„Co se týče odklonu od jaderné energie, na tom panuje téměř celospolečenská shoda, v případě uhlí už je škála názorů širší. Výjimkou je Alternativa pro Německo. Ta je proti zavření atomových i uhelných elektráren před koncem reálné doby jejich životnosti a také odmítá klimatické závazky spolkové vlády do roku 2050 či Pařížskou klimatickou dohodu,“ říká politolog Marek Lenč.

Rozhovor o dopadech dieselů na lidské zdraví
S výraznou úlohou tzv. Dieselgate v německé předvolební kampani souhlasí i Niklas Höhne z NewClimate Institute. „Kvůli této aféře je nyní pro Němce nejdůležitějším tématem (spjatým s životním prostředím) otázka kvality ovzduší, zejména ve městech. Myslím si ale, že hned poté následuje ochrana klimatu, protože se – jako téma – dotýká spousty věcí. Například dopravy. Emisní skandál položil důraz na rozvoj alternativ k motorům s vnitřním spalováním a ovlivnil postoje tamních politických stran k této problematice. Musely začít více přemýšlet o tom, jak podpořit elektromobilitu,“ uvedl expert na oblast klimatické politiky v rozhovoru pro Deutsche Welle.
Některé cíle nebudou splněny
„Energiewende, ani ochrana životního prostředí nepatří k velkým tématům těchto voleb, například v ostře sledovaném televizním duelu Angely Merkelové s Martinem Schulzem se vůbec neobjevila,“ domnívá se Tereza Svobodová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, spoluautorka knihy „Německo bez jádra? SRN na cestě k odklonu od jaderné energie“.
To z pohledu Německa, které se na mezinárodní scéně pasuje do role jednoho z lídrů klimatických vyjednávání a prostřednictvím Angely Merkelové dlouhodobě akcentuje agendu globální ochrany klimatu při setkáních předních světových státníků (např. na půdorysu skupin G7 a G20), není nikterak potěšující zpráva. Ani pro samotnou kancléřku.
„Co se týče využití atomové energie, opuštění jádra je pro kancléřku uzavřené téma a neměnitelný kurz.“
Marek Lenč
Podmínka Zelených pro vstup do vlády: uzavření nejstarších uhelných elektráren
Podle názoru Niklase Höhneho by spojenectví CDU/CSU a SPD bylo z pohledu realizace environmentálních politik lepším řešením než koalice se svobodnými demokraty. „Klimatická politika FDP je zpátečničká. Strana je (v rámci Energiewende) pro odstranění státní podpory obnovitelným zdrojům, požaduje méně regulací a preferuje tržní přístup,“ zdůraznil.
Vedle pokračování velké koalice se nahlas hovoří jak o možnosti vládních „námluv“ mezi křesťanskými demokraty a Zelenými, tak i o vytvoření tzv. (černo-žluto-zelené) Jamajka koalice, jež by sestávala z tria CDU/CSU, FDP a Zelení. „Osobně si myslím, že preferovanou variantou pro Merkelovou, která volby jasně vyhraje, je dvojkoalice s liberály, případně trojkoalice se Zelenými,“ podotkl Lenč.
„CDU/CSU v posledních letech převzala mnoho ‚zelených‘ témat, podle některých názorů si tak právě otevírala dveře pro možnost černo-zelené koalice. Podle současných průzkumů to však vypadá, že černo-zelená nebo černo-žlutá koalice by měly jen malé většiny, pokud by na ně vůbec dosáhly,“ doplnila Svobodová.
Znalci německé politiky intenzivně debatují o tom, do jaké míry mohou odlišné priority Zelených a FDP být překážkou pro vznik zmiňované trojkoalice. Zatímco liberálové předsedy Christiana Lindnera horují pro obchod s emisními povolenkami coby tržní nástroj ke snížení emisí CO2, mantrou Zelených je v tomto směru co nejrychlejší konec uhelných elektráren. Při spalování hnědého uhlí uniká do atmosféry nejvíce emisí oxidu uhličitého – v porovnání s ostatními druhy běžně používaných paliv.
Uwe Leprich
„Žádná jiná země na světě nespotřebuje tolik hnědého uhlí jako Německo.“
- Hnědé uhlí pocházející z obřích dolů Garzweiler a Hambach v Severním Porýní-Vestfálsku a spalované v okolních elektrárnách je dle ekologických aktivistů největším zdrojem emisí CO2 v Evropě. A v této spolkové zemi je zdrojem plné třetiny všech emisí oxidu uhličitého majících svůj původ v lidské činnosti.
Bez uhlí se zatím Němci neobejdou, ale…
O tomto termínu se povede ještě hodně vášnivá debata, která bude muset zohlednit např. sociální aspekty spojené s uzavíráním dolů. Proto na toto téma CDU/CSU před volbami víceméně takticky mlčela a její představitelé včetně kancléřky se vyjadřovali v tom smyslu, že příslušná expertní komise by měla v dané věci rozhodnout až v průběhu roku 2018. Podle Marka Lenče je každopádně jisté, že „uhlí zůstane součástí německé energetické politiky i v nejbližších letech, jelikož za jeho výpadek nemají Němci v současnosti připravenou alternativu“, připomněl politolog.
Na druhou stranu by proces postupného snižování německé závislosti na uhlí měl nabrat na tempu, pokud tedy země chce dostát svým národním závazkům v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou. Studie Světového fondu na ochranu přírody dospěla na toto téma k závěru, že odstavování uhelných elektráren musí začít napřesrok a skončit by mělo do roku 2035.
