Polsko na hraně krize: Opozice „okupuje“ Sejm, před ústavní soud dorazily stovky lidí

Nahrávám video

Stovky lidí se sešly před budovou polského ústavního soudu a před parlamentem, aby protestovali proti krokům konzervativní vlády. V Krakově policie odvlekla demonstranty ležící na chodníku u hradu Wawel, kteří se snažili zabránit vjezdu auta s činiteli vládní strany. V Sejmu opoziční poslanci dál blokují jednací sál – kritizují přístup kabinetu k médiím a způsob, jakým v pátek prosadil státní rozpočet.  A žádají, aby odstoupil maršálek Sejmu Marek Kuchciński. Prý může za celou krizi.

Už třetí den pokračují v Polsku protesty kvůli vládnímu plánu nechat během parlamentních schůzí v Sejmu pouze zástupce pěti polských televizních stanic. Před parlament dorazila oproti minulým dnům jen menší skupina osob.

Větší protest se konal v poledne před budovu ústavního soudu, kam přišlo asi tisíc lidí. Podle médií šlo o symbolické rozloučení s předsedou této instituce Andrzejem Rzeplińským, který se jako šéf nejvyššího justičního orgánu v zemi ocitl v otevřeném konfliktu s vládou. Jeho mandát vyprší v pondělí.

Proti bezpráví a nespravedlnosti

Na demonstraci proto dorazili i politici včetně exprezidenta Bronislawa Komorovského. Lidé přišli s vlajkami Polska i EU a s podomácku vyrobenými transparenty, na nichž měli hesla jako: „Je nás hodně a bude nás víc!“ nebo „Bezpráví a nespravedlnost?“. Troubili na trubky nebo skandovali, hvízdali a tleskali.

Nahrávám video

Policie v Krakově pak večer násilím odvlekla demonstranty ležící na chodníku před hradem Wawel, kteří se snažili zabránit vjezdu jednomu z vozů z kolony aut s činiteli vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Ti přijeli do katedrály na známém vršku uctít památku někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti Marie, kteří zahynuli při letecké nehodě polského vládního letadla v ruském Smolensku před šesti lety.

Demonstranti podle agentury PAP osvítili hradby nápisem „běž k čertu“ určeném bratrovi zesnulé hlavy státu a předsedovi (PiS) Jaroslawu Kaczyńskému. Podle PAP mu tak připomněli slova, která v pátek adresoval jedné z opozičních poslankyň.

Několik demonstrantů si lehlo před vůz, v němž podle PAP jel místopředseda Sejmu (dolní komory parlamentu) Ryszard Terlecki. Vozu umožnila průjezd až policie. 

Opozice je připravena pokračovat v blokádě až do ledna

Poslanci opozičních stran Občanská platforma (PO) a Moderní mezitím strávili už druhou noc v budově Sejmu. Na protest proti pátečnímu hlasování o rozpočtu, které podle nich bylo protizákonné, blokují hlavní jednací sál. A hodlají v tom pokračovat až do 11. ledna, kdy má oficiálně začít další parlamentní schůze, v případě potřeby i déle. Řekl to šéf Občanské platformy Grzegorz Schetyna.

Ten se v neděli sešel s prezidentem Andrzejem Dudou. Po schůzce Schetyna prohlásil, že jeho strana požaduje rezignaci předsedy dolní komory parlamentu, Marka Kuchcińskeho, protože je „politicky zodpovědný“ za současnou krizi v zemi.

Poslanci komunikují s veřejností přes sociální sítě

V noci několik z nich umístilo na Twitter fotografie, kde sedí ve svých poslaneckých lavicích. „Tma, zima, ale jsme s vámi. Nevzdáme se, Sejm nedáme,“ uvedla poslankyně PO Kinga Gajewská.

Člen strany Moderní Miroslaw Suchoń kolem šesté hodiny ráno informoval, že v jednacím sále probíhá „výměna stráží“ a střídá ho jeho kolegyně Ewa Liederová.

V noci se uskutečnilo setkání předsedy horní komory polského parlamentu s novináři, schůzka ale žádný výsledek nepřinesla. Zástupci některých médií totiž ani nepřišli. Nelíbilo se jim, že jednání bylo svolané narychlo a že se o něm dozvěděli pouze prostřednictvím Twitteru. Předseda Senátu Stanislaw Karczewski by se s novináři proto měl sejít znovu v pondělí.

Do ulic Varšavy a dalších měst vyrazily v uplynulých dnech tisíce lidí. „Všichni, co jsme tady, chceme, aby byl náš názor slyšet. A to je ostře proti tomu, co představuje předsedkyně vlády,“ prohlásila jedna z demonstrantek.

