Kreml se snaží, aby byl život nezávislých žurnalistů v Rusku nesnesitelný. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl novinář Sergej Parchomenko. Tradiční média režim ovlivňuje třeba skrze zadavatele reklamy. Podle komentátora rozhlasové stanice Echo Moskvy je volnější prostor pouze na internetu. „Celá syrská epopej je také součást ruské propagandy. Hlavní smysl je v tom, že je třeba odpoutat pozornost občanů od Ukrajiny,“ podotkl Parchomenko.
Ruský novinář: Ukrajina zmizela z televize, pro řadu Rusů tak válka skončila
„Rusko se zapojilo do velice nepříjemného příběhu východní Ukrajiny, počítalo s rychlým a lehkých vítězstvím, a místo toho je tam vleklý konflikt, který nepřináší Rusku nic kromě nepříjemností,“ myslí si komentátor.
„Najednou žádná Ukrajina“
Ruský prezident Vladimir Putin a lidé kolem něho podle Parchomenka potřebují takzvaně „utéct z Ukrajiny“. K tomu byl ale zapotřebí ještě silnější námět, kterým se stala právě Sýrie.
Válka na Ukrajině z hlediska Kremlu najednou přestala. „Bylo ohromující, že během jednoho nebo dvou týdnů ukrajinské téma, které zcela naplňovalo oficiální média, náhle zmizelo – najednou žádná Ukrajina, polovina zpravodajství je věnována syrským událostem. Je to kus státní propagandy,“ říká novinář.
Ruský komentátor: Moskva chce Sýrií odvést pozornost Rusů od Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Rusové ale přece jen mohou čerpat informace i z jiných zdrojů – existují mimo jiné blogy věnované dění na Blízkém východě. Parchomenko zmínil konkrétně skupinu Syria Express. „Jde o několik bloggerů, kteří sledují pohyby vojsk a vojenské techniky z Ruska do Sýrie,“ sdělil žurnalista.
Ruská společnost je budována tak, že co je v televizi, to existuje. To, co tam není, neexistuje. Ukrajina zmizela z televize a jako by zmizela ze světa, jako by válka skončila. Pro mnoho ruských občanů už není.
Podle Parchomenka v Rusku existuje jen velice málo tradičních médií, jež nemá pod palcem Putinův režim, který si na propagandě vysloveně zakládá. „Ruské úřady během patnácti let zcela vědomě budují svou politiku vůči tisku tak, aby náš život byl nesnesitelný, a to pomocí ekonomických podmínek,“ poznamenal žurnalista.
Stát tlačí na zadavatele reklamy a na satelitní kanály, upozornil Parchomenko. Echo Moskvy poslouchá asi milion Rusů – hlavně v metropoli. Dost často se tak děje i na internetu. „Hodina, ve které můžu svobodně mluvit s lidmi o tom, co je zajímá,“ popisuje komentátor své pravidelné páteční vysílání.
Parchomenko: Dostat se k posluchačům je v Rusku těžké
Nezávislých je v Rusku i několik listů. „Problém není ani tak v tom, že by k nezávislým médiím nebyl přístup, hlavní problém je, aby lidé chtěli tento přístup získat. Stát svou propagandu mimo jiné zaměřuje na to, aby lidé nezávislé zdroje informací nehledali,“ konstatoval novinář.
Důležitou součástí práce žurnalistů, kteří si chtějí nezávislost zachovat, je ukázat Rusům, že takové sdělovací prostředky existují a je možné k nim získat přístup. „Stát má ale silnou mašinérii a pro nás je těžké se k posluchačům a divákům dostat,“ podotkl Parchomenko.
Ruská média
Svobodě se daří on-line
Kreml ale nekontroluje značnou část internetu, kde je přístup k zahraničním novinám či rozhlasu. „Stejně jako ve zbytku světa je internet jakýmsi rezervoárem, ve kterém může existovat svobodné slovo a myšlenka, i když je třeba říci, že ruské úřady dělají nemálo pro to, aby ho dostaly pod kontrolu,“ konstatoval novinář.
Putin je podle něj na nejlepší cestě stát se diktátorem – už vytvořil autoritářský režim a tento směr postupně prohlubuje.
Parchomenko v ČR představil projekt Poslední adresa. Ten připomíná individuální osudy lidí, kteří byli popraveni nebo zahynuli v táborech Gulagu. „Smysl je v tom, že na domech, jež byly poslední adresou lidí, kteří se pak stali oběťmi represí, budou umísťovány malé tabulky s pár údaji o člověku, který se už nikdy nevrátil,“ podotkl novinář s tím, že tento projekt se nyní rozbíhá i v Česku.