Jméno Paula Manaforta, který šéfuje volebnímu štábu Donalda Trumpa, se vyskytuje na seznamu podezřelých finančních transakcí spojených se jménem bývalého proruského prezidenta na Ukrajině Viktora Janukovyče. Píše o tom americký list The New York Times s odvoláním na informace ukrajinské protikorupční agentury (NABU). Manafort informaci listu označil za „nepodloženou a absurdní“. Trumpovy vazby na Rusko jsou však častým tématem nadcházejících voleb do Bílého domu, podotýká BBC.
Podezřelé finance šéfa Trumpovy kampaně. Údajně dostával peníze od Janukovyče
Šéf Trumpova štábu Paul Manafort se od 80. let minulého století věnuje politickému poradenství. Na Ukrajině působil v letech 2007–2012.
Ještě letos v květnu měl podle amerického deníku The New York Times ve své kyjevské kanceláři osobní věci a nábytek. Podle ukrajinských vyšetřovatelů byly součástí Manafortova ukrajinského byznysu nezákonné machinace nezdokumentované v účetních knihách.
Z dokumentů vyplývá, že Manafort dostal od prezidentské Strany regionů za své služby 12,7 milionu dolarů (přes 300 milionů korun).
Manafort i jeho advokát Richard Hibey popírají tvrzení listu. „The New York Times se znovu rozhodl ignorovat fakta a profesionální žurnalistiku, aby se to hodilo do jeho politického programu. Místo čestné informace zvolil útok na mou osobu a mou pověst,“ sdělil Manafort.
Paul Manafort
„Je dobře známo, že pracuji v USA a pracoval jsem také v kampaních v zámoří. Nikdy jsem nepřijal nelegální platbu, jak mylně informoval The New York Times, a ani jsem nikdy nepracoval pro vlády Ukrajiny nebo Ruska. Veškerá platba za politickou práci směřující ke mně byla pro celý politický tým – pro zaměstnance kampaně (místní a zahraniční), byla za sondáže a výzkum, za zajištění celistvosti voleb a za televizní reklamu. Tvrzení, že jsem
přijal peníze v hotovosti, je nepodložené, hloupé a absurdní,“ stojí v jeho prohlášení.
I NABU uvádí, že zatím nebylo zjištěno, zda částku 12,7 milionu dolarů uvedenou ve spisech Manafort skutečně dostal. I když není vyšetřován, musel si podle prokurátorů Manafort uvědomovat okolnosti svých finančních transakcí na Ukrajině.
Manažer volební kampaně Hillary Clintonové americkému listu nicméně řekl, že i Demokratická strana informacemi o podezřelých stycích Trumpova týmu disponuje. „Trump musí zveřejnit veškeré informace o vztazích svých zaměstnanců a konzultantů s Ruskem,“ prohlásil manažer Robby Mook.
Manafort se však proti Clintonové také vymezil. „The New York Times neprozradily, že nadace Clintonových pobírala a možná stále pobírá peníze díky výhodám, kterých se jí dostávalo v době, kdy byla Hillary Clintonová ministryní zahraničí,“ uvedl.
Janukovyč údajně hodně naslouchal Manafortovi
Ukrajinští prokurátoři také vyšetřují skupinu firem z daňových rájů, jejichž prostřednictvím si lidé z Janukovyčova okolí pořizovali nákladné nemovitosti včetně paláců s vlastním golfovým hřištěm a zoologickou zahradou, uvedl list.
Mezi stovkami podezřelých transakcí je i dohoda o prodeji ukrajinské kabelové televize firmě, kterou dali dohromady Manafort a ruský miliardář Oleg Děripaska, blízký spojenec Vladimira Putina.
Janukovyč podle The New York Times před svým útěkem do Ruska v roce 2014 zhusta využíval rad Manaforta a jeho firmy, díky nimž vyhrál několikeré volby. Během té doby se Manafort nikdy nepřihlásil na ministerstvu spravedlnosti USA, což zákon vyžaduje po osobách, které mohou ovlivňovat politiku USA ve prospěch zahraničních klientů.
V současnosti se debatuje o vlivu Moskvy na blížící se volby amerického prezidenta. Podle týmu Hillary Clintonové stojí Moskva za zveřejněním e-mailů serverem WikiLeaks. Hackeři odcizili zhruba 20 tisíc e-mailů, které si vyměnili mezi lednem 2015 a letošním květnem členové Demokratické strany.
Cílem podle demokratů bylo pomoci právě Trumpovi. Ten přitom ještě řekl, že pokud má Rusko e-maily, které posílala Clintonová ze soukromé e-mailové adresy, rád by je viděl. Schránku měla využívat i pro zasílání tajných informací, za což demokratickou kandidátku na prezidenta pokárala i FBI.
Trump je vůči ruskému prezidentovi Putinovi mírnější než současné vedení Bílého domu. V rozhovoru na stanici ABC například řekl, že by USA například měly uznat ruskou anexi Krymu. A to v případě, že by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti teroristům z organizace Islámský stát. USA, EU a některé další země přitom uvalily kvůli anexi Krymu na Rusko sankce.
Americký miliardář se ale zároveň v rozhovoru snažil vyvracet tvrzení, že má dobrý vztah s ruským prezidentem. „Řekl o mně velmi hezké věci. Ale já s ním nemám žádný vztah. Nikdy jsem se s ním nesetkal,“ řekl Trump. V minulých letech přitom tvrdil, že s Putinem „vztah“ má. V interview ale řekl, že neví, co to znamená „mít vztah.“ O Putinovi prý mluvil dobře, protože o něm ruský prezident v minulosti „hezky mluvil“.