Vyhrál nad krutým vězením, teď chce ruský opozičník pomáhat druhým

Nahrávám video
Strasti ruského opozičníka Dadina
Zdroj: ČT24

Byl prvním z těch, které za projevený názor odsoudili podle nového paragrafu. Do vězení putoval Rus Ildar Dadin před třemi lety za opakovanou účast na nepovolených demonstracích. Po soudním osvobození se minulý týden vrátil na svobodu. České televizi popsal mimo jiné, čím si musel jako odsouzenec projít. Otřesné zážitky ho ale nezlomily – naopak chce pomáhat lidem s podobným osudem. Natáčel zpravodaj David Miřejovský.

„Došlo na velmi drsné a ošklivé mučení, bití, strkání hlavy do záchodu. Mnohokrát jsem slyšel i bití dalších odsouzených. Tam je zcela běžné mučit a bít lidi, urážet je a ponižovat,“ říká muž, který je od prosince 2015 poprvé doma.

Ildarovi se koncem loňského roku podařilo přes advokáta poslat dopis manželce Anastásii. Tehdy byl totiž přesvědčen, že surové zacházení nepřežije. Manželka vše zveřejnila a organizovala protesty proti krutému zacházení s vězni. S žádostí o pomoc se obrátila na opozici i místní organizace hájící lidská práva.

Dodnes je přitom z reakce rozčarovaná. Většina z těch, na které spoléhala, totiž odmítla pomoci. „Pomáhali nám hlavně obyčejní lidé. Nešlo o představitele žádných sdružení nebo členy politických stran,“ přiznává Anastásie.

Ildar Dadin s manželkou Anastásií
Zdroj: Reuters

Dadin si navíc z pobytu ve vězení odnesl i psychické a fyzické obtíže. Ředitelé věznic, kterými prošel, ale kategoricky odmítají, že by se na něm dozorci dopustili násilí.

Nyní chtějí oba manželé využít svých zkušeností s ruskou justicí a pomáhat dalším. „Když už bylo jasné, že Ildara propustí, začaly mi volat matky dalších vězňů. Říkaly, abych se tomu nepřestala věnovat, protože když se o to nebudu starat já, nebude to dělat nikdo,“ tvrdí Anastásie.

Oba manželé jsou pevně rozhodnuti, že z Ruska neodejdou. Soudy podle nich mnohé případy nerozhodují spravedlivě a odsouzení jsou pak ve věznicích často týráni. Přitom prý nejde jen o ty, kteří se za mříže dostali kvůli svým politickým aktivitám.

Ildar Dadin
Zdroj: ČT24

Protidemonstrační zákon v praxi

Dadin se během druhé poloviny roku 2014 zapojil do čtyř opozičních akcí. Dvakrát v srpnu a jednou v září formou sólo protestů, v prosinci pak společně s dalšími sedmi aktivisty zablokovali ulici v centru Moskvy, přičemž nesli transparent „Včera – Kyjev, zítra – Moskva.“ Ve třech z těchto případů byl Dadin předvolán a pokutován, což později vedlo k jeho odsouzení.

Dadinovo odsouzení na tři roky do vězení v prosinci 2015, později zmírněné odvolacím soudem o půl roku, vyvolalo velký rozruch. Dadin byl totiž prvním a zatím jediným odsouzencem podle nového paragrafu, který opakované zatčení na nepovolených demonstracích postihuje vězením. Ve vězení strávil víc než rok.

Ildar Dadin s manželkou Anastásií
Zdroj: ČT24

Ještě větší pobouření veřejnosti vzbudil Dadinův dopis z vězení v Karélii, ve kterém si stěžoval na mučení. „12. září 2016 mi zaměstnanci věznice svázali ruce za zády a zavěsili mě za pouta. Působilo mi to hroznou bolest zápěstí, vyvracelo lokty a přivodilo strašnou bolest zad. Tak jsem visel půl hodiny. Pak mi sundali spodní prádlo a řekli mi, že jestli nepřestanu s hladovkou, přivedou jiného vězně, aby mě znásilnil,“ psal mimo jiné v dopise. Později byl přeložen do jiného vězení na Altaji.

K okamžitému osvobození aktivisty vyzval Evropský parlament. Ochránci lidských práv považovali Dadina za politického vězně, který se provinil jen tím, že se zúčastnil pokojných protestů.

Ústavní soud vyzval ke změně paragrafu

Dadinův případ se v únoru dostal i k ústavnímu soudu. Ten sice odmítl zrušit kontroverzní paragraf jako neústavní, trestní odpovědnost podle něj nedubluje přestupkové tresty.

Nicméně podle ústavních soudců by se vězením nemělo trestat za formální prohřešky, ale jen v případech, kdy demonstrant způsobí škody občanům, veřejné bezpečnosti či jiným hodnotám. Soud tehdy požádal parlament o změnu sporného ustanovení a také vybídl přezkoumat Dadinovo odsouzení.

Opozičníkova advokátka ještě nevěděla, zda její klient bude požadovat soudní rehabilitaci, ke které vybízí rozhodnutí nejvyššího soudu. „Ildar má k soudům komplikovaný vztah. Těžko říct, zda bude požadovat nějaké odškodnění,“ řekla novinářům Xenija Kostrominová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské gardy údajně slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům a podniká protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
před 48 mminutami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...