Unie musí projít reformami. Jinak úspěšný projekt narušily dvě závažné chyby: Lisabonská smlouva rozšiřující pravomoci Bruselu a uprchlická krize. V rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) to řekl lídr polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński v době, kdy dorazila do Polska německá kancléřka Angela Merkelová.
Merkelová jako absolutní unijní jednička? Nezdravé, řekl Kaczyński před schůzkou s kancléřkou
Lídr konzervativní polské vládní strany PiS v rozhovoru kritizoval Lisabonskou smlouvu z roku 2007, kterou se kdysi dlouho zdráhal podepsat i tehdejší český prezident Václav Klaus. „Musíme posílit národní státy a snížit pravomoci Evropské unie,“ řekl Kaczyński pro FAZ.
Kritizoval také přílišnou vstřícnost Merkelové vůči běžencům. Podle něj bude mít obrovský příval uprchlíků za následek „likvidaci civilizace vzešlé z křesťanství“.
Její požadavek, aby Polsko sdílelo německou zátěž, označil za „absurdní myšlenku“ a „antipolské“ řešení. Uprchlíkům by se mělo pomáhat v oblastech poblíž země jejich původu, je přesvědčen Kaczyński.
Vztahy mezi Berlínem a Varšavou jsou jednoznačně horší, než tomu bylo za předchozí vlády, kdy stál v čele premiér Tusk či později Kopaczová z Občanské platformy. Vztahy zhoršují rozdílné názory na migrační politiku, ale i diskuse kolem Nordstream 2, který by měl opomíjet Polsko a mířit z Ruska rovnou do Německa. Polsko to hodnotí jako ohrožení energetické bezpečnosti.
Merkelová versus Schulz: Kaczyński chce raději opět kancléřku
Podle něj je špatně, že Německo v EU hraje prim. „Merkelová je absolutní číslo jedna, to není zdravá situace,“ míní lídr PiS. Navzdory kritice kancléřky ale upozornil, že dává přednost Merkelové před jejím soupeřem na pozici kancléře Martinem Schulzem.
Ocenil mimo jiné to, jak se kancléřka dokázala vypořádat s ukrajinskou krizí. Schulz by podle něj mohl jít na ruku Moskvě. Nazval ho „levicovým ideologem“.
Polský list Rzeczpospolita označil jeho slova za zázrak. „Jakkoli Kaczyński voliče své strany Právo a spravedlnost (PiS) už roky straší diktátem německé kancléřky, nyní překvapuje tvrzením, že z hlediska polských zájmů je Merkelová nejlepší kandidátkou na šéfku německé vlády po nadcházejících volbách u našeho západního souseda,“ poznamenala Rzeczpospolita.
Podle listu jde o „sňatek z rozumu“, který se deníku jeví jako důsledek ztráty britského a maďarského spojence kvůli takzvanému brexitu a sblížení Budapešti z Moskvou, jakož i nepředvídatelnosti Spojených států za vlády prezidenta Donalda Trumpa.
GALERIE
Merkelová
Kaczyński zároveň uvítal myšlenku, že by se z Unie stala jaderná supervelmoc, ale pochybuje prý o tom, že by měla k dispozici dostatek peněz na tak „masivní výdaje“. Připomněl, že EU by musela být schopná udržet krok s Ruskem, které má v současné době asi 7 tisíc jaderných zbraní. Pro srovnání – Francie jich má kolem 300, Británie pak 215.
V současné době je Kaczyński formálně pouhým poslancem, de facto ale patří mezi nejmocnější politiky Polska. Jeho PiS má v Sejmu absolutní většinu, nemá proto problém schvalovat své návrhy.
S Merkelovou se kromě něj setkala i premiérka Beata Szydlová. Jednaly mimo jiné o kontroverzních krocích vlády včetně změn ve fungování ústavního soudu, jež dle Bruselu ohrožují právní stát.
- Nová konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Skončil také šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
- Dolní komora polského parlamentu schválila i novelu zákona, která slučuje funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
- Neúspěchem skončil návrh zákona, který by prakticky zakázal potraty. Současný zákon, který v silně katolickém Polsku platí, umožňuje umělé přerušení těhotenství jen ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu. Návrh počítal jen s jedinou výjimkou, a to v případě ohrožení života matky. Poslanci změnu odmítli.
- Ke konci roku 2016 vyšli Poláci do ulic kvůli tomu, že vláda chtěla omezit práci novinářů v parlamentu a následně „nezákonně“ schválila státní rozpočet na příští rok. Opozice kvůli tomu několik týdnů blokovala jednací sál v Sejmu. PiS pak návrh na omezení žurnalistů v Sejmu stáhla, rozpočet je ale platný.
- Polská policie nyní vyšetřuje účastníky nedávných demonstrací před parlamentem. Ministr vnitra mluvil dokonce o desetiletých trestech. Vládní poslanci chtějí i postihy pro opoziční kolegy.
- Začátkem roku 2017 mluvčí polské vlády sdělil, že kabinet neví, zda podpoří znovuzvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady. Euroskeptická strana PiS Tuska dlouhodobě otevřeně kritizuje. Tusk stál do roku 2014 v čele středopravé proevropské strany Občanská platforma, která je nyní v opozici.
- Polská televize TVN 24 přitom upozorňuje, že Polsko nemůže Tuskovo zvolení zablokovat, protože Evropská rada volí svého stálého předsedu kvalifikovanou většinou.