Chorvatsko možná zapojí do ochrany svých hranic také armádu. Po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to připustil chorvatský premiér Tihomir Orešković. Merkelová naznačila, že uprchlíci, kteří se nahromadili v Řecku, nebudou moci odcestovat do Německa a požádat tam o azyl. O uprchlické krizi jednal ve Vídni s kancléřem Wernerem Faymannem také předseda Evropské rady Donald Tusk.
Chorvatský premiér připouští nasazení armády na hranicích
Chorvatsko dosud využívalo armádu k budování uprchlických táborů, kromě toho vojáci asistovali u příjmu migrantů v oblasti Slavonie na severovýchodě země. Nejsou ovšem přímo na hranici, jejíž ostrahu zajišťují policisté. Takovou výpomoc vojska, nebudou-li stačit síly pohraniční policii, už v únoru schválily parlamenty ve Slovinsku a v Bulharsku.
„Pokud bude nutné nasadit armádu, tak tuto variantu uvedeme do chodu,“ připustil předseda chorvatské vlády. O možném nasazení armády předtím informoval i chorvatský tisk. Jutarnji list napsal, že vláda „už velmi brzy“ navrhne patřičné změny zákona o ochraně státní hranice.
- Chorvatskem od loňského září prošlo více než 650 000 uprchlíků směřujících do západní Evropy, převážně do Německa. Chorvatsko spolu s Rakouskem, Makedonií, Slovinskem a Srbskem nedávno posílily hraniční kontroly. Toto rozhodnutí způsobilo, že se migranti začali hromadit v Řecku.
Merkelová: Uprchlíci musí být registrováni v Řecku a pak rozděleni v rámci EU
Podle Merkelové musejí být migranti, kteří se nyní nahromadili v Řecku, na místě zaregistrováni a poté rozděleni mezi členské státy Evropské unie. Naznačila tím, že nebudou moci odcestovat do Německa a požádat tam o azyl.
- V Řecku se nashromáždilo asi 20 000 imigrantů poté, co Chorvatsko spolu s Rakouskem, Makedonií, Slovinskem a Srbskem nedávno posílily hraniční kontroly.
Podle Merkelové současná situace na řecko-makedonské hranici není srovnatelná s loňským zářím. Tehdy kancléřka souhlasila, aby do Německa přišly tisíce uprchlíků, kteří se nahromadili v Maďarsku. „(V Řecku) jsou možnosti ubytování a uprchlíci by je měli využít,“ uvedla Merkelová.
Zopakovala, že v Evropské unii by měl existovat mechanismus přerozdělování uprchlíků: „Uprchlík nemá právo říct, že chce azyl v konkrétní zemi Evropské unie.“ Loni Německo přijalo 1,1 milionu žádostí o azyl.
Tisková konference Donalda Tuska a Wernera Faymanna (zdroj: ČT24)
Faymann: Nejsme čekárna pro Německo
Návrat k uplatňování schengenských pravidel je jediný způsob, jak Schengen zachovat. Otázkou by tak nemělo být, zda to chceme udělat, ale jak to chceme udělat.
O dalším postupu při řešení migrační krize jednal ve Vídni předseda Evropské rady Donald Tusk s kancléřem Wernerem Faymannem. Podle Tuska není obnovení účinných hraničních kontrol snadné rozhodnutí, ale jiná možnost není. Tuto obtížnou pravdu by prý měly přijmout všechny státy osmadvacítky, jinak v Unii hrozí krize důvěry.
Tusk do Vídně přijel nedlouho poté, co se pětice zemí (vedle Rakouska i Chorvatsko, Makedonie, Slovinsko a Srbsko) dohodla na posílení hraničních kontrol. Jejich rozhodnutí způsobilo, že se migranti začali hromadit v Řecku. Atény na schůzce přítomny nebyly.
Rakouský kancléř Faymann bránil strop, který Vídeň během letoška zavedla pro počty příchozích migrantů a množství podaných žádostí o azyl. Těch smí rakouské úřady přijmout pouze 80 denně. Rakousko navíc letos nepřijme víc než 37 500 uprchlíků.
Tusk a Faymann po společném jednání
„Rakousko není čekárnou pro Německo. Je třeba vytvořit jasnou situaci na vnějších hranicích EU. Je třeba říct, kdo smí do Evropy, kdo má být vrácen a kdo bude v Evropě rozdělen. Pokud nebude existovat tato jasná situace na vnějších hranicích, potom musí být státy jako Rakousko aktivní na svých hranicích,“ uvedl Faymann.
Podle Tuska je pochopitelné, že vzhledem k náporu imigrantů v Rakousku se zvyšuje frustrace. „Ale přesně v takové chvíli, jako je tato, musíme zachovat klid,“ řekl Tusk.
Předseda Evropské rady dodal, že Unie by měla přistupovat koordinovaně nejen k otázce hraničních kontrol, ale i k humanitárním důsledkům svých rozhodnutí. „Země, kterou musíme obzvlášť podpořit, je Řecko,“ poznamenal Tusk.
Od Turecka, odkud míří většina uprchlíků dál do Evropy, Tusk očekává intenzivnější spolupráci. S tureckými představiteli o tom bude jednat ve čtvrtek a v pátek.