Maďarská vláda hodlá v září či na počátku října uspořádat referendum o unijních kvótách na migranty, proti kterým se kabinet Viktora Orbána postavil. Jen o chvíli dříve dal maďarský nejvyšší soud vládě k uspořádání takového referenda zelenou.
Soud, na který se obrátily dvě menší opoziční strany, formálně schválil otázku, kterou chce vláda předložit v hlasování: „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?“
Opoziční liberálové se snaží ještě vládní plány na referendum o migraci zvrátit žalobou u ústavního soudu. Argumentují, že hlasování by posílilo xenofobii. Podle agentury AFP je však veto ústavních soudců málo pravděpodobné. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit alespoň 50 procent voličů.
Brusel prý odsouhlasí další kvóty
Evropská komise (EK) zřejmě ve středu schválí povinné kvóty pro případ velkého migračního tlaku na některou ze zemí EU. S odkazem na diplomatické zdroje to píše Český rozhlas Radiožurnál. Jde o mírnější ze dvou variant předložených EK. Podle informací ČTK se země EU zřejmě budou moci z povinnosti přijmout uprchlíky vykoupit - ovšem zhruba za čtvrt milionu eur. Sobotkova vláda odmítá jakékoli další povinné přerozdělování běženců.
EK chce změnit pravidla, podle kterých se v Unii rozhoduje o azylových žádostech. Stávající podoba dublinského systému je podle ní nefunkční.
Podle návrhu, který bude zřejmě schválen, by nové povinné kvóty měly začít platit až v momentě, kdy by počet žadatelů o azyl, kteří přijdou do některého státu EU, překročil o 150 procent míru, jež bude stanovena jako férový podíl každé země.
Diplomatický zdroj ČRo sdělil, že je to dost vysoké číslo a kvóty by tak měly být využívány skutečně jen v mimořádných situacích.
Podle informací ČTK je součástí návrhu na úpravu takzvaného dublinského systému i možnost vykoupit se z povinnost přijmout běžence. Deník Financial Times v této souvislosti píše o 250 tisících eur (6,75 milionu korun) za každého žadatele o azyl. Částku v podobné výši jako možnost potvrdily také zdroje ČTK s tím, že na středečním jednání eurokomisařů ale může návrh ještě doznat změn.
Členské země se zatím ani na jednom z návrhů EK neshodly. Německý ministr vnitraThomas de Maiziére nedávno na jednání v Lucemburku přiznal, že nalezení shody na kvótách bude těžké a bude proto lepší se soustředit na jiné části plánů.
Trvalé povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků důrazně odmítá Sobotkův kabinet. Premiér nevyloučil ani možnost žaloby. Česko žádá, aby o uprchlických kvótách jednal summit EU a aby rozhodl o celkovém směřování. Nejbližší jednání prezidentů a premiérů osmadvacítky je plánováno na konci června.
Dosavadní kvóty v praxi téměř nefungují
Unijní země se loni dohodly na mimořádném přerozdělení nejprve 40 tisíc a poté dalších 120 tisíc syrských, iráckých a eritrejských žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Prozatím jich ale bylo přestěhováno pouze několik stovek.
Přestože se země EU na přerozdělení dohodly navzdory odporu Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska loni v září, pouze patnáct členských států začalo mechanismus uvádět do praxe.
Evropský soudní dvůr už dostal kvůli schváleným kvótám dvě žaloby, které podalo Slovensko a Maďarsko. Česko se k žalobě nepřipojilo – premiér ji tehdy nepovažoval za vhodný krok.
Turecko o krok blíž k bezvízovému styku
Brusel se snaží omezit počet přicházejících běženců také dohodou s Tureckem, které má přijmout zpět desetitisíce běženců z Řecka, za což má být stejný počet skutečných uprchlíků převezeno do jednotlivých zemí EU.
V rámci dohody slíbila Unie Ankaře mimo jiné bezvízový styk. Podle zdrojů BBC EK už ve středu udělí „podmíněný“ souhlas. Ankara splnila většinu z více než sedmdesáti podmínek – kritéria týkající se svobody slova, spravedlivého soudnictví nebo lepší ochrany menšin ale stále pokulhávají. Závěrečná zpráva tak bude přijata až v polovině června. Bezvízový styk by ale Turkům musel odsouhlasit ještě Evropský parlament i všechny země osmadvacítky.
Proti dohodě brojí lidskoprávní organizace i samotní uprchlíci, kteří upozorňují, že Turecko není bezpečná země. Objevily se zprávy o tom, že Turci vrací běžence do válečné Sýrie a střílí po těch, kdo se snaží překročit hranice. Ankara obvinění odmítá.
Počet běženců, kteří v dubnu dorazili z Turecka do Řecka, klesl na 3469. Ještě před měsícem jich přitom bylo 26 971, loni v dubnu pak 13 556, uvedla agentura DPA s odvoláním na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
