Letos naposledy u společného stolu: Summit EU chce zrychlit řešení migrace

Do poloviny příštího roku by se měly země Evropské unie shodnout na svém postoji k návrhu Evropské komise na vznik společné pohraniční a pobřežní stráže. Unie má strategii, jak se s migrační krizí vypořádat, její uvádění do života je ale nedostatečné a musí se zrychlit. To jsou hlavní závěry prvního dne summitu EU.

Migrační téma bylo první částí dvoudenní schůzky šéfů států a vlád zemí EU, která začala ve čtvrtek v Bruselu. Dvě stránky přijatých závěrů v zásadě poukazují na nedostatky při provádění už dříve dohodnutých kroků. „K zajištění integrity schengenského prostoru je nepostradatelná obnova kontroly nad vnější hranicí,“ zdůrazňují lídři v textu.

Jsem spokojen s tím, jak lídři návrh přivítali a že jsme se shodli na textu, včetně právní úpravy.
Jean-Claude Juncker

„Nejpodstatnější diskuse byla podle mne o ochraně vnějších hranic,“ poznamenal předseda schůzky lídrů zemí Evropské unie Donald Tusk s tím, že bez této schopnosti by Unie zklamala jako politické společenství. „Tím myslím i potenciálně vážnější důsledky než rozpad schengenského prostoru,“ varoval. Po čtvrtečním večeru je ale podle něj možné být o něco optimističtější. 

Sobotka: Ukázalo se, že většina zemí vznik evropské pohraniční stráže podporuje

Podle závěrů mají členské země „urychleně posoudit“ návrhy komise na posílení ochrany unijních hranic z tohoto týdne. „Je potřeba vše především rychle realizovat a dotáhnout do konce, aby to mělo skutečný vliv na současnou migrační situaci,“ řekl český premiér Bohuslav Sobotka. V debatě se podle něj ukázalo, že velká většina zemí návrh na vznik evropské pohraniční stráže podporuje. Komise tak nyní může pokračovat v přípravě.

Český premiér Bohuslav Sobotka hovoří mimo jiné s polskou kolegyní Beatou Szydlovou
Zdroj: Jakub Dospiva/ČTK

Nicméně některé státy zpochybňují možnost zásahu nové síly v určité zemi i bez jejího souhlasu. Své výhrady v tomto smyslu dali najevo například Poláci, Řekové, ale i Maďaři.

Podle návrhu by členské státy měly dát k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní. Návrhy musí také projednat Evropský parlament. Součástí plánu komise je i zlepšení rozpočtu a materiálních podmínek agentur, které vnější hranici chrání, či změna schengenského hraničního kodexu, která by znamenala znovuzavedení hraničních kontrol na vnějších hranicích prostoru i pro občany EU.

David Cameron na summitu EU
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Upozornění na problematické hotspoty

Teď se musíme učit zacházet s úplně novým fenoménem. Nikdy jsme to necvičili.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Přijatý text závěrů upozorňuje také na stále nefunkční hotspoty k registraci migrantů a vyzývá členské země i evropské instituce, aby urychleně vyřešily nedostatky v několika různých oblastech. Do závěrů byl také doplněn bod, který diplomatům ukládá urychleně vyřešit, jak členské země poskytnou tři miliardy eur (81 miliard korun) určené Turecku na pomoc se zlepšováním situace syrských uprchlíků na jeho území.

Německá kancléřka Angela Merkelová míní, že se Evropa teprve učí migrační krizi zvládat. „Teď se musíme učit zacházet s úplně novým fenoménem. Nikdy jsme to necvičili. Musíme najít nové mechanismy,“ řekla Merkelová.

Zmínila i případné převzetí syrských uprchlíků od Turecka. Rakouský kancléř Werner Faymann už dříve řekl, že by se to mohlo týkat 50 tisíclidí. Kancléřka dodala, že díky „kontingentu“ by uprchlíci z Turecka dostali šanci dostat se do Evropy legálně, nemuseli by podnikat nebezpečnou cestu přes moře. Věří, že by se k tomuto záměru mohlo připojit víc zemí, iniciativa je otevřená. Neznamená to ale, že by se státy, které se nezapojí, ocitly na druhé koleji.

Tématem je i Británie

Debata o migraci, která byla prvním bodem dnešního summitu, večer skončila. U večeře se pak jednalo o způsobu, jak uspokojit požadavky britského premiéra Davida Camerona na novou podobu vztahů mezi ostrovním královstvím a Evropskou unií před tím, než do konce roku 2017 Londýn vypíše referendum o setrvání Británie v EU. Vzájemná dohoda by měla být hotova v únoru. O tom, že cesta k ní existuje, je po čtvrtečních jednáních přesvědčen také Cameron. „Ale pravda je, že to bude velmi těžká práce,“ dodal.

„Všichni se shodli na tom, že nechtějí, aby Velká Británie odešla z EU. Je tady vůle pokračovat v diskusi s Brity. Británie potřebuje Evropu a Evropa potřebuje Británii, aby byla silná,“ řekl v noci při odchodu z jednání Sobotka. Dá se podle něj předpokládat, že by na únorovém summitu mohl být už na stole „komplexní návrh“.