Rakouská lidová strana (ÖVP) podpoří společný návrh opozice na uspořádání předčasných voleb, které by se měly konat 8. nebo 15. října. Agentuře APA to sdělila kancelář nového šéfa lidovců Sebastiana Kurze. Ten si nyní přeje, aby návrh získal ještě podporu sociálních demokratů (SPÖ) kancléře Christiana Kerna. Návrh má však už zajištěnu většinu v parlamentu, jemuž by měl být předložen ke schválení ve středu.
V Rakousku se napříč stranami rýsuje shoda na předčasných volbách
Kurzova kancelář potvrdila, že návrh na uspořádání předčasných voleb „každopádně“ podpoří. Šéf poslaneckého klubu sociálních demokratů Andreas Schieder už také řekl, že jeho straně návrh vyhovuje. Podle něj totiž plánovaný termín zaručuje, že bude dostatečně dlouho činný vyšetřovací výbor k údajně nevýhodnému nákupu víceúčelových stíhacích letadel Eurofighter. Rakouské ministerstvo obrany tvrdí, že je společnost Airbus při prodeji podvedla v přepočtu o několik miliard korun.
Návrh na uspořádání předčasných voleb má většinovou podporu. Kromě lidovců by pro něj v tuto chvílí hlasovaly všechny opoziční parlamentní strany, tedy Svobodná strana Rakouska (FPÖ), Zelení, liberální NEOS a euroskeptická formace Team Stronach. „Vidím šanci na shodu všech stran,“ vzkázal podle agentury APA Kurz, který bude o podpoře termínu předčasných voleb ještě jednat s kancléřem Kernem.
Právě Kern hodlá o možném termínu předčasných voleb jednat se všemi hlavními parlamentními stranami. V průběhu pondělí se také zúčastnil schůzky s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem, který se v brzkém odpoledni navíc sešel i s Kurzem a později přijal i předsedu FPÖ Hanse-Christiana Stracheho nebo šéfku Zelených Evu Glawischnigovou. Rozběhla se tedy naplno jednání špiček stran navzájem a s prezidentem.
Rakouská vládní koalice se rozpadá (zdroj: ČT24)
Nejdříve termín předčasných voleb, pak teprve možné pokračování vlády
Kern po setkání s prezidentem prohlásil, že chce, aby nejdříve vláda dokončila svou práci, což bude znamenat intenzivní činnost přes léto. Kurz dal ale podle deníku Österreich na vědomí, že je nutné nejdříve se dohodnout na termínu voleb, teprve pak je možné pokračovat v už dohodnutém a nedokončeném vládním programu.
V předčasných volbách by mohli s populárním třicetiletým předsedou v čele výrazně posílit lidovci nebo také pravicová protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Ta se do vlády s lidovci dostala už v letech 2000 až 2005, což zpočátku vedlo k dočasnému vyloučení Rakouska z některých rozhodovacích procesů v EU.
Rodilý Vídeňan vstoupil do politiky ještě jako teenager. Už v 16 letech se přidal k Rakouské lidové straně a do povědomí veřejnosti se zapsal svéráznou předvolební kampaní, když projížděl Vídní v terénním autě se spoře oděnými slečnami.
V politice se uchytil a získával stále více příznivců mezi voliči i v rámci strany. V roce 2009 se stal předsedou mládežnické organizace lidovců, o rok později zasedl ve vídeňské městské radě a v roce 2011 byl jmenován státním tajemníkem pro integraci.
Kvůli politice mu ani nezbyl prostor pro studium – práva na Vídeňské univerzitě nestihl dokončit. V parlamentních volbách 2013 se už jako etablovaná osobnost Rakouské lidové strany dostal do Národní rady a v prosinci se stal ministrem zahraničí – v pouhých 27 letech. Kvůli nedokončenému studiu jej posměšně nazývali „ministr-maturant“.
Muž, který za svůj politický idol považuje Nelsona Mandelu, se do mezinárodní politiky pustil s vervou. Kladl důraz na vyřešení krize na východní Ukrajině, hostil ve Vídni mezinárodní jednání o íránském jaderném programu a zasadil se o uzavření balkánské migrační trasy. Rázně odmítl další přijímání žadatelů o azyl a postavil se i tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi.
Po nečekaném odstoupení předsedy lidovců Reinholda Mitterlehnera vystoupal i na stranický vrchol a ještě si vymohl podmínky, za jakých se funkce předsedy strany ujme – právo veta při sestavování kandidátek a rozhodující slovo v dalších personálních záležitostech partaje. Žádný jiný předseda rakouské politické strany takové možnosti neměl.
Americký časopis Time zařadil Sebastiana Kurze mezi „Deset lídrů příští generace“.
Nejmladším kancléřem v historii Rakouska a nejmladším úřadujícím premiérem zemí Evropské unie se Kurz stal ve svých jedenatřiceti letech v říjnu 2017, do úřadu nastoupil v prosinci. Od médií si tehdy vysloužil přezdívku Wunderwuzzi (zázračné dítě).
Jeho Rakouská lidová strana (ÖVP) předtím zvítězila ve volbách před Sociálními demokraty (SPÖ) a protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), se kterou nakonec sestavil vládu.
Po skandálu koaličního partnera, Svobodné strany Rakouska (FPÖ), parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru, ale v následných předčasných volbách Kurzova strana opět zvítězila.
Ve druhé vládě v roce 2020 vytvořil koalici se Zelenými. Počátkem října 2021 rakouské úřady oznámily, že vyšetřují Kurze pro podezření z úplatkářství a zneužití důvěry; stalo se tak po razii v centrále Kurzových lidovců (ÖVP) a na ministerstvu financí. Kurz nejdříve prohlásil, že hodlá v čele vlády zůstat, o několik dní později ale oznámil, že skončí.
Kurz po demisi na funkci kancléře neodešel z nejvyšších pater politiky úplně, zůstal ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a v polovině října 2021 složil poslanecký slib v Národní radě, kde převzal vedení poslaneckého klubu své lidové strany.
Státní zastupitelství vyšetřující případy hospodářské trestné činnosti a korupce (WKStA) ale požádalo parlament, aby Kurze zbavil imunity. V listopadu 2021 parlament jednohlasně zbavil Kurze poslanecké imunity před trestním stíháním kvůli korupci.
V prosinci 2021 pak Kurz oznámil, že úplně odchází z politiky a chce se věnovat rodině. V čele vládních lidovců (ÖVP) jej nahradil dosavadní rakouský ministr vnitra Karl Nehammer.
Sebastian Kurz