Další kritika Pekingu za Jihočínské moře. Americký ministr varoval před „militarizací“

Jeden z nejcitlivějších geopolitických bodů světa znovu zvyšuje napětí mezi velmocemi. Počínání Pekingu ve strategicky významném Jihočínském moři nyní odsoudil ministr obrany USA James Mattis. Spojené státy podle něj nebudou akceptovat další „militarizaci oblasti“ ze strany Číny.

Je významnou zásobárnou ryb – možná ještě cennější bohatství ale skrývá na dně. O vliv nad Jihočínským mořem se roky hádá několik států. Nejrazantněji si počíná Čína. V moři buduje umělé ostrovy jako zázemí pro ranveje, přístavy a další strategické prvky.

Na ostrovy přesouvá i raketové systémy, což dokládají i satelitní snímky. Peking sice „militarizaci“ moře vytrvale odmítá, na druhou stranu ale takový krok považuje za oprávněný a stěžuje si na místní aktivitu letectva USA.

James Mattis byl jedním z hlavních řečníků konference v Singapuru
Zdroj: Reuters

Mattis nyní na bezpečnostní konferenci v Singapuru kritizoval Peking za jeho regionální územní nároky a obvinil jej z toho, že svými sousedy opovrhuje. Dodal, že USA jsou proti „militarizaci umělých ostrovů“ v Jihočínském moři a „posilování nadměrných nároků“, které neschvaluje mezinárodní právo.

Téměř před rokem přitom mezinárodní rozhodčí soud v Haagu dal za pravdu kritikům Číny. Její územní požadavky odmítl s tím, že Peking nemá v Jihočínském moři „monopol“. Peking tak podle soudu narušil práva Filipín, které o arbitráž požádaly.

Peking předem oznámil, že jurisdikce se podle něj nevztahuje na mezinárodní vody a odmítne se verdiktem řídit.

Co soud řešil?

Arbitrážní soud rozhodoval o tom, zda mohou být atoly, útesy či jiné podobné útvary uznány jako ostrovy – a tudíž brány jako základ pro územní nároky. Filipíny přitom takový výklad odmítají.

Přirozeně vytvořený ostrov poskytuje podle Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) výlučný prostor v okruhu 12 námořních mil (22 kilometrů). Stát, který ostrov ovládá, navíc může až do vzdálenosti 200 námořních mil (370 kilometrů) využívat zdejší zdroje ryb, ropy či zemního plynu. Uměle vytvořené ostrovy, které Čína vytváří, přitom pod regule UNCLOS oficiálně nespadají.

Při porcování Jihočínského moře se však nerozhoduje jen o ekonomice, obchodu či geopolitickém vlivu, ale i obyčejných lidských osudech. Aktivita kolem umělých čínských ostrovů totiž vytlačuje z oblasti filipínské či vietnamské rybáře, kterým nezbývá, než hledat živobytí jinde.

Jihočínským mořem vedou významné námořní trasy a pod jeho dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Podobné nároky jako Čína si na určité oblasti činí také Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.

Čína podle analytiků považuje vody při východním okraji za „testovací pole“ svých velmocenských ambicí. I proto, že Jihočínským mořem mimo jiné prochází jeden z hlavních obchodních koridorů. Každoročně se tudy přepraví zboží za více než pět bilionů dolarů.

2 minuty
Pohled na čínsko-filipínský spor z lodní paluby
Zdroj: ČT24

Další výstraha vůči Severní Koreji

Americký ministr Mattis také oznámil, že Spojené státy přijmou další kroky, které je mají chránit před hrozbou ze strany Severní Koreje. Podle něho KLDR zrychlila tempo ve výrobě jaderných zbraní. Mattis se tak vyjádřil po páteční rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Ta rozšířila sankce proti Pchjongjangu kvůli pokračujícím raketovým zkouškám.

Podle Mattise je KLDR hrozbou pro všechny. „Je proto nezbytně nutné, aby všichni přispěli svým dílem k podpoře našeho společného cíle k odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova,“ citovala ministra agentura AFP. Mattis dodal, že je povzbuzen úsilím Číny o dosažení tohoto cíle.

Výzbroj severokorejské armády
Zdroj: ČT24
Severokorejská armáda – jednotlivé složky
Zdroj: Mezinárodní institut pro strategická studia

Američtí vládní činitelé v čele s prezidentem Donaldem Trumpem dali opakovaně najevo, že USA jsou odhodlané přimět KLDR k ukončení jaderného a raketového programu všemi prostředky, v nezbytném případě včetně těch vojenských.

Pentagon nedávno vyslal do oblasti dva americké nadzvukové bombardéry B-1B v rámci cvičení jihokorejských a japonských vzdušných sil. Ke korejským břehům zamířily také dvě letadlové lodě – USS Carl Vinson a USS Ronald Reagan jako ukázka síly amerického námořnictva.

Trpělivost ale dochází i Číně jako jedinému mezinárodnímu partnerovi Pchjongjangu. Kvůli posledním raketovým testům v únoru zakázala až do konce roku dovážet uhlí z KLDR, čímž Severní Koreu připravila o hlavní zdroj příjmů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
21:01Aktualizovánopřed 33 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 6 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...