„Kdo tu žije, pracuje a platí odvody, má také oprávněný nárok na pomoc z našeho sociálního systému,“ uvedla spolková ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová. „Kdo tu ale nikdy nepracoval a své živobytí si založil na pobírání státní finanční pomoci, pro toho bude platit, že o dávky musí žádat ve své vlasti,“ dodala sociálnědemokratická politička.
Občané EU, kteří nežijí v Německu déle než pět let, budou mít podle návrhu nárok jen na překlenovací dávku. Její výplata však bude omezena pouze na čtyři týdny. Pokrýt by měla jen náklady na základní potřeby, jakými jsou jídlo, ubytování, hygiena a zdravotní péče.
Nahlesová návrhem zákona reagovala na loňské rozhodnutí Spolkového sociálního soudu (BSG), podle něhož mají cizinci ze zemí EU pobývající v Německu více než šest měsíců nárok na určité sociální dávky v zákonné výši. Dávky v případě dlouhodobé nezaměstnanosti jim ale podle soudu nepřísluší. I tak řada měst a obcí varovala před nadměrnou finanční zátěží, kterou jim rozhodnutí soudu způsobí.
Podle odhadu německého Svazu měst a obcí by – v případě, že by se zákon nezměnil – dodatečný nárok na finanční podporu získalo asi 130 tisíc lidí. Právě dalšímu zatížení obcí, na nichž v současnosti leží hlavní břímě uprchlické krize, chce Nahlesová novým návrhem zákona zabránit. Plán ministryně práce už dříve podpořila i kancléřka Angela Merkelová.
