Putin: Na míru v Sýrii můžeme klidně pracovat s Asadem i USA

Mírový plán, který posvětila Rada bezpečnosti OSN, je podle šéfa americké diplomacie Johna Kerryho milníkem v diplomatickém úsilí o ukončení syrské války. V rezoluci se mluví o přechodné vládě a předčasných volbách, osud prezidenta Bašára Asada ale zůstává nejasný. Šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím oznámil, že nemá problém spolupracovat jak s Asadem, tak i s USA. Damašek pak uvedl, že je připraven o změnách jednat, ale nenechá si nic diktovat zvenčí.

Hlavním požadavkem rezoluce je „okamžité zastavení všech útoků na civilisty a civilní objekty“. Zastavení palby se ale netýká útočných nebo obranných akcí proti skupinám považovaným za teroristické organizace.

Kerry: Syřané mají na výběr – válka, nebo mír

Usnesení, které schválila Rada bezpečnosti jednomyslně, stanovuje rovněž harmonogram formálních jednání a vytvoření vlády národní jednoty v horizontu šesti měsíců. „Tento plán dává Syřanům na výběr mezi válkou a mírem,“ uvítal rezoluci Kerry.

Americký ministr zahraničí ale poukázal na to, že je třeba „bez iluzí“ vidět obtížnost vytyčeného úkolu. „Doufáme, že v lednu budeme schopni zcela naplnit příměří, které bude znamenat konec explozí, konec bombardování a zastavení palby a útoků ze strany jedněch i druhých,“ řekl Kerry.

Velké otazníky panují nad tím, koho k jednáním pozvat, a kdo má zůstat za dveřmi – jinými slovy, kde končí opozice a začíná terorismus. „Myslím, že zdaleka ne všichni, kteří se nacházejí v terénu, by měli být pozváni k účasti na rozhovorech,“ podotkl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Plán se navíc nezmiňuje o budoucí úloze syrského prezidenta. Západní země dál žádají jeho odchod. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil Asadovu účast ve volbách za něco „nepřijatelného“. Syrský velvyslanec při OSN poznamenal, že je to „do očí bijící rozpor“ – státy totiž zdůrazňují, že sami Syřané mají rozhodnout o své budoucnosti, zatímco trvají na Asadově pádu. 

Rezoluce se týká jen té části Sýrie, kterou ovládá vláda nebo povstalci, nikoli Islámský stát nebo jiné radikální skupiny. Neřeší navíc jeden z nejspornějších bodů, tedy budoucnost a roli Bašára Asada. Mír je tak potenciálně blíž než kdy jindy, ale stále není na dosah.
Martin Řezníček

Dohoda se nezamlouvá syrské exilové opozici

„Vzhledem k realitě v terénu a obejití otázky osudu Bašára Asada je dohoda naprosto nepřijatelná,“ řekl Sámir Načár, který je členem výkonného výboru Syrské národní rady (SNC). Ta je exilovou opoziční koalicí. Před nalezením mechanismu zajišťujícího trvalý klid zbraní je podle Načára nutné zastavit bombardování ze strany Asadova režimu i Rusů.

Rusko a Čína si kladou ponechání Asada u moci jako podmínku mírových rozhovorů. Ruský prezident tvrdí, že Moskva může snadno spolupracovat se všemi stranami zapojenými do úsilí o vyřešení konfliktu, včetně Spojených států a Asadova režimu. Nedávno o tom prý hovořil s americkým prezidentem Barackem Obamou i „přáteli“ ze Saúdské Arábie a dalších arabských zemí, citovaly šéfa Kremlu ruské agentury.

Dětské oběti syrské války
Zdroj: Bassam Khabieh/Reuters

Putin: Pokud to bude nutné, použijeme všechny dostupné vojenské prostředky

Ruská armáda v Sýrii podle Putina nevyužila všech svých možností a v případě nutnosti by mohla nasadit „více vojenských prostředků“.  Rusko vede intenzivní nálety v Sýrii od 30. září, namířeny jsou proti „teroristům“. Západ ale Moskvu kritizuje, že její údery směřují na bašty opozice vůči Asadově režimu a méně na radikály z IS.

Na cestě k ukončení syrského konfliktu se shodli už diplomaté ze 17 zemí na listopadovém jednání ve Vídni. Podle dohodnutého harmonogramu by se počátkem ledna měly sejít syrské opoziční síly se zástupci vlády. Do šesti měsíců by pak měla být dojednána ústava a do dalších 18 měsíců uspořádány volby.

Zástupce jedné z hlavních syrských opozičních skupin se ale nyní nechal slyšet, že požadavek na zahájení mírových rozhovorů 1. ledna příštího roku „byl příliš ambiciózní“.

  • Syrská revoluce začala v roce 2011 poklidnými demonstracemi proti režimu prezidenta Bašára Asada. Studenti se tehdy inspirovali arabským jarem.
  • Celostátní povstání nakonec přerostlo v roce 2012 v občanskou válku, v níž proti sobě stojí vládní vojska, umírnění povstalci a radikálové včetně Islámského státu.
  • Konflikt si podle OSN vyžádal přes 250 tisíc obětí. Syrské centrum pro politický výzkum hovoří o téměř půl milionu mrtvých.
  • Z někdejších 22 milionů obyvatel je dnes 45 procent uprchlíky. Přes 6 milionů zůstává uvnitř Sýrie, více než 4 miliony utekly do zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 21 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 44 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 55 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 58 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...