Turecko v reakci na čtvrteční rozhodnutí německého parlamentu uznat masakr Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu podnikne další opatření, úplné zhoršení vzájemných vztahů ale nepředpokládá. Bez dalších podrobností to prohlásil turecký premiér Binali Yildirim. Podle serveru Spiegel Online se německá armáda obává narušení vojenské spolupráce mezi Německem a Tureckem, zejména v oblasti boje proti Islámskému státu a převaděčům uprchlíků.
Turecko kvůli uznání genocidy podnikne vůči Německu další kroky
Turecký ministerský předseda řekl, že Německo učinilo historickou chybu, kterou by mělo napravit. Již ve čtvrtek těsně po hlasování německého parlamentu Ankara stáhla svého velvyslance v Německu zpět do vlasti ke konzultacím a zároveň předvolala německého chargé d'affaires k podání vysvětlení.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v první reakci řekl, že rezoluce bude mít vážné dopady na turecko-německé vztahy a že se turecké vedení poradí, jak na rezoluci odpoví. Yildirim pak řekl, že Turecko další kroky chystá, nijak je ale neupřesnil.
Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí. Mnozí historici uvádějí, že o život přišlo na 1,5 milionu Arménů. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Turecko takovýto výklad odmítá a tvrdí, že celková bilance je nadhodnocená, mrtvé navíc počítá jako oběti občanské války.
Bundeswehr se obává zhoršení spolupráce s Ankarou
Server Spiegel Online upozornil, že by parlamentní rezoluce mohla mít dopady na rozmístění německých průzkumných letounů Tornado na tureckém území nebo na společnou misi obou armád proti převaděčům v Egejském moři. V Berlíně prý panuje obava z toho, že by Ankara v rozhořčení z rezoluce mohla společné projekty omezit, nebo dokonce zcela ukončit.
obrázek
Ve čtvrtek ráno, ještě před hlasováním ve Spolkovém sněmu, jednala německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová s vedoucími činiteli armády o možných tureckých reakcích. Výsledkem debaty byl podle Spiegelu závěr, že je třeba počítat s negativními dopady na společné operace.
Turecko je pro bundeswehr strategickým partnerem zejména v boji proti Islámskému státu. Z tureckého území totiž již několik měsíců startují průzkumná tornada, která každodenně monitorují oblast Sýrie a Iráku. Formální dohoda o umístění německých letadel na tureckém území ale ještě nebyla uzavřena. Podle serveru nebyla jednání nikdy jednoduchá a současné napětí jim nikterak nepomůže.
Turecký tisk je rozhodnutím Německa rozlícen
Turecký provládní i protivládní tisk v aktuálních vydáních sdílí zlobu vůči Německu. Hlavní stránky několika listů zobrazily německou kancléřku Angelu Merkelovou s knírkem nacistického vůdce Adolfa Hitlera a palcové titulky vyzývají Němce, aby se za rozhodnutí parlamentu styděli.
„Naši bratři ve zbrani nám vpadli do zad,“ napsal provládní list Sabah s odkazem na spojenectví Německa a Osmanské říše během první světové války. „Tímto je osudové spojenectví, které započalo v první světové válce, minulostí. (…) Naši padlí vojáci se vzdali svých životů za Německo očividně zcela zbytečně,“ dodal.
„Hanba vám,“ napsal pod fotografií německého parlamentu kdysi vůči vládě kritický deník Hürriyet, který se v posledních měsících názorově vedení země přibližuje. „Spolkový sněm přijal rezoluci o genocidě Arménů, kterou zasadil hluboké rány staletým vztahům s Tureckem,“ dodal Hürriyet s tím, že Berlín se dopustil genocidy přátelství.
„Styďte se!“ hlásá v němčině palcový titulek kemalistického deníku Sözcü, který zastává tvrdé postoje proti vládnoucí proislámské Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP). V textu mimo jiné píše, že Hitlerovi potomci nařkli Turecko z genocidy.
Deník Cumhuriyet, který zastává vůči turecké vládě kritické názory, zvolil v reakci na krok Německa podle DPA střízlivější postoj. Turecko se podle něj se svým postojem k masakru z roku 1915 ocitlo osamocené a AKP spolu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem prohrálo další diplomatickou válku.