Venezuelská opozice získala dost podpisů na zahájení procedury, na jejímž konci může být referendum o odvolání prezidenta Nicoláse Madura. Jde o první krok ve zdlouhavém procesu, který by mohl případně vyústit v nové volby. Od poloviny ledna platí ve Venezuele stav ekonomické nouze. Země se potýká s nedostatkem řady výrobků, včetně základních potravin a léků. Opozice viní z potíží právě socialistický režim.
Venezuelská opozice slaví. Zvládla první krok k referendu o pádu Madura
Venezuelská volební komise uznala platnost dostatečného množství z podpisů, které opozice shromáždila na podporu požadavku uspořádat referendum o odvolání Madura. Komise jich potvrdila 1,3 milionu. Alespoň 200 tisíc ze signatářů nyní bude muset potvrdit svou totožnost sejmutím otisku prstu. „Máme šestkrát více podpisů, než je zapotřebí ke spuštění referenda,“ potvrdil opoziční mluvčí Jesus Torrealba.
Tím však shánění podpisů nekončí - naopak. Opozice je, podle ústavy, bude muset posbírat od pětiny venezuelského elektorátu, tedy dalších čtyř milionů voličů. Teprve poté se bude moci skutečné hlasování o odvolání prezidenta uskutečnit.
Policie na demonstraci venezuelské opozice
Opozice přitom bojuje s časem. Pokud se bude konat až po 10. lednu 2017 a Maduro bude odvolán, nahradí ho do konce jeho mandátu viceprezident Aristóbulo Istúriz. Stihne-li se ale plebiscit dříve, musejí se konat nové prezidentské volby, v nichž by v současnosti velmi nepopulární vedení země patrně nemělo velkou šanci.
Venezuela trpí kritickou ekonomickou situací, vysokou kriminalitou a nedostatkem
základního zboží v obchodech. Ekonomika se loni propadla o 5,7 procenta a Mezinárodní měnový fond předpokládá, že letos to bude o osm procent. Ekonomická krize v zemi je podle části analytiků důsledkem řady let špatné hospodářské politiky. Krizi navíc prohloubil pokles cen ropy, která je hlavním vývozním artiklem.
Venezuelané stojí frontu na pleny a toaletní papír
Opozice vyčítá socialistickým dědicům autoritářského prezidenta Huga Cháveze nejen bídnou ekonomickou situaci, ale i popírání principů demokracie.
Ještě před schůzkou opoziční koalice s volební komisí policejní těžkooděnci slzným plynem rozehnali opoziční demonstranty, kteří se chtěli před sídlem komise domáhat vypsání referenda. „Zbabělci!“, „Zrádci!“ a „Také máte hlad!“ pokřikovali demonstranti na policisty, kteří v kordonech bránili v přístupu k sídlu komise v centru hlavního města. Někteří demonstranti po policistech házeli kameny.
Napětí v zemi ještě vzrostlo, když Maduro v květnu vyhlásil pomocí dekretu stav ohrožení na 60 dnů. Armáda a místní výbory mají nově pravomoc distribuovat a prodávat potraviny a úřady mohou snížit kvůli úsporám elektřiny počet pracovních dnů v soukromém sektoru, jak se už dříve stalo ve státním sektoru.
Podle analytiků tak režim dostává pod kontrolu zboží a služby, což je cesta ke znárodňování. Opozice proto vyzvala obyvatelstvo i armádu k neposlušnosti.
Nicolás Maduro
Šéf Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro minulý týden ve své zprávě uvedl, že Madurova vláda neustále porušuje ústavu a lidská práva. Almagro kvůli tomu hodlá svolat mimořádné zasedání organizace. Maduro na jeho kritiku reagoval ostrým odmítnutím.
Situace je napjatá i v Brazílii, kde senátoři v polovině května odsouhlasili dočasné sesazení prezidentky Dilmy Rousseffové. Ta měla manipulovat s výsledky státního rozpočtu ve snaze zamaskovat před volbami rostoucí deficit, za což jí hrozí ústavní žaloba. Rousseffová přiznala, že se dopustila chyb, ale tvrdí, že nespáchala žádný zločin. Dočasně ji nahradil viceprezident Michel Temer, který je ovšem rovněž viněn z manipulací s údaji o rozpočtu.