Do severní Sýrie zamíří v listopadu necelých pět desítek příslušníků speciálních jednotek USA, kteří poskytnou rady a další pomoc umírněným povstalcům. Americký prezident Barack Obama se přitom vyslání speciálních sil dlouho vyhýbal, protože nechtěl zemi zatáhnout do další války na Blízkém východě. Podle Bílého domu nebude toto vůbec první nasazení amerických pozemních jednotek v Sýrii dlouhodobého charakteru.
Obama pošle do Sýrie speciální jednotky
„Úkolem amerických vojáků bude výcvik, poradenství a asistence,“ potvrdil vůbec první nasazení amerických pozemních jednotek v Sýrii mluvčí Bílého domu Josh Earnest.
Kolik amerických vojáků by mělo do Sýrie dorazit, zatím není jasné. Earnest řekl, že prezident Obama schválil vyslání méně než padesáti vojáků. Podle mluvčího ale USA nevylučují vyslání dalších speciálních sil také do sousedního Iráku.
Americké pozemní síly se přímo v terénu na bojích proti ozbrojencům z Islámského státu zatím nepodílely. Svou roli dosud omezily pouze na výcvik iráckých a kurdských jednotek, u kterých fungují často právě jako poradci.
„Vyslání zvláštních sil syrský konflikt nevyřeší, Spojené státy jsou stále toho názoru, že konflikt nemá vojenské řešení, ale diplomatické,“ dodal Obamův mluvčí.
Jak poznamenala stanice CNN, jde o nejvýznamnější eskalaci americké kampaně v boji proti Islámskému státu. Příslušíci speciálních sil mají působit na severu Sýrie, kde budou zajišťovat spolupráci mezi tamními pozemními jednotkami a Američany vedenou koalicí.
Letouny A-10 Thunderbolt
Američané budou aktivnější i v dalších zemích
Bílý dům zdůraznil, že vyslání speciálních sil do Sýrie není změnou strategie proti islamistům, ale pouze zintenzivněním kampaně. Spojené státy se rozhodly zvýšit svou vojenskou aktivitu i v okolních zemích. Na jihotureckou základnu Incirlik, odkud spojenci útočí na islamisty, tak Washington vyšle další letouny, mezi nimi i stíhačky F-15 a A-10. Američané rovněž zvýší podporu, včetně té zpravodajské, pro Jordánsko a Libanon. Jordánci tak budou moci rozšířit nálety proti islamistům.
Celkově by se měla také zvýšit spolupráce s Iráčany, zejména v souvislosti s jejich ofenzivou proti IS ve městě Ramádí. V Irbílu, který je správním střediskem iráckého Kurdistánu, pak mají v boji s islamisty pomáhat i příslušníci nové speciální jednotky.
Washington po nezdaru výcvikového programu pro vybrané zástupce syrských povstaleckých skupin mění svůj přístup ke krizi v Sýrii. Americký ministr obrany Ashton Carter tento týden v senátním výboru Kongresu USA prohlásil, že zesílí letecké údery a že plánuje i pozemní operace k podpoře opozice. Podobně mluvil i Earnest, který řekl, že některé povstalecké jednotky jsou jen 45 kilometrů od Rakky, metropole islamistů, a že i na jiných místech opozice zaznamenala vojenské úspěchy.
Horizont: USA pošlou do Sýrie pozemní jednotky (zdroj: ČT24)
Rusové během měsíce zneškodnili 1600 teroristických cílů
Rozhodnutí Washingtonu přichází v době, kdy Rusko, které na konci září začalo bombardovat povstalecké cíle v Sýrii, zvýšilo své vojenské nasazení ve válkou zmítané zemi. Moskva tvrdí, že se zaměřuje na příslušníky Islámského státu, její nálety ale míří i na další skupiny bojující proti prezidentu Bašáru Asadovi, mezi kterými jsou i povstalci podporovaní Washingtonem.
Podle zástupce šéfa generálního štábu ruské armády Andreje Kartapolova zničilo ruské letectvo během prvního měsíce nasazení v Sýrii přes 1600 teroristických cílů. Bylo mezi nimi 249 kontrolních stanovišť nebo 51 výcvikových táborů.
O syrské krizi jednali ve Vídni ministři zahraničí dvacítky zemí. Režim Bašára Asada na jednání přítomen nebyl, ale vůbec poprvé byl mezi účastníky Írán, který je vedle Ruska hlavním spojencem Damašku.
Syrskou krizi se snažila v letech 2012 a 2014 bez úspěchu řešit OSN svoláním konferencí do Ženevy. Obě zkrachovaly na názorech o budoucnosti syrského prezidenta Asada. Země, jež dosud trvaly na jeho odstoupení, nyní většinou přijímají umírněnější pozici, totiž, že Asad by mohl zůstat u moci v přechodném období.