Farmáři totiž oponují, že práce je dost i dnes, ale domácí o ni nestojí. Nabídka míst stále převyšuje poptávku a konkurence tlačí hodinové sazby nahoru. Teď je průměr asi dvanáct dolarů za hodinu, jde tedy o pětiprocentní nárůst za poslední rok. Američani na to ale neslyší.
„Nemyslím si, že někdy dostaneme Američany ve velkých počtech zpět na pole sbírat úrodu,“ konstatuje profesor z kalifornské univerzity UC Davis Philip Martin. Těžká práce totiž není pro každého. „Někteří Američani to přijdou zkusit. Ale dělají hodinu a pak toho nechají,“ podotýká farmář mexického původu Jorge Negrete.
On sám do Spojených států přišel nelegálně. Během třiceti let se ale vypracoval a je pravou rukou místního farmáře. Pro řadu migrantů je práce na poli cesta, jak se v zemi usadit.
Právě přistěhovalci bez dokladů jsou tak motorem amerického zemědělství a v případě splnění Trumpových plánů budou chybět lidi, kteří by úrodu z pole sklidili. Děsí se toho třeba farmář Joe del Bosque. „Každý meloun na mém poli a každý meloun, který se dostane do obchodu, sebraly ruce imigranta,“ říká.
Jestli se Trumpovy vize splní, farma podle něj může zavřít. Teď na ní pracují zhruba tři stovky lidí a jen asi dva nejsou imigranti. Takovou personální krizi podnik sotva zvládne.
Ani v případě, že by Trump svůj plán nakonec uskutečnil, ovoce z amerických obchodů nezmizí. Jen na něm nebude označení vypěstováno doma.
