Německé letectvo nemá náhradní díly: Tornada jsou bojeschopná ani ne z poloviny

Okamžitého nasazení je schopna necelá polovina německých průzkumných letounů typu Tornado. Hlavním důvodem tohoto stavu je prý nedostupnost různých náhradních dílů. Vláda přitom v úterý schválila vojenskou operaci proti Islámskému státu v Sýrii a v Iráku, do níž by se právě tyto letouny měly zapojit.

Podle zprávy ministerstva obrany o stavu hlavních zbraňových systémů je z celkem 93 průzkumných letadel ve vlastnictví Bundeswehru 66 strojů v provozu, z čehož je jen 29 schopno okamžitého nasazení do akce.

Zprávou ministerstva se bude zabývat obranný výbor Spolkového sněmu. Ještě loni obdobná zpráva uváděla, že k případnému nasazení je připraveno 38 strojů.

K nasazení máme třicítku tornad, potřebujeme jich ale šest. Znamená to, že jich máme po ruce dostatek."
Ursula von der Leyenová
Ministryně obrany

Německá vláda v úterý schválila vojenskou operaci proti Islámskému státu, záležitost musí posoudit parlament. Německo do bojů nasadí 1200 vojáků, průzkumná letadla Tornado, tankovací letoun a vojenskou fregatu k podpoře francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle. Mandát mise bude prozatím omezen na dvanáct měsíců.

Nebude žádný problém vyčlenit na misi šest strojů.
Rainer Arnold
Poslanec a armádní expert

Zpráva o stavu letky se do obranného výboru německého parlamentu dostane krátce před hlasováním o operaci proti IS, k němuž by mohlo dojít už v pátek. Potíže s provozem letounů by ale misi nijak ohrozit neměly, na pomoc koalici bombardující pozice islamistů v Sýrii a Iráku chce Berlín vyslat totiž nanejvýš šest strojů. Vzlétat by měly z turecké vojenské základny Incirlik. 

Zpráva o nedostatcích zbraňových systémů německé armády vyvolala ostrou debatu už loni. Podle generálního inspektora Volkera Wiekera, který sestavil i aktuální zprávu, se ale na situaci za tu dobu příliš nezměnilo. „Stav vzdušných systémů z výzbroje Bundeswehru zůstává neuspokojivý,“ konstatoval.

O leteckých útocích na pozice Islámského státu v Sýrii rozhoduje i britský parlament. Podle premiéra Davida Camerona zákonodárci návrh zřejmě schválí. Londýn podniká nálety zatím jen na extremisty v Iráku.

Pentagon vysílá do Iráku a Sýrie další speciální jednotky

Spojené státy vysílají na pomoc Iráku speciální expediční skupinu, která má Bagdádu a Kurdům pomoci zvýšit tlak na Islámský stát a provádět samostatné operace v Sýrii, řekl v branném výboru Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu ministr obrany Ashton Carter. Irák dal najevo, že žádné zahraniční pozemní jednotky nemohou v zemi působit bez jeho souhlasu.

Speciální jednotka má být podle šéfa Pentagonu časem schopna provádět přepady, osvobozovat rukojmí, získávat zpravodajské informace a zmocňovat se vůdců Islámského státu. Ministerstvo obrany je připraveno vytvořit také jednotku zhruba padesáti lidí, kterou by mohlo vyslat na sever Sýrie jako posilu vojáků USA, kteří jsou již na místě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...