Protivládní protest v Polsku
Zdroj: Bartosz Banka/Reuters

Polsko stojí za vládou, skandovali stoupenci PiS

Před prezidentským palácem ve Varšavě se v neděli konala protidemonstrace na podporu kabinetu. Lidé mávali národními vlajkami a skandovali hesla jako „celé Polsko stojí za vládou“. K demonstrantům promluvil mimo jiné vicepremiér Piotr Gliński. „Demokracie (v zemi) se vyvíjí zcela normálně,“ řekl podle listu Gazeta Wyborcza.

Kritizoval opozici, že zasívá spory, jitří emoce a brání Polákům, aby se v klidu připravovali na vánoční svátky. Dav odpovídal provoláváním hesel jako „svobodné Polsko“ a „Bůh, čest a vlast“.

Provládní protest
Zdroj: ČTK/AP/Czarek Sokolowski

Premiérka Beata Szydlová v sobotním večerním projevu argumenty svých odpůrců odmítla. „Snaha opozice zažehnout krajní politické emoce nemá nic společného s aktuálním stavem země. Naopak - je to výsledek bezradnosti a frustrace těch, kteří přišli o moc a nevědí, jak přesvědčit Poláky o svých myšlenkách,“ konstatovala politička.

Zdůraznila přitom, že lidé sice mají právo protestovat, ale musí zároveň respektovat názory ostatních. Její slova ale situaci ještě víc vyostřila. „Máme jinou otázku: proč ničí polskou demokracii? Proč se bojí, aby se jim Poláci dívali na ruce?,“ prohlásil předseda strany Moderní Ryszard Petrů.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Prezident se snaží být prostředníkem

Polský prezident Andrzej Duda se nabídl, že bude plnit funkci mediátora mezi vládou a opozicí. „Předseda opoziční Polské lidové strany prezidentovi řekl, že je nutné opakovat v Sejmu hlasování o rozpočtu, které proběhlo v jiném sále, kam nebyli vpuštěni všichni poslanci. Současně ho požádal, aby vyvinul na vládu tlak a pomohl médiím dostat se do parlamentu,“ informoval zpravodaj ČT Miroslav Karas.

„Předseda strany Moderní po schůzce s prezidentem prohlásil, že i on má výhrady ke způsobu hlasování o rozpočtu a k chystaným opatřením omezujícím práci novinářů v parlamentu. Vyzval prezidenta, aby inicioval co nejdříve schůzku s vládou a pomohl situaci řešit,“ doplnil Karas.

Nahrávám video

Kroky polské vlády znepokojují už delší dobu Unii

K situaci ve své vlasti se vyjádřil i bývalý premiér a šéf Evropské rady Donald Tusk. Představitele státu vyzval, aby respektovali ústavu. „Žádám ty, kteří v Polsku drží moc, aby respektovali a brali v úvahu názory lidí, ústavní principy a morálku, zavedené postupy a slušné chování,“ zdůraznil.

Právě Brusel pozorně sleduje i další kontroverzní kroky polského kabinetu. Nejvíc reformu ústavního soudu, kvůli které vůbec poprvé spustil proces hodnocení stavu demokracie v členské zemi.

  • Nová konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Skončil také šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
  • Kabinet prosadil změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
  • Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
  • Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
  • Dolní komora polského parlamentu schválila i novelu zákona, která slučuje funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
  • Neúspěchem skončil návrh zákona, který by prakticky zakázal potraty. Současný zákon, který v silně katolickém Polsku platí, umožňuje umělé přerušení těhotenství jen ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu. Návrh počítal jen s jedinou výjimkou, a to v případě ohrožení života matky. Poslanci změnu odmítli.
  • Ke konci roku 2016 vyšli Poláci do ulic kvůli tomu, že vláda chtěla omezit práci novinářů v parlamentu a následně „nezákonně“ schválila státní rozpočet na příští rok. Opozice kvůli tomu několik týdnů blokovala jednací sál v Sejmu. PiS pak návrh na omezení žurnalistů v Sejmu stáhla, rozpočet je ale platný.
  • Polská policie nyní vyšetřuje účastníky nedávných demonstrací před parlamentem. Ministr vnitra mluvil dokonce o desetiletých trestech. Vládní poslanci chtějí i postihy pro opoziční kolegy.
  • Začátkem roku 2017 mluvčí polské vlády sdělil, že kabinet neví, zda podpoří znovuzvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady. Euroskeptická strana PiS Tuska dlouhodobě otevřeně kritizuje. Tusk stál do roku 2014 v čele středopravé proevropské strany Občanská platforma, která je nyní v opozici.
  • Polská televize TVN 24 přitom upozorňuje, že Polsko nemůže Tuskovo zvolení zablokovat, protože Evropská rada volí svého stálého předsedu kvalifikovanou většinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 6 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 7 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 8 hhodinami

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 11 hhodinami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...