Irácké jednotky pozastavily postup na město Mosul, aby přeskupily své síly a doplnily zásoby. Informoval o tom mluvčí americké armády John Dorrian. Irácká armáda má v plánu rovněž přijmout zvláštní bezpečnostní opatření, která mají zajistit, aby v již osvobozených oblastech nezůstali žádní islamističtí bojovníci. Přestávka v ofenzivě by měla trvat několik dní. Poté budou irácké síly, které ze vzduchu podporuje mezinárodní koalice v čele s USA, v postupu pokračovat.
Irácká armáda pozastavila postup u Mosulu, chce doplnit zásoby
Podle Dorriana je pauza normálním krokem v této fázi bitvy a neznamená, že by Iráčanům nějakým způsobem v boji docházely síly. Postup pokračuje i nadále podle plánu.
Americký mluvčí rovněž oznámil, že koaliční nálety se v pátek zaměřily na skupinu asi padesáti automobilů, které islamisté shromáždili nejspíš kvůli tomu, aby v nich převezli civilisty do Mosulu. Předpokládá se, že je tam chtějí následně využít jako lidské štíty při obraně města. Letecké údery nicméně zasáhly asi 40 až 45 z těchto vozů ještě předtím, než do nich byli iráčtí vesničané odvedeni. Kde přesně k úderu došlo, John Dorrian nesdělil.
Šíité připravili ofenzívu
Ofenzívu proti pozicím radikálů z takzvaného Islámského státu (IS) západně od Mosulu připravily irácké šíítské milice. Tyto složky lidových mobilizačních sil (PMF) nejsou nasazeny do boje o sunnitský Mosul, ale mají bojovat právě západně od něj. V pátek jejich mluvčí Ahmad Asadí řekl, že ofenzíva západně od Mosulu začne „za několik dní nebo hodin“.
Kurdští pešmergové blízko města Bašika
Bude zaměřena na město Tall Afar a oblasti poblíž turecké hranice. Tam žije podle agentury Reuters komunita iráckých Turkmenů, takže lze očekávat reakci Ankary. V Tall Afaru ale žili do roku 2014, kdy město obsadil IS, také šíité. Turecký ministr zahraniční Mevlüt Çavuşoglu ve středu řekl, že v případě útoku na Tall Afar Turecko zareaguje. Ankara má na severu Iráku své jednotky.
Přítomnost šíitů na bojišti vyvolává obavy, že vyprovokuje třenice mezi sunnity a šíity podobně jako za invaze, která začala v roce 2003. Šíité pomáhali irácké armádě osvobozovat jiná irácká města a podle některých informací se mstili na sunnitském obyvatelstvu. OSN v červenci oznámila, že má seznam 640 sunnitských mužů a chlapců, jež milice zajaly ve Fallúdži.
Ofenziva u Mosulu, která začala 17. října, je největší iráckou vojenskou operací od invaze vedené Američany v roce 2003. Podílí se na ní přes 25 tisíc iráckých vojáků, policistů, členů kurdských sil, sunnitských kmenových bojovníků a příslušníků šíitských milic.
K městu se postupuje od severu, jihu a východu. Radikálové tento týden u Mosulu podle OSN pozabíjeli 232 lidí a jako lidské štíty použili na osm tisíc rodin z okolních vesnic.
Mosulská ofenziva
Podle předpokladů nasadí IS do boje o Mosul tisíce svých bojovníků. Mluvčí Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v pátek řekla, že IS unesl desítky tisíc žen, mužů a dětí z oblastí u Mosulu a využil je jako lidské štíty. Ve středu skupina povraždila 232 osob, které odmítly poslechnout rozkazy. Bylo mezi nimi 190 bývalých iráckých vojáků, zbylí byli civilisté.
Ochránci lidských práv kritizují kurdské úřady
Organizace Human Rights Watch (HRW) vyjádřila pochyby nad tím, jak kurdské řady prověřují lidi prchající z území, které IS ovládá. Od skupin jsou odděleni muži starší patnácti let a v moha případech jsou dlouho zadržováni. Podle HRW to odporuje iráckému zákonu.
Kurdové ale tvrdí, že povrchní prověření těchto lidí by mohlo mít tragické následky. Panují obavy, že s civilisty prchají také členové IS a na území za frontou založí spící buňky. Před týdnem jich několik zaútočilo v Kirkúku a pozabíjelo desítky lidí.
„Nikdo by neměl být zadržován, pokud není podezřelý z trestné činnosti,“ sdělila zástupkyně ředitele blízkovýchodní sekce HRW Lama Fakihová. Civilisté jsou převáženi do tábora v provincii Irbíl a muži jsou umístěni do oddělené sekce. S rodinami mohou komunikovat přes plot.