Stovky lidí se sešly před budovou polského ústavního soudu a před parlamentem, aby protestovali proti krokům konzervativní vlády. V Krakově policie odvlekla demonstranty ležící na chodníku u hradu Wawel, kteří se snažili zabránit vjezdu auta s činiteli vládní strany. V Sejmu opoziční poslanci dál blokují jednací sál – kritizují přístup kabinetu k médiím a způsob, jakým v pátek prosadil státní rozpočet. A žádají, aby odstoupil maršálek Sejmu Marek Kuchciński. Prý může za celou krizi.
Polsko na hraně krize: Opozice „okupuje“ Sejm, před ústavní soud dorazily stovky lidí
Události: Polské protivládní protesty trvají už třetím dnem (zdroj: ČT24)
Už třetí den pokračují v Polsku protesty kvůli vládnímu plánu nechat během parlamentních schůzí v Sejmu pouze zástupce pěti polských televizních stanic. Před parlament dorazila oproti minulým dnům jen menší skupina osob.
Větší protest se konal v poledne před budovu ústavního soudu, kam přišlo asi tisíc lidí. Podle médií šlo o symbolické rozloučení s předsedou této instituce Andrzejem Rzeplińským, který se jako šéf nejvyššího justičního orgánu v zemi ocitl v otevřeném konfliktu s vládou. Jeho mandát vyprší v pondělí.
Proti bezpráví a nespravedlnosti
Na demonstraci proto dorazili i politici včetně exprezidenta Bronislawa Komorovského. Lidé přišli s vlajkami Polska i EU a s podomácku vyrobenými transparenty, na nichž měli hesla jako: „Je nás hodně a bude nás víc!“ nebo „Bezpráví a nespravedlnost?“. Troubili na trubky nebo skandovali, hvízdali a tleskali.
Protivládní protesty v Polsku pokračují (zdroj: ČT24)
Policie v Krakově pak večer násilím odvlekla demonstranty ležící na chodníku před hradem Wawel, kteří se snažili zabránit vjezdu jednomu z vozů z kolony aut s činiteli vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Ti přijeli do katedrály na známém vršku uctít památku někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti Marie, kteří zahynuli při letecké nehodě polského vládního letadla v ruském Smolensku před šesti lety.
Demonstranti podle agentury PAP osvítili hradby nápisem „běž k čertu“ určeném bratrovi zesnulé hlavy státu a předsedovi (PiS) Jaroslawu Kaczyńskému. Podle PAP mu tak připomněli slova, která v pátek adresoval jedné z opozičních poslankyň.
Několik demonstrantů si lehlo před vůz, v němž podle PAP jel místopředseda Sejmu (dolní komory parlamentu) Ryszard Terlecki. Vozu umožnila průjezd až policie.
Opozice je připravena pokračovat v blokádě až do ledna
Poslanci opozičních stran Občanská platforma (PO) a Moderní mezitím strávili už druhou noc v budově Sejmu. Na protest proti pátečnímu hlasování o rozpočtu, které podle nich bylo protizákonné, blokují hlavní jednací sál. A hodlají v tom pokračovat až do 11. ledna, kdy má oficiálně začít další parlamentní schůze, v případě potřeby i déle. Řekl to šéf Občanské platformy Grzegorz Schetyna.
Ten se v neděli sešel s prezidentem Andrzejem Dudou. Po schůzce Schetyna prohlásil, že jeho strana požaduje rezignaci předsedy dolní komory parlamentu, Marka Kuchcińskeho, protože je „politicky zodpovědný“ za současnou krizi v zemi.
Poslanci komunikují s veřejností přes sociální sítě
V noci několik z nich umístilo na Twitter fotografie, kde sedí ve svých poslaneckých lavicích. „Tma, zima, ale jsme s vámi. Nevzdáme se, Sejm nedáme,“ uvedla poslankyně PO Kinga Gajewská.
Člen strany Moderní Miroslaw Suchoń kolem šesté hodiny ráno informoval, že v jednacím sále probíhá „výměna stráží“ a střídá ho jeho kolegyně Ewa Liederová.
V noci se uskutečnilo setkání předsedy horní komory polského parlamentu s novináři, schůzka ale žádný výsledek nepřinesla. Zástupci některých médií totiž ani nepřišli. Nelíbilo se jim, že jednání bylo svolané narychlo a že se o něm dozvěděli pouze prostřednictvím Twitteru. Předseda Senátu Stanislaw Karczewski by se s novináři proto měl sejít znovu v pondělí.
Do ulic Varšavy a dalších měst vyrazily v uplynulých dnech tisíce lidí. „Všichni, co jsme tady, chceme, aby byl náš názor slyšet. A to je ostře proti tomu, co představuje předsedkyně vlády,“ prohlásila jedna z demonstrantek.
Protivládní protest v Polsku
Polsko stojí za vládou, skandovali stoupenci PiS
Před prezidentským palácem ve Varšavě se v neděli konala protidemonstrace na podporu kabinetu. Lidé mávali národními vlajkami a skandovali hesla jako „celé Polsko stojí za vládou“. K demonstrantům promluvil mimo jiné vicepremiér Piotr Gliński. „Demokracie (v zemi) se vyvíjí zcela normálně,“ řekl podle listu Gazeta Wyborcza.
Kritizoval opozici, že zasívá spory, jitří emoce a brání Polákům, aby se v klidu připravovali na vánoční svátky. Dav odpovídal provoláváním hesel jako „svobodné Polsko“ a „Bůh, čest a vlast“.
Provládní protest
Premiérka Beata Szydlová v sobotním večerním projevu argumenty svých odpůrců odmítla. „Snaha opozice zažehnout krajní politické emoce nemá nic společného s aktuálním stavem země. Naopak - je to výsledek bezradnosti a frustrace těch, kteří přišli o moc a nevědí, jak přesvědčit Poláky o svých myšlenkách,“ konstatovala politička.
Zdůraznila přitom, že lidé sice mají právo protestovat, ale musí zároveň respektovat názory ostatních. Její slova ale situaci ještě víc vyostřila. „Máme jinou otázku: proč ničí polskou demokracii? Proč se bojí, aby se jim Poláci dívali na ruce?,“ prohlásil předseda strany Moderní Ryszard Petrů.
obrázek
Prezident se snaží být prostředníkem
Polský prezident Andrzej Duda se nabídl, že bude plnit funkci mediátora mezi vládou a opozicí. „Předseda opoziční Polské lidové strany prezidentovi řekl, že je nutné opakovat v Sejmu hlasování o rozpočtu, které proběhlo v jiném sále, kam nebyli vpuštěni všichni poslanci. Současně ho požádal, aby vyvinul na vládu tlak a pomohl médiím dostat se do parlamentu,“ informoval zpravodaj ČT Miroslav Karas.
„Předseda strany Moderní po schůzce s prezidentem prohlásil, že i on má výhrady ke způsobu hlasování o rozpočtu a k chystaným opatřením omezujícím práci novinářů v parlamentu. Vyzval prezidenta, aby inicioval co nejdříve schůzku s vládou a pomohl situaci řešit,“ doplnil Karas.
Zpravodaj ČT o jednání prezidenta s polskou opozicí (zdroj: ČT24)
Kroky polské vlády znepokojují už delší dobu Unii
K situaci ve své vlasti se vyjádřil i bývalý premiér a šéf Evropské rady Donald Tusk. Představitele státu vyzval, aby respektovali ústavu. „Žádám ty, kteří v Polsku drží moc, aby respektovali a brali v úvahu názory lidí, ústavní principy a morálku, zavedené postupy a slušné chování,“ zdůraznil.
Právě Brusel pozorně sleduje i další kontroverzní kroky polského kabinetu. Nejvíc reformu ústavního soudu, kvůli které vůbec poprvé spustil proces hodnocení stavu demokracie v členské zemi.
- Nová konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Skončil také šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
- Dolní komora polského parlamentu schválila i novelu zákona, která slučuje funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
- Neúspěchem skončil návrh zákona, který by prakticky zakázal potraty. Současný zákon, který v silně katolickém Polsku platí, umožňuje umělé přerušení těhotenství jen ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu. Návrh počítal jen s jedinou výjimkou, a to v případě ohrožení života matky. Poslanci změnu odmítli.
- Ke konci roku 2016 vyšli Poláci do ulic kvůli tomu, že vláda chtěla omezit práci novinářů v parlamentu a následně „nezákonně“ schválila státní rozpočet na příští rok. Opozice kvůli tomu několik týdnů blokovala jednací sál v Sejmu. PiS pak návrh na omezení žurnalistů v Sejmu stáhla, rozpočet je ale platný.
- Polská policie nyní vyšetřuje účastníky nedávných demonstrací před parlamentem. Ministr vnitra mluvil dokonce o desetiletých trestech. Vládní poslanci chtějí i postihy pro opoziční kolegy.
- Začátkem roku 2017 mluvčí polské vlády sdělil, že kabinet neví, zda podpoří znovuzvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady. Euroskeptická strana PiS Tuska dlouhodobě otevřeně kritizuje. Tusk stál do roku 2014 v čele středopravé proevropské strany Občanská platforma, která je nyní v opozici.
- Polská televize TVN 24 přitom upozorňuje, že Polsko nemůže Tuskovo zvolení zablokovat, protože Evropská rada volí svého stálého předsedu kvalifikovanou většinou.