Paříž ukázala, že musíme přehodnotit kvóty, míní polská premiérka

Teroristické útoky v Paříži podle nové polské premiérky Beaty Szydlové ukázaly potřebu přehodnotit dohodu o přerozdělení uprchlíků podle kvót mezi země Evropské unie. S touto dohodou v září souhlasila předchozí varšavská vláda Ewy Kopaczové.

Situace se po útocích v Paříži změnila, Polsko není připraveno na to, aby přijalo navržené množství uprchlíků, a proto bude přesvědčovat partnery v EU, aby usedli k vyjednávacímu stolu a znovu se nad kvótami zamysleli, uvedla Szydlová. Pochyby o zářijové dohodě mají podle ní i jiné unijní země, jak svědčí například vyjádření dánského premiéra. 

„Bezpečnost Poláků klademe nade všechno,“ zdůraznila šéfka nové konzervativní vlády, která vzešla z říjnových voleb. „Budeme přesvědčovat, abychom usedli ke stolu a zamysleli se nad tím, zda navržená řešení jsou dobrá,“ řekla. Varšava podle ní respektuje přijatá rozhodnutí, ale „to neznamená, že nebudeme přesvědčovat, aby se toto stanovisko (o přerozdělení uprchlíků) změnilo“.

Mezi migranty byl zřejmě i jeden z pařížských atentátníků

Mezi statisíci uprchlíky, kteří se dostali v posledních měsících do Evropy, byl přinejmenším jeden muž, jehož pas se našel na místě pařížských atentátů. Dotyčný zřejmě cestoval spolu s dalším atentátníkem, který se také vyhodil do povětří poblíž národního stadionu Stade de France. 

Ještě před Szydlovou kritizoval rozhodnutí kabinetu Ewy Kopaczové přijmout v Polsku několik tisíc uprchlíků i nový ministr vnitra Mariusz Blaszczak. „Rozhodnutí předchozí vlády přijmout 7000 uprchlíků byla chyba. Pro (nynější) premiérku Beatu Szydlovou bude nejdůležitější bezpečnost, v tom nepřistoupíme na žádný kompromis. Bezpečnost Polska a Poláků je pro nás rozhodující,“ prohlásil Blaszczak. 

O uprchlické krizi budou v neděli odpoledne jednat na summitu v Bruselu lídři zemí osmadvacítky společně s Tureckem, které je nyní hlavním partnerem Evropy při řešení migrace. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska bude hlavním cílem schůzky dát novou energii vzájemným vztahům a řešit zvládání migračních toků.

  • Kvóty pro rozdělení 120 000 uprchlíků schválili většinou hlasů ministři vnitra Evropské unie v září. Proti byly kromě Slovenska a Maďarska také Česká republika a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo.
  • Polsko původně avizovalo, že bude hlasovat proti návrhu společně s ostatními zeměmi visegrádské čtyřky, vláda premiérky Kopaczové ale na poslední chvíli své rozhodnutí změnila a hlasovala pro.

  • Nová polská konzervativní vláda vystřídala liberální kabinet poté, co v říjnových parlamentních volbách zvítězila do té doby opoziční strana Právo a spravedlnost, která tak ukončila osmileté vládnutí Občanské platformy.