Unie musí zabránit evropské vlně separatismu poté, co si Britové v referendu odhlasovali vystoupení z EU, konstatovala německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní se Brusel musí zaměřit na řešení hlavních problémů evropských občanů. Jednání s Londýnem o odchodu nechce uspěchat. Také francouzský prezident Francois Hollande mluví o potřebě nového impulsu pro EU.
Merkelová: Brusel by měl řešit hlavně problémy běžných občanů
Unie by se měla zaměřit na problémy, na něž si evropští občané stěžují nejčastěji, míní německá kancléřka. Jako příklad uvedla zabezpečení vnějších hranic EU, vytváření pracovních míst a zlepšení vnitřní bezpečnosti.
Podle ní není správný čas pro to, aby Brusel usiloval o rychlé prohloubení spolupráce mezi státy, které používají společnou měnu. To chce podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který má zájem na rozšíření eurozóny na celou EU.
Žádné neformální jednání nemůže nastat, dokud nebude aktivován článek 50. Chápu, že Británie potřebuje čas, nemělo by to ale trvat dlouho. Všechny ostatní státy EU musí spolupracovat, aby zabránily dalším odstředivým silám. Nemůžeme se dostat trvale do slepé uličky.
Také italský premiér Matteo Renzi tvrdí, že EU by se nyní měla soustředit hlavně na změny svého směřování – řešit spíš sociální témata, nikoli byrokracii. „Brexit může být pro Evropu velkou příležitostí,“ podotkl Renzi. „Evropa by měla dělat cokoli, jen aby nestrávila rok diskusemi o nějakých procesech, jinak poselství referenda přijde vniveč,“ dodal.
Cameron: Aktivace článku o vystoupení je suverénní krok
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert v pondělí prohlásil, že Brusel nechce otvírat neformální rozhovory s Londýnem o brexitu, dokud britská vláda oficiálně nepožádá o vystoupení. Německo vychází z toho, že článek 50 Lisabonské smlouvy bude chtít aktivovat až další britská vláda.
Sám Cameron podle své mluvčí považuje aktivaci zmíněného článku za suverénní krok. Ustaví vládní orgán, který připraví pro nového premiéra základy k brexitu.
obrázek
Švýcarsko jako model? Možná spíš Norsko
Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault zdůraznil, že Británie po vystoupení z EU nemůže počítat s plným přístupem na unijní trh, pokud zcela neotevře svůj pracovní trh občanům unijních zemí. Jeden z možných Cameronových nástupců Boris Johnson přitom v neděli řekl, že Británie si bude schopna vyjednat plný přístup na jednotný trh i bez podmínek v podobě volného pohybu zboží, služeb, kapitálu i lidí.
Mnozí Britové doufají v uplatnění švýcarského modelu. Bern, který není součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP), se může na jednotném trhu podílet díky sérii bilaterálních smluv. Mnozí analytici ale odhadují, že Brusel již nebude chtít kvůli komplikovanosti vztahů podobné dohody s další zemí uzavřít, proto Londýn bude muset dojednat jiný model soužití, například ten norský.
Norsko jako nečlenský stát EU neřeší přístup k jednotnému trhu bilaterální smlouvou, ale členstvím v EHP. Tam je přitom nutné dodržovat základní principy volného pohybu zboží, služeb, kapitálu i lidí.
Podobně jako Švýcarsko se ani Norsko neúčastní rozhodovacích procesů EU, do kohezních fondů Unie však obě země musejí přispívat. Oproti Švýcarsku má Norsko díky členství v EHP status pozorovatele v příslušných evropských agenturách.
Kerry: Náš speciální vztah nekončí
Spojené státy si uchovají svůj dlouhodobý speciální vztah k Británii i po brexitu, mají zároveň zájem o silnou Unii, konstatoval šéf americké diplomacie John Kerry po jednání v Bruselu. „Je důležité, abychom se v tomto přechodném období soustředili na to, že nikdo neztratí hlavu,“ poznamenal Kerry. Je podle něj potřeba se vyvarovat snah o odplatu a naopak hledat cesty, jak udržet a posílit hodnoty, které západní země spojují.