Jde o první Rouháního návštěvu Evropy poté, co USA a Evropská unie nedávno rozhodly o ukončení protiíránských sankcí vyvolaných kontroverzním íránským jaderným programem. Do Francie přijel ve středu po státní návštěvě Itálie.
„Náš národ si po mnoho let bral na sebe těžké břemeno, když přijal tři miliony uprchlíků, a nestěžoval si přitom. Ekonomicky silní a bohatí Evropané ale řekli: na naše území přijelo 100 tisíc lidí, co teď budeme dělat? Na 200 tisíc lidí přešlo přes naše hranice, co teď budeme dělat?“ uvedl Rouhání. Neupřesnil ale, jak se jeho země s náporem uprchlíků vypořádala, a to zvlášť v době, když ještě platily sankce.
Jeho cesta do Evropy má také ekonomické cíle. Pokračující restrikce amerických bank vůči Íránu jsou ale překážkou pro mnoho evropských zemí, které by chtěly s Íránem obnovit obchodní vztahy. Rouhání proto v Paříži vyzval ke zrušení těchto omezení.
Horizont ČT24: Klaněla se Evropa Íránu příliš hluboko?
Francie a Írán podepsaly na tři desítky smluv
Základ nových vztahů s Íránem závisí na tom, zda Teherán bude dodržovat své závazky vyplývající z loňské dohody o jeho jaderném programu, kterou uzavřel se šesti západními mocnostmi, řekl po jednání s Rouháním jeho francouzský protějšek Francois Hollande. Rouhání k tomu řekl, že Teherán bude své závazky plnit,a od ostatních stran dohody očekává totéž.
Nové francouzsko-íránské vztahy se budou týkat „všech oblastí“, od ekonomických po kulturní, řekl Hollande. Francie a Írán podle něj podepsaly na 30 smluv v různých oblastech, obchodní dohody uzavřely například společnosti Total, Airbus, Sanofi nebo Toyota Peugeot Citroën. Podle Reuters podepsaly obě země obchodní dohody v hodnotě asi 15 miliard eur (přes 405 miliard Kč). Írán mimo jiné také potvrdil, že zakoupí 118 airbusů - budoucí kontrakt má mít hodnotu asi 23 miliard eur (přes 621 miliard Kč). Íránského prezidenta doprovázela 130členná delegace ministrů a podnikatelů.
Oba státníci se rovněž shodli na potřebě boje proti terorismu. To znamená hledat politické řešení (v konfliktních oblastech), řekl k tomu Hollande, což podle něj platí především pro Sýrii a Irák. Otázku jednoho z novinářů ohledně případných íránských ústupků při jednáních o možném odchodu syrského prezidenta Bašára Asada označil Rouhání za „divnou“. „Je na syrském lidu, aby našel řešení, v tom mu musíme pomoci,“ uvedl íránský prezident a dodal, že syrský problém nespočívá v jednotlivcích, ale v terorismu a v Islámském státu. Írán je spolu s Ruskem dlouholetým Asadovým spojencem.
Hollande řekl, že s Rouháním hovořil také o lidských právech, z jejichž porušování bývá Írán obviňován. „Připomněl jsem (íránskému prezidentovi) oddanost Francie lidským právům,“ uvedl Hollande. Rouhání k tomu dodal, že pro Írán jsou lidská práva rovněž „důležitým bodem“.
Rouháního návštěvu Francie doprovázel protest aktivistky ze skupiny Femen, která se prakticky nahá pověsila na laně napodobujícím smyčku z mostu přes Seinu. „Vítej Rouhání, kate svobody,“ hlásal transparent. Smyslem akce bylo prý upozornit na vysoký počet poprav v Íránu, který je co do počtu exekucí podle organizace Amnesty International druhý hned za Čínou. Hnutí Femen chtělo prý především poukázat na popravy politických vězňů.
Západ by měl být sebevědomější, namítají kritici
Dilema, jak vyhovět kulturním zvykům svého protějšku, řeší politici při každém setkání či cestě - ti západní ale možná víc než ti z východu. Šéfky diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová a Federica Mogheriniová jely například do Íránu vždy pečlivě zahalené.
Italský incident se sochami teď spustil diskusi, zda nemá být Západ přece jen sebevědomější, neklanět se hostům až příliš a na vlastní půdě jim nenaservírovat vše tak, jak je v kraji zvykem. „Protokol se řídí zvyklostmi přijímací země. Na druhou stranu by měla přijímací země respektovat kulturní a společenské zvláštnosti návštěvníka. Ale neměla by se mu bezvýhradně podřizovat a rezignovat na svou kulturní identitu,“ upozorňuje odborník na společenské chování Vladimír Stejskal.
