Španělský král Filip VI. rozpustil parlament a vyhlásil nové volby poté, co strany nedokázaly sestavit včas vládu a shodnout se na premiérovi. Země nemá plně funkční kabinet od prosince loňského roku. Někteří komentátoři přitom poukazují na skutečnost, že v době omezené vlády konzervativní Lidové strany se Španělsku daří paradoxně ekonomicky lépe. Předčasné volby se budou konat 26. června.
Tradiční španělské strany v prosinci nezískaly potřebný počet mandátů k sestavení vlády. Oslabily je nové politické subjekty, které těžily z nespokojenosti Španělů s ekonomickou situací, zejména pokud jde o vysokou nezaměstnanost. Ta byla v době krize kritická hlavně mezi mladými lidmi.
Premiér Mariano Rajoy z vítězné Lidové strany se snažil vytvořit velkou koalici, která funguje třeba v Rakousku nebo Německu, ovšem marně. „Byla to reálná alternativa, španělská levice ale zneužívá minulosti a do hry se vrátilo téma občanské války, což vytvořilo atmosféru neústupnosti. Opět se vrátilo strašidlo minulosti, které některé strany používají jako zbraň, což dohodu znemožňuje,“ konstatoval zpravodaj EFE v Praze Gustavo Monge.
Protestní strany v popředí
Nejčastěji se hovoří o tom, že by kabinet po předčasných volbách mohla sestavovat Lidová strana premiéra Rajoye s novou středovou stranou Ciudadanos (Občané-Strana občanů). Protestní krajně levicová strana Podemos se ale snaží najít partnery na levé straně spektra.
„Obavy z dalšího patu jsou oprávněné, preference hlavních stran se příliš nemění oproti prosinci, kdy se konaly minulé volby, ztratili hlavně Podemos, socialisté a mírně i lidovci. Polepšili si naopak středoví Občané, rozložení sil v parlamentu by to ale zřejmě nezměnilo natolik, aby jedna z pravděpodobných koalic mohla v klidu vládnout,“ konstatoval zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Někteří komentátoři upozorňují, že v posledních měsících je na tom země paradoxně ekonomicky lépe. „Je pravda, že akceschopnost současné vlády je omezená. Pokud tyto komentáře vycházejí od lidí, kteří mají blízko k vládnoucím lidovcům, tak ti to vysvětlují tím, že kroky, které Rajoyův kabinet v minulých čtyřech letech přijal, přináší své pozitivní plody. Jeho odpůrci naopak tvrdí, že makroekonomická čísla nic neznamenají. Obecně ale politická nestabilita vyvolává mírné obavy,“ podotkl Zavadil.
V posledních letech země bojovala s vysokou nezaměstnaností, která donutila řadu lidí žít na ulici a spoléhat na jídlo z vývařoven. Ještě před rokem přibývalo žebráků mezi lidmi ze střední třídy, kteří přišli o podporu kvůli tomu, že byli bez práce více než dva roky.
Španělé se mají lépe, pětina lidí ale stále nemá práci
Loni španělská ekonomika vzrostla o 3,2 procenta – nejvýrazněji od roku 2008, kdy začala finanční krize. Nezaměstnanost je ale ve Španělsku stále nejvyšší na Západě a druhá nejvyšší v Unii (21 procent), což ohrožuje další hospodářský růst.
Madridský profesor ekonomie Marcel Jansen varuje, že v dalších čtvrtletích lze očekávat zpomalení. „Nižší růst znamená méně pracovních míst,“ upozornil Jansen. Ve střednědobém horizontu se zřejmě nepodaří snížit počet lidí bez práce pod 15 procent, míní odborník.
Problém představují dlouhodobě nezaměstnaní. „Více než čtvrtina nezaměstnaných dělníků ve Španělsku je bez práce po dobu delší než čtyři roky. Jejich šance na pracovním trhu jsou mizivé,“ poznamenal Jansen.
Země v minulých letech přestála bankovní krizi i hospodářskou recesi a Rajoyova konzervativní vláda deficity snižovala výrazným omezováním výdajů. Španělsku se ale dál nedaří snižovat deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak žádá Brusel. Ten v současné době zvažuje, zda Madrid nepokutovat.
Španělům se ale obecně daří lépe než v uplynulých letech, kdy si země musela půjčovat desítky miliard eur, aby se vyhnula bankrotu. Loni si pořídilo bydlení na hypotéku o pětinu víc lidí než v roce 2014, z čehož je patrné, že trh s bydlením po krizi pookřává.
Španělé se také radují z rekordního počtu 12 milionů zahraničních turistů, kteří v posledních třech měsících zemi navštívili. Cestovní ruch se na HDP Španělska podílí více než desetinou, turismus tudíž pomáhá jak ekonomice, tak i trhu práce, který v posledních letech skomírá.
