Teroristy pohlídá King. Julian King. Zřejmě poslední britský eurokomisař

King by měl nahradit Jonathana Hilla, který se funkce eurokomisaře vzdal poté, co na konci června Britové v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Dosavadní britský velvyslanec v Paříži své vystoupení před europoslanci začal ve francouzštině a zdůraznil, že osobně byl vždy hrdý jak na to, že je Brit, tak na to, že je Evropanem. „Nevidím mezi tím rozpor,“ prohlásil.

Dlouholetý britský diplomat zdůrazňoval, že v Komisi nebude zastupovat britské zájmy, ale v souladu se slibem se bude snažit co nejlépe „sloužit obecnému evropskému zájmu“ do té doby, než Británie z Unie odejde a jeho role skončí. Opakovaně přesto musel čelit otázkám europoslanců, které se z různých stran týkaly právě důsledků hlasování o britském odchodu.

„Hrozba, které čelíme, je hrozbou společnou a týká se v Evropě nás všech. I poté, co britská vláda učiní, co jasně prohlásila, tedy bude respektovat výsledek referenda, bude Londýn dál dvě hodiny vlakem z Paříže i z Bruselu. Džihádističtí teroristé mezi Bruselem, Paříží a Londýnem nerozlišují a nerozlišují vztahy, které země mají k EU,“ poznamenal King před europoslanci.

Bývalý britský ambasador v Paříži chce bojovat s radikalizací v Evropě už ve školách. Zaměřit se hodlá na islamistickou propagandu na webu, stejně jako na nenávistné komentáře na sociálních sítích. Posílit chce i bezpečnost vnějších hranic EU, a to zvlášť vůči Evropanům, kteří se vracejí ze Sýrie jako bojovníci z řad tzv. Islámského státu. King požaduje také přísnější kontroly kvůli teroristům, kteří by se chtěli do Unie dostat tím, že se budou vydávat za uprchlíky.

King se v Evropském parlamentu představil na začátku týdne, ve kterém se ve středu čeká projev jeho budoucího šéfa Jeana-Claudea Junckera o stavu EU. V pátek se pak v Bratislavě sejdou šéfové států a vlád všech zemí Unie s výjimkou Británie, aby hovořili o současnosti i budoucnosti evropského integračního projektu.

O vystoupení Británie z EU rozhodli voliči v červnovém referendu. Londýn i EU chtějí po rozluce zachovat co možná nejtěsnější vztahy, problémem ale může být otázka kontroly přistěhovalectví.

Brusel už Británii vzkázal, že pokud neumožní volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, nemůže počítat s přístupem na jednotný unijní trh. Mnozí britští politici jsou ale přesvědčeni, že se jim podaří výjimku dohodnout.