Britské letouny podnikly druhou vlnu náletů na islamistické cíle v Sýrii. Nálety na ropná pole, která radikálové kontrolují, podnikla dvě bojová letadla typu Tornado a vůbec poprvé i dva stíhací letouny Typhoon, uvedla BBC. Britové dosud útočili na pozice Islámského státu (IS) jen v Iráku, údery v Sýrii schválil ve středu večer britský parlament. Mezitím francouzský ministr zahraničí Fabius prohlásil, že politická změna v Sýrii může nastat i za setrvání prezidenta Bašára Asada. V Londýně večer došlo ve stanici metra k útoku nožem, který by mohl se Sýrií souviset.
Britové znovu útočili na ropná pole Islámského státu v Sýrii
„O uplynulé noci se královské letectvo (RAF) projevilo v plné síle,“ uvedl britský ministr obrany Michael Fallon, který je na návštěvě základny Akrotiri na Kypru, odkud letouny do Sýrie vzlétají. První nálety na islámské radikály podnikl Londýn už v noci na čtvrtek jen pár hodin poté, co poslanci rozšíření vojenské akce odsouhlasili. Terčem se tehdy stala rovněž oblast ropných polí ve východní Sýrii.
Fallon během návštěvy vojenské základny poděkoval přítomným vojákům. Neřekl, jak dlouho by vojenská operace mohla trvat, prohlásil jen, že „nebude krátká ani jednoduchá“.
Právě prodej ropy je považován za jeden z hlavních ekonomických pilířů Islámského státu – jeho oddíly mají ropnou infrastrukturu v Sýrii pod kontrolou od loňska. OSN již loni v listopadu odhadovala, že IS má z prodeje ropy až 1,6 milionu dolarů (téměř 41 milionů Kč) denně.
Zpravodaj ČT Michal Kubal natáčel v syrském Homsu (zdroj: ČT24)
Incident v metru – jeden vážně zraněný
V londýnské stanici metra Leytonstone v sobotu v podvečer zatím napadl muž větším nožem cestující. Jednoho vážně zranil, několik dalších může být poraněno, informovaly britské servery jako The Telegraph a The Independent. Muž údajně řekl, že „to je za Sýrii“. Na místě zasáhla policie a zadržela ho.
„Policejní příslušníci dorazili na místo. Muž byl zatčen v 19:14 hod. a vzali ho na policejní stanici ve východním Londýně, kde zůstává ve vazbě,“ uvedl mluvčí londýnské policie s tím, že při zadržení byl použit taser.
Londýnská stanice metra Leytonstone po napadení nožem
Fabius: Asad nemusí nutně odejít před politickou změnou
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius v sobotu prohlásil, že politický přechod v Sýrii může nastat i za setrvání prezidenta Bašára Asada v čele země. „Jednotná Sýrie obnáší politický přechod. To neznamená, že Bašár Asad musí předtím odejít, ale jsou potřeba záruky do budoucnosti,“ uvedl Fabius.
„Boj proti DAIŠ (arabská zkratka pro Islámský stát) je zásadní, ale nebude zcela účinný, pokud syrské a regionální síly nebudou postupovat jednotně,“ dodal šéf francouzské diplomacie. Vzápětí si ale položil otázku, zda je taková spolupráce za Asada možná, když syrský prezident „spáchal tolik ohavností“ a má proti sobě velkou část populace.
Podle Paříže by bylo nejúčinnější nasadit do boje s IS syrskou armádu, ovšem bez Asada coby velitele. „Není možné pracovat se syrskou armádou, dokud je Asad jejím šéfem,“ řekl Fabius podle agentury AFP na konci týdne na okraj klimatické konference v Paříži.
Dodal, že zkušenost z Iráku a Afghánistánu ukázala, že západní pozemní jednotky jsou rychle vnímány jako okupanti. „Operace musejí vést lokální síly – umírněné syrské, arabské, kurdské, případně syrská armáda, což je ale nemožné bez politické změny,“ řekl Fabius.
- V roce 2011 syrský režim prezidenta Bašára Asada krvavě potlačil masové protivládní protesty, k nimž došlo v rámci takzvaného arabského jara. Zadrženy byly tisíce lidí, z nichž někteří byli mučeni nebo zahynuli ve vězení. Protesty nakonec vyústily v občanskou válku.
- Na útěku je odhadem 11 milionů lidí, z toho velká část uprchla do zahraničí. Zprvu jednotná protiasadovská opozice se postupně rozpadla na více skupin, mezi nimiž jsou i radikální islamisté. Tyto skupiny bojují i mezi sebou navzájem.
- Z válečných zločinů či zločinů proti lidskosti je viněn jak Asadův režim, tak povstalci. Rusko a Čína v Radě bezpečnosti OSN několikrát vetovaly rezoluce odsuzující Sýrii za násilí.
- První rok zemřelo ve válce asi 10 tisíc lidí, ve druhém roce 70 tisíc a ve třetím roce 60 tisíc. Hranice 100 tisíc mrtvých byla překonána v červnu 2013. Válku poznamenala řada masakrů civilistů: vládní vojska zabila v květnu 2012 v Húlá 108 lidí, 150 mrtvých si v červenci 2012 vyžádalo krveprolití ve vesnici Trímsá v provincii Hamá. Podle OSN jsou masakry civilistů cílené, nejde o náhodné oběti bojů.
- Během války došlo k několika útokům chemickými zbraněmi, z nichž se vzájemně obviňovala vláda a opozice. Při útoku na město Chán Asal v provincii Aleppo v březnu 2013 zahynulo 26 lidí, 300 až 1700 mrtvých si vyžádal chemický útok v srpnu 2013 v oblasti Ghúta jihovýchodně od Damašku. Damašek použití chemických zbraní popřel, souhlasil ale s jejich zlikvidováním pod dohledem Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Sýrie vlastnila odhadem asi 1300 tun chemických bojových látek.
- Syrská armáda je obviněna z používání kazetových bomb, Damašek ale není signatářem úmluvy o zákazu této munice z roku 2008.