Zřejmě poslední Brit se v Bruselu uchází o místo v Evropské komisi. Aspirant na post eurokomisaře pro bezpečnost Julian King má za sebou slyšení před výborem – podle jeho předsedy úspěšné. Ve čtvrtek má jeho nástup potvrdit europarlament.
King by měl nahradit Jonathana Hilla, který se funkce eurokomisaře vzdal poté, co na konci června Britové v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Dosavadní britský velvyslanec v Paříži své vystoupení před europoslanci začal ve francouzštině a zdůraznil, že osobně byl vždy hrdý jak na to, že je Brit, tak na to, že je Evropanem. „Nevidím mezi tím rozpor,“ prohlásil.
Dlouholetý britský diplomat zdůrazňoval, že v Komisi nebude zastupovat britské zájmy, ale v souladu se slibem se bude snažit co nejlépe „sloužit obecnému evropskému zájmu“ do té doby, než Británie z Unie odejde a jeho role skončí. Opakovaně přesto musel čelit otázkám europoslanců, které se z různých stran týkaly právě důsledků hlasování o britském odchodu.
Dlouholetý britský diplomat studoval na Oxfordu nebo École nationale d'administration. V Bruselu rozhodně není žádným nováčkem – jeho služeb využívalo britské zastoupení v EU, někdejší eurokomisař pro obchod Peter Mendelson nebo exšéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová.
Bezpečnostní politikou se zabýval v řadě britských a evropských úřadů. Má za sebou třeba rok na velvyslanectví Britů při Severoatlantické alianci. Celkem čtyři roky zastupoval Británii v Politickém a bezpečnostním výboru EU.
V nové roli ho čeká hlavně práce na zlepšení výměny zpravodajských informací a boj proti extremismu - vzhledem k napětí a hrozbě teroru v Evropě více než důležitá práce. King rozhodně nedostal od šéfa EK jen funkci do „počtu“.
Úzce bude spolupracovat například s Evropským policejním úřadem (Europol). Ostatně šéf úřadu Rob Wainwright tvrdí, že 40 procent všech případů Europolu tak či onak souvisí právě s Brity.
„Hrozba, které čelíme, je hrozbou společnou a týká se v Evropě nás všech. I poté, co britská vláda učiní, co jasně prohlásila, tedy bude respektovat výsledek referenda, bude Londýn dál dvě hodiny vlakem z Paříže i z Bruselu. Džihádističtí teroristé mezi Bruselem, Paříží a Londýnem nerozlišují a nerozlišují vztahy, které země mají k EU,“ poznamenal King před europoslanci.
Bývalý britský ambasador v Paříži chce bojovat s radikalizací v Evropě už ve školách. Zaměřit se hodlá na islamistickou propagandu na webu, stejně jako na nenávistné komentáře na sociálních sítích. Posílit chce i bezpečnost vnějších hranic EU, a to zvlášť vůči Evropanům, kteří se vracejí ze Sýrie jako bojovníci z řad tzv. Islámského státu. King požaduje také přísnější kontroly kvůli teroristům, kteří by se chtěli do Unie dostat tím, že se budou vydávat za uprchlíky.
King se v Evropském parlamentu představil na začátku týdne, ve kterém se ve středu čeká projev jeho budoucího šéfa Jeana-Claudea Junckera o stavu EU. V pátek se pak v Bratislavě sejdou šéfové států a vlád všech zemí Unie s výjimkou Británie, aby hovořili o současnosti i budoucnosti evropského integračního projektu.
O vystoupení Británie z EU rozhodli voliči v červnovém referendu. Londýn i EU chtějí po rozluce zachovat co možná nejtěsnější vztahy, problémem ale může být otázka kontroly přistěhovalectví.
Brusel už Británii vzkázal, že pokud neumožní volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, nemůže počítat s přístupem na jednotný unijní trh. Mnozí britští politici jsou ale přesvědčeni, že se jim podaří výjimku dohodnout.
