Jeden z nejcitlivějších geopolitických bodů světa znovu zvyšuje napětí mezi velmocemi. Počínání Pekingu ve strategicky významném Jihočínském moři nyní odsoudil ministr obrany USA James Mattis. Spojené státy podle něj nebudou akceptovat další „militarizaci oblasti“ ze strany Číny.
Další kritika Pekingu za Jihočínské moře. Americký ministr varoval před „militarizací“
Je významnou zásobárnou ryb – možná ještě cennější bohatství ale skrývá na dně. O vliv nad Jihočínským mořem se roky hádá několik států. Nejrazantněji si počíná Čína. V moři buduje umělé ostrovy jako zázemí pro ranveje, přístavy a další strategické prvky.
Na ostrovy přesouvá i raketové systémy, což dokládají i satelitní snímky. Peking sice „militarizaci“ moře vytrvale odmítá, na druhou stranu ale takový krok považuje za oprávněný a stěžuje si na místní aktivitu letectva USA.
James Mattis byl jedním z hlavních řečníků konference v Singapuru
Mattis nyní na bezpečnostní konferenci v Singapuru kritizoval Peking za jeho regionální územní nároky a obvinil jej z toho, že svými sousedy opovrhuje. Dodal, že USA jsou proti „militarizaci umělých ostrovů“ v Jihočínském moři a „posilování nadměrných nároků“, které neschvaluje mezinárodní právo.
GALERIE
Satelitní snímky ostrovních základen Číny
Téměř před rokem přitom mezinárodní rozhodčí soud v Haagu dal za pravdu kritikům Číny. Její územní požadavky odmítl s tím, že Peking nemá v Jihočínském moři „monopol“. Peking tak podle soudu narušil práva Filipín, které o arbitráž požádaly.
Peking předem oznámil, že jurisdikce se podle něj nevztahuje na mezinárodní vody a odmítne se verdiktem řídit.
Co soud řešil?
Arbitrážní soud rozhodoval o tom, zda mohou být atoly, útesy či jiné podobné útvary uznány jako ostrovy – a tudíž brány jako základ pro územní nároky. Filipíny přitom takový výklad odmítají.
Přirozeně vytvořený ostrov poskytuje podle Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) výlučný prostor v okruhu 12 námořních mil (22 kilometrů). Stát, který ostrov ovládá, navíc může až do vzdálenosti 200 námořních mil (370 kilometrů) využívat zdejší zdroje ryb, ropy či zemního plynu. Uměle vytvořené ostrovy, které Čína vytváří, přitom pod regule UNCLOS oficiálně nespadají.
Při porcování Jihočínského moře se však nerozhoduje jen o ekonomice, obchodu či geopolitickém vlivu, ale i obyčejných lidských osudech. Aktivita kolem umělých čínských ostrovů totiž vytlačuje z oblasti filipínské či vietnamské rybáře, kterým nezbývá, než hledat živobytí jinde.
Jihočínským mořem vedou významné námořní trasy a pod jeho dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Podobné nároky jako Čína si na určité oblasti činí také Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.
Čína podle analytiků považuje vody při východním okraji za „testovací pole“ svých velmocenských ambicí. I proto, že Jihočínským mořem mimo jiné prochází jeden z hlavních obchodních koridorů. Každoročně se tudy přepraví zboží za více než pět bilionů dolarů.
Pohled na čínsko-filipínský spor z lodní paluby (zdroj: ČT24)
Další výstraha vůči Severní Koreji
Americký ministr Mattis také oznámil, že Spojené státy přijmou další kroky, které je mají chránit před hrozbou ze strany Severní Koreje. Podle něho KLDR zrychlila tempo ve výrobě jaderných zbraní. Mattis se tak vyjádřil po páteční rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Ta rozšířila sankce proti Pchjongjangu kvůli pokračujícím raketovým zkouškám.
Podle Mattise je KLDR hrozbou pro všechny. „Je proto nezbytně nutné, aby všichni přispěli svým dílem k podpoře našeho společného cíle k odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova,“ citovala ministra agentura AFP. Mattis dodal, že je povzbuzen úsilím Číny o dosažení tohoto cíle.
Výzbroj severokorejské armády
Severokorejská armáda – jednotlivé složky
Američtí vládní činitelé v čele s prezidentem Donaldem Trumpem dali opakovaně najevo, že USA jsou odhodlané přimět KLDR k ukončení jaderného a raketového programu všemi prostředky, v nezbytném případě včetně těch vojenských.
Pentagon nedávno vyslal do oblasti dva americké nadzvukové bombardéry B-1B v rámci cvičení jihokorejských a japonských vzdušných sil. Ke korejským břehům zamířily také dvě letadlové lodě – USS Carl Vinson a USS Ronald Reagan jako ukázka síly amerického námořnictva.
Trpělivost ale dochází i Číně jako jedinému mezinárodnímu partnerovi Pchjongjangu. Kvůli posledním raketovým testům v únoru zakázala až do konce roku dovážet uhlí z KLDR, čímž Severní Koreu připravila o hlavní zdroj příjmů.