Mírový plán, který posvětila Rada bezpečnosti OSN, je podle šéfa americké diplomacie Johna Kerryho milníkem v diplomatickém úsilí o ukončení syrské války. V rezoluci se mluví o přechodné vládě a předčasných volbách, osud prezidenta Bašára Asada ale zůstává nejasný. Šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím oznámil, že nemá problém spolupracovat jak s Asadem, tak i s USA. Damašek pak uvedl, že je připraven o změnách jednat, ale nenechá si nic diktovat zvenčí.
Putin: Na míru v Sýrii můžeme klidně pracovat s Asadem i USA
Hlavním požadavkem rezoluce je „okamžité zastavení všech útoků na civilisty a civilní objekty“. Zastavení palby se ale netýká útočných nebo obranných akcí proti skupinám považovaným za teroristické organizace.
Kerry: Syřané mají na výběr – válka, nebo mír
Usnesení, které schválila Rada bezpečnosti jednomyslně, stanovuje rovněž harmonogram formálních jednání a vytvoření vlády národní jednoty v horizontu šesti měsíců. „Tento plán dává Syřanům na výběr mezi válkou a mírem,“ uvítal rezoluci Kerry.
Americký ministr zahraničí ale poukázal na to, že je třeba „bez iluzí“ vidět obtížnost vytyčeného úkolu. „Doufáme, že v lednu budeme schopni zcela naplnit příměří, které bude znamenat konec explozí, konec bombardování a zastavení palby a útoků ze strany jedněch i druhých,“ řekl Kerry.
Velké otazníky panují nad tím, koho k jednáním pozvat, a kdo má zůstat za dveřmi – jinými slovy, kde končí opozice a začíná terorismus. „Myslím, že zdaleka ne všichni, kteří se nacházejí v terénu, by měli být pozváni k účasti na rozhovorech,“ podotkl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Plán se navíc nezmiňuje o budoucí úloze syrského prezidenta. Západní země dál žádají jeho odchod. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil Asadovu účast ve volbách za něco „nepřijatelného“. Syrský velvyslanec při OSN poznamenal, že je to „do očí bijící rozpor“ – státy totiž zdůrazňují, že sami Syřané mají rozhodnout o své budoucnosti, zatímco trvají na Asadově pádu.
Rezoluce se týká jen té části Sýrie, kterou ovládá vláda nebo povstalci, nikoli Islámský stát nebo jiné radikální skupiny. Neřeší navíc jeden z nejspornějších bodů, tedy budoucnost a roli Bašára Asada. Mír je tak potenciálně blíž než kdy jindy, ale stále není na dosah.
Dohoda se nezamlouvá syrské exilové opozici
„Vzhledem k realitě v terénu a obejití otázky osudu Bašára Asada je dohoda naprosto nepřijatelná,“ řekl Sámir Načár, který je členem výkonného výboru Syrské národní rady (SNC). Ta je exilovou opoziční koalicí. Před nalezením mechanismu zajišťujícího trvalý klid zbraní je podle Načára nutné zastavit bombardování ze strany Asadova režimu i Rusů.
Rusko a Čína si kladou ponechání Asada u moci jako podmínku mírových rozhovorů. Ruský prezident tvrdí, že Moskva může snadno spolupracovat se všemi stranami zapojenými do úsilí o vyřešení konfliktu, včetně Spojených států a Asadova režimu. Nedávno o tom prý hovořil s americkým prezidentem Barackem Obamou i „přáteli“ ze Saúdské Arábie a dalších arabských zemí, citovaly šéfa Kremlu ruské agentury.
Dětské oběti syrské války
Putin: Pokud to bude nutné, použijeme všechny dostupné vojenské prostředky
Ruská armáda v Sýrii podle Putina nevyužila všech svých možností a v případě nutnosti by mohla nasadit „více vojenských prostředků“. Rusko vede intenzivní nálety v Sýrii od 30. září, namířeny jsou proti „teroristům“. Západ ale Moskvu kritizuje, že její údery směřují na bašty opozice vůči Asadově režimu a méně na radikály z IS.
Na cestě k ukončení syrského konfliktu se shodli už diplomaté ze 17 zemí na listopadovém jednání ve Vídni. Podle dohodnutého harmonogramu by se počátkem ledna měly sejít syrské opoziční síly se zástupci vlády. Do šesti měsíců by pak měla být dojednána ústava a do dalších 18 měsíců uspořádány volby.
Zástupce jedné z hlavních syrských opozičních skupin se ale nyní nechal slyšet, že požadavek na zahájení mírových rozhovorů 1. ledna příštího roku „byl příliš ambiciózní“.
GALERIE
Sýrie
- Syrská revoluce začala v roce 2011 poklidnými demonstracemi proti režimu prezidenta Bašára Asada. Studenti se tehdy inspirovali arabským jarem.
- Celostátní povstání nakonec přerostlo v roce 2012 v občanskou válku, v níž proti sobě stojí vládní vojska, umírnění povstalci a radikálové včetně Islámského státu.
- Konflikt si podle OSN vyžádal přes 250 tisíc obětí. Syrské centrum pro politický výzkum hovoří o téměř půl milionu mrtvých.
- Z někdejších 22 milionů obyvatel je dnes 45 procent uprchlíky. Přes 6 milionů zůstává uvnitř Sýrie, více než 4 miliony utekly do zahraničí.