Nový americký prezident představuje hrozbu pro vztahy Evropy a USA. V debatě se studenty v Lucemburku to zmínil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho výrok se výrazně liší od reakcí ostatních představitelů Evropy – ti většinou řekli, že se na spolupráci s novým šéfem Bílého domu těší.
Faktor Trump může naše vztahy s USA narušit, připustil Juncker
„Budeme muset zvoleného prezidenta naučit, co to Evropa je a jak funguje,“ řekl Juncker s tím, že Američané obvykle o Evropu nejeví žádný zájem. „Myslím, že ztratíme dva roky, než Trump podnikne poznávací zájezd po světě, který nezná,“ dodal s tím, že názory vítěze prezidentských voleb na světový obchod, klimatickou politiku či bezpečnost Západu vyvolávají pochybnosti.
Američané obecně nevěnují Evropě příliš pozornost. Pokud jde o pana Trumpa – jestli jsem to správně pochopil – myslí si, že Belgie je vesnice někde na našem kontinentu.
Nový prezident, nová Amerika, nové vztahy se světem? (zdroj: ČT24)
Během kampaně Trump znervózněl lídry EU zejména svou kritiku Severoatlantické aliance – klíčové obranné síly Západu. Trump vyzval ke zlepšení vztahů s Ruskem, slíbil zrušit Pařížskou klimatickou dohodu během prvních sto dní úřadu a přehodnotit většinu obchodních dohod.
Zatímco z centrály EU zaznívaly gratulace, například německá kancléřka Merkelová zdůraznila, USA a Německo „vždy sdílely hodnoty demokracie, svobody respektu k právům a lidské důstojnosti, bez ohledu na rasu, víru, pohlaví či orientaci“.
Německo, Francii nebo Nizozemsko čekají letos volby – a populisté budou zcela jistě hrát svou roli. Po břemenu v podobě ekonomické i migrační krize získávají nacionalisté stále výraznější podporu – samozřejmě posílenou nedávným referendem o brexitu.
Moskva nečeká zrušení sankcí
Moskva i přes vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách neočekává, že Západ odvolá své sankce, které na Rusko uvalil kvůli jeho počínání na Ukrajině. Při návštěvě Palestiny to prohlásil ruský premiér Dmitrij Medvěděv.
Trump se během kampaně několikrát pochvalně vyjádřil o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, který na oplátku řekl, že je připraven s budoucí hlavou USA spolupracovat na zlepšení vzájemných pošramocených vztahů.
Dmitrij Medvěděv poskytl rozhovor časopisu Time
Vztahy Washingtonu a Moskvy se zhoršily po ruské anexi Krymu a k dalšímu vyhrocení došlo kvůli intenzivním bojovým operacím ruské armády na podporu syrského prezidenta Bašára Asada.
Trump v průběhu kampaně zpochybňoval současnou americkou zahraniční politiku a prohlásil, že USA by měly uznat anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti radikálům z Islámského státu.
Možné sbližování Ruska a USA vyvolává obavy na Ukrajině, která dosud na podporu Washingtonu spoléhala. Ukrajinský prezident Petro Porošenko by podle informací Reuters rád počátkem příštího roku navštívil Washington, aby zde jednal o další spolupráci.
Postoj k sankcím proti Rusku slábne také v Evropské unii, neboť ne všechny členské státy pohlížejí na odvetná opatření jednotně. Od prosincového unijního summitu se nicméně prodloužení sankcí očekává, jejich další budoucnost je ale otevřená.
Merkelová hovořila s Trumpem o vztazích USA a Německa
Prvně od zvolení mluvila s novým americkým prezidentem německá kancléřka Angela Merkelová. Podle mluvčího německé vlády kancléřka zdůraznila, že Berlín a Washington pojí pevné spojenectví založené na stejných hodnotách. Na tomto základě chce Merkelová s budoucím republikánským prezidentem po jeho nástupu do úřadu spolupracovat.
Kancléřka také dodala, že se těší na společné setkání nejpozději na summitu G20, který bude v Hamburku v červenci příštího roku.
Merkelová se 17. listopadu v Berlíně setká s dosluhujícím americkým prezidentem Barackem Obamou, který do Německa zavítá v rámci své poslední zahraniční cesty.
Donald Trump
S Hollandem bude Trump diskutovat o klimatické dohodě
Trump během dne hovořil i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Dohodli se, že si vzájemně vyjasní postoje ke globální klimatické dohodě z Paříže, mezinárodním ujednáním s Íránem, boji proti terorismu či k situaci na Blízkém východě a Ukrajině.
„Dohodli se, že se společně budou věnovat řadě klíčových problémů, aby si ujasnili postoje,“ citovala agentura Reuters svůj zdroj z Elysejského paláce. Ten dodal, že hovor trval sedm či osm minut a že ho provázela dobrá atmosféra.