Izraelský prezident Reuven Rivlin zrušil plánovanou prosincovou návštěvu Evropského parlamentu. Stalo se tak poté, co Evropská komise ve středu schválila pokyny k jasnému označování zboží pocházejícího ze židovských osad, což Izrael považuje za diskriminační.
Izraelská reakce na postup EU: Prezident zrušil návštěvu europarlamentu
Postup Evropské komise kritizoval již ve středu izraelský premiér Benjamin Netanjahu a další činitelé; ke kritice se ve čtvrtek připojilo mimo jiné izraelské velvyslanectví v Česku, které vyslovilo naději, že vzhledem k „mimořádným vztahům mezi oběma zeměmi Češi diktát EU odmítnou“.
EU tvrdí, že zboží pocházející z území, která Izrael okupuje, se nemůže v Unii prodávat jako zboží vyrobené v Izraeli. Izraelský premiér Netanjahu středeční rozhodnutí Evropské komise označil za „pokrytecké“. Izraelské ministerstvo zahraničí následně oznámilo, že vláda na protest přeruší několik probíhajících jednání s Evropskou unií.
Rivlin měl pronést v Evropském parlamentu v Bruselu 2. prosince projev a měl se setkat s představiteli EU. Izraelská prezidentská kancelář zrušení Rivlinovy cesty do Bruselu potvrdila, neuvedla ale důvod.
S kritikou přišlo i izraelské velvyslanectví v Praze. „Je velmi překvapivé, že v době extrémního chaosu a nestability na Blízkém východě, kdy je Izrael terčem vlny teroristických útoků, Evropská unie považuje za vhodné přijmout vysoce politické a kontroverzní jednostranné směrnice proti Izraeli, který je jedinou stabilní demokracií v regionu,“ uvedla ambasáda v prohlášení.
„Jsem v kontaktu s příslušnými úřady v České republice a s množstvím přátel, kteří stejně jako my cítí rozhořčení nad tímto diskriminačním krokem Bruselu, inspirovaným hnutím Bojkot, stažení investic a sankce (BDS),“ konstatoval velvyslanec Gary Koren s poukazem na sdružení propalestinských aktivistů, kteří bojují proti normalizovaným vztahům se židovským státem. „Spoléhám na mimořádné vztahy mezi našimi zeměmi a věřím, že Češi odmítnou tento diktát EU,“ dodal velvyslanec.
Izraelský velvyslanec v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
EU začala o zavedení jasného značení zboží z židovských osad na okupovaných územích usilovat už v době, kdy její diplomacii vedla Catherine Ashtonová. V roce 2013 byla ale kampaň zastavena na žádost amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který se tehdy snažil obnovit mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci. Rozhovory stále stagnují a nástupkyně Ashtonové Federica Mogheriniová otázku označování zboží znovu otevřela.
Letos v dubnu Mogheriniovou požádalo o zavedení značek 16 unijních zemí, Česká republika ani Slovensko mezi nimi nebyly. Británie, Belgie a Dánsko už zboží z osad prodávají s etiketou, na níž je to jasně vyznačeno. Jde hlavně o ovoce a zeleninu vypěstované v osadách v údolí Jordánu. Teď bude muset být zboží takto prodáváno ve všech zemích Unie. Pokud výrobek neoznačí sami Izraelci, pak může etikety dodat země, kde se bude výrobek prodávat.
Evropská unie neuznává přítomnost Izraelců na Západním břehu, na Golanských výšinách ani ve východním Jeruzalémě jako legální. Izrael tato území obsadil za války v roce 1967 a jejich další osud měl být součástí rozhovorů s Palestinci a Syřany. Obojí ale zkrachovalo. Pouze s Palestinci Izrael v 90. letech vyjednal dohodu o částečné autonomii, takže část území Západního břehu Jordánu je pod kontrolou palestinské samosprávy. Izrael však na části tohoto území stále rozšiřuje osady, v nichž žije přes 300 000 Židů.