Průběžné výsledky nedělních komunálních voleb na Ukrajině potvrzují vratkou politickou situaci na východě země a silné postavení proevropsky a národně orientovaných stran na západě. V několika volebních okrscích sousedících s povstaleckým Donbasem bylo hlasování zrušeno, v dalších získali silné pozice kandidáti proruských stran. Volební účast se pohybovala kolem 46 procent, OBSE označila hlasování za demokratické a transparentní.
Ukrajinské volby potvrdily vratkou politickou situaci na východě
Už v neděli bylo oznámeno, že hlasování v Mariupolu a Krasnoarmijsku, dvou městech v Doněcké oblasti, bylo zrušeno kvůli nesrovnalostem ve volebních seznamech. Ze sabotáže voleb se vzájemně obviňují úředníci státní správy a proruští aktivisté. Během noci se rozhodlo o zrušení voleb ve městech Lysyčansk a Svatove v Luhanské oblasti, stejný osud možná potká hlasování v nedalekých městech Rubižne a Severodoněck.
Podle komentátorů některé politické síly zneužívají mezery ve volebních zákonech a poukazují na formální nesrovnalosti v hlasovacím procesu s cílem zastavit sčítání hlasů a odložit volby na neurčito. Jeden z vůdců doněckých separatistů Denis Pušilin povstalecké agentuře DAN řekl, že komunální volby na Ukrajině „skončily faktickým krachem a potvrdily bankrot státní moci a celkový úpadek ukrajinské státnosti“.
V centrální a západní části Ukrajiny se volby staly soubojem mezi proevropskými a národně orientovanými stranami. Solidní pozici si zřejmě zachoval prezidentský Blok Petra Porošenka, konkurenční strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové na druhé straně nenaplnila předpovědi analytiků a své velké politické ambice nepotvrdila.
Volební účast se postupně snižovala od západu na východ Ukrajiny. Zatímco v západních regionech přesáhla 50 procent, v Doněcké a Luhanské oblasti sotva překročila 30 procent. Celkově k volbám přišlo podle zatím neoficiálních údajů kolem 46 procent voličů, což je méně, než se očekávalo.
Nedělní ukrajinské volby potvrdily nestabilní situaci na východě země (zdroj: ČT24)
Ostře jsou sledovány výsledky voleb starostů ve velkých městech. Podle poměrně komplikovaného ukrajinského volebního zákona se starostové volí přímo, odděleně od zastupitelstev. Ve velkých městech s více než 90 tisíci voliči zákon ukládá uspořádat tři týdny po volbách druhé kolo, pokud v prvním některý z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů.
Takový osud potkal prakticky všechna velká ukrajinská města s výjimkou Charkova, kde si primátorské křeslo zajistil už v prvním kole dosavadní starosta Michail Dobkin. Volby se budou 15. listopadu konat v Oděse, Dněpropetrovsku, Lvově a poměrně překvapivě i v Kyjevě. Jeho dosavadní starosta Vitalij Klyčko, spojenec prezidenta Porošenka a bývalý věhlasný boxer, zvítězil v prvním kole se ziskem 38 procent hlasů. Jeho soupeřem ve druhém kolem bude kandidát regionální západoukrajinské strany Svépomoc Serhij Husovskyj.
V Kirovohradu v centrální Ukrajině se souběžně s volbami konalo referendum o novém názvu tohoto čtvrtmilionového průmyslového města. Voliči drtivou většinou hlasů rozhodli, že místo jména bolševického vůdce Sergeje Kirova ponese město jméno Alžběty I. (rusky Jelizavety), ruské panovnice z poloviny 18. století. Kirovohrad tak bude přejmenován na Jelizavethrad, jak se jmenoval do roku 1924. Dalšími navrhovaným názvy byl Inhulsk, Zlatopil, Kropyvnyckyj, Bahomir, Eksampej nebo Kozackyj.
Volební místnost v Kramatorsku
OBSE volby pochválila, žádá ale další reformy
Mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označila komunální volby za demokratické a transparentní, přestože v několika městech na ruskojazyčném východě bylo hlasování zrušeno. Na tiskové konferenci v Kyjevě pozorovatelé OBSE zdůraznili, že v reformách vnitropolitických poměrů je třeba pokračovat. Ústřední volební komise obdržela zhruba 500 stížností na porušování volebních pravidel.
Podle OBSE byly volby „všeobecně dobře organizovány a kampaň respektovala pravidla demokratické soutěže“. Evropská organizace ale zároveň upozornila, že „volební proces stále ovládají silné hospodářské skupiny a média nejsou plně nezávislá“. Z těchto důvodů by Ukrajina měla dál pracovat na reformách.
Donbaští povstalci průběh voleb tvrdě kritizovali, opovržení se ozývalo i z řad poslanců ruského parlamentu. Šéf výboru pro postsovětské státy ruské Státní dumy Leonid Sluckij označil hlasování za „další dějství absurdního divadla,“ senátor Andrej Klimov přirovnal volby ke „karnevalu ze starých sovětských filmových komedií“. Kritické hlasy zazněly také od pozorovatelů z nevládních ukrajinských organizací. Podle Alexije Košela, šéfa Výboru ukrajinských voličů, docházelo k častým případům nezákonné agitace v den voleb, k podplácení voličů, falšování voličských seznamů a politickému nátlaku. Značnou vinu na neuspokojivém průběhu voleb podle Košela nese nedokonalý volební zákon, který se po loňském převratu připravoval spěšně.