopředsedkyně svobodných demokratů Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová vyjádřila přesvědčení, že dohoda sesterských stran je dobrým základem pro další jednání. Zároveň zdůraznila, že právo na azyl pro politicky pronásledované musí zůstat neomezené.

Dohodu CDU a CSU kritizovali sociální demokraté (SPD), kteří po zářijových volbách míří do opozice. Kompromis podle nich vznikl jen proto, aby bylo možné začít s vyjednáváním s dalšími stranami o příští vládě. Podle protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) dohoda mezi CDU a CSU nic konkrétního nepřinese. 

  • Do počtu 200 000 se mají počítat hlavně příchozí žadatelé o azyl a uprchlíci. Odečítat se naopak budou běženci, kteří Německo dobrovolně opustí, nebo budou deportováni. Dohoda CDU a CSU počítá i s výjimkou pro zvláštní situace, v nichž by vláda a Spolkový sněm mohly limit zvýšit, nebo naopak snížit. Neměla by ale vést k tomu, že by Německo žadatele o azyl odmítalo na hranicích.
Horst Seehofer a Angela Merkelová
Zdroj: Reuters

Merkelová vyjednala něco, co ještě před volbami odmítala

Omezení počtu přijímaných běženců na 200 000 ročně dlouhodobě požadovala CSU, která dokonce uvedla, že bez takové hranice nevstoupí do nové vlády. Naopak Merkelová byla jasně proti. „Můj postoj k horní hranici je znám. Nechci ji. Zaručeně. Nepovažuji ji ani za realizovatelnou,“ řekla ještě v předvolební kampani nedlouho před zářijovými parlamentními volbami.

Kompromis mezi CDU a CSU v otázce migrace byl základním předpokladem, aby mohla začít jednání o nové vládní koalici. Výsledky zářijových voleb a rozhodnutí dosud koaličních sociálních demokratů (SPD) odejít do opozice přitom nedávají jinou realistickou možnost, než vznik vlády CDU/CSU, FDP a Zelených.

Když se na ní vedení těchto stran dohodne, budou o ní ještě hlasovat jednotlivé stranické sjezdy, případně všichni straníci. Není přitom vůbec vyloučeno, že by se právě Zelení v takovém hlasování proti jakýmkoli snahám o stanovení horní hranice pro příjem uprchlíků postavili.