Desítky cizinců, kteří žádají o povolení k pobytu v Japonsku, držely dvoutýdenní protestní hladovku. Mnozí z nich byli v Japonsku nabráni do práce na sklonku 80. let za takzvané bublinové ekonomiky a nyní po nich japonské úřady chtějí, aby se vrátili do svých domovských zemí. Jsou zadržováni v detenčních centrech. Nikdo z nich nespáchal žádný zločin. Mnohým z nich se v Japonsku narodili potomci.
V 80. letech je vzali do Japonska na práci, teď mají odjet. Cizinci na protest hladoví
„Zadržení v tokijském imigračním centru s hladovkou skončili, protože jejich duševní, fyzické i zdravotní podmínky se zhoršily,“ uvedl na tiskové konferenci zastánce protestujících Micuru Mijasako.
„Cítili, že dosahují hranic svých fyzických sil… Chtěli také vidět, zda imigrační úřady svůj přístup změní poté, co jejich boj hojně pokrývala média,“ řekl dále Mijasako.
Úřady však dále trvají na tom, že mají ze země odejít. Hladovka jejich status nijak neovlivnila a petici žádající lepších podmínky v centrech a možnost žít v Japonsku s vízem úřady dokonce oficiálně nepřijaly.
- V detenčních centrech po celém Japonsku je podle japonského ministerstva spravedlnosti zadrženo přes 1300 osob, nejčastěji pochází z Číny. Hladovky se účastnili lidé původem z Číny, Barmy, Filipín, Bangladéše, Pákistánu, Íránu, Ghany, a Peru.
Mijasako na tiskové konferenci zdůraznil, že uprchlíci i imigranti spadají v Japonsku pod jediný zákon, což vede k paradoxní situaci: někdo může být žadatelem o azyl a zároveň být vyhoštěn, protože nelegálně překročil hranice či žil v Japonsku.
Popsal také nejasnou situaci, jíž migranti čelí: po nařízení o vyhoštění nastupují do detenčních center, odkud mohou být předběžně propuštěni. Jejich následné žádosti o azyl poté dlouho leží na stole a dříve než jejich schválení může přijít další nařízení o vyhoštění. Někteří z nich tento cyklus absolvovali už třikrát